YoonGi
Kdybych ho kdysi nepoznal a nepoužil jako krytí,nebyl by v nebezpečí, v jakém je teď kvůli mě. A o kom to mluví? Kde jsme se potkali? Hmm to už je nějaká doba, co jsme se poznali. Vlastně jsme se znali jako malé děti. Tae bydlel naproti mě, ale později se vše mělo změnit. S rodičema jsem nikdy moc nevycházel, a tak jsem utekl z domu, nechal jsem Taeho bez rozloučení. Utekl jsem do Soulu, neměl jsem kam jít, a peněz jsem taky moc neměl. A tak jsem začal krást, kradl jsem cokoliv, co jsem mohl. Takhle to trvalo dva roky, dokud jsem nekradl v obvodu jednoho mafiána, když mě viděl, vzal mě pod jeho křídla. Učil mě se zbraněmi, učil mě s počítači a tak jsem se dostal k mafii. Zdokonaoval jsem se, až jsem byl šéfem jmenován jako jeho nástupce. Ostatní nesouhlasili, ale co řekl šéf to se muselo poslechnout.
Náš šéf byl zabit, měl jsem se ujmout vedení, ale ostatní nesouhlasili a tak mě vyhnali. A já se rozhodl že se pomstím. Ke mě se přidali dalších 5 kluků. Jin který byl doktor a kuchař, Jimin který byl odstřelovač, Hoseok který měl pozici odstřelovače stejně jako Jimin, NamJoon který byl hacker a JungKook který byl na boj zblízka takže byl ten co vyřizuje obchody. No a já? Já dělal všechno, a hlavně jsem jim šéfoval.
Dnes jsme měli další zakázku, tentokrát jsme šli ale všichni, jelikož tobylo s někým komu jsem nikdy nevěřil. Došli jsme na ono místo, kde měl čekat, nikde nikdo, když v tom se rozezněli policejní sirény. ,,Zdrháme, rozdělme se'' křikl jsem po klucích a všichni jsme se rozeběhli.
Zaběhl jsem do jedné uličky a uviděl v ní stát nějakého kluka. Přitiskl jsem ho ke zdi a políbil, jelikož klusot policistů byli slyšet blízko. Oni kolem nás jen proběhli a nechali nás být. Pak jsem se od něj odtáhl a podíval jsem se mu do očí. Ty oči znám, když v tom se naše pozice otočili on přitiskl ke stěně mě a přitiskl své rty na mé. Co to jen děláme Tae. Z jeho rtů byl cítit alkohol, nevěděl kdo jsem a já ho nechtěl zneužít. A tak jsem se od něj odtáhl a chytl ho za ruku. Vedl jsem ho k našemu domu. Ano máme vlastní dům, jelikož nás nikdo pořádně nezná podle obličeje, proto je jednoduché se skrýt. Vždy nosíme masky, i na setkání či předávání.
Dotáhl jsem ho do svého pokoje a hodil ho na postel, zakryl jsem ho peřinou a nechal ho být. Sám jsem se vydal do koupelny kde jsem ze sebe shodil oblečení a vlezl do sprchy. Následně jsem si oblékl boxerky a vlezl jsem si do postele k Taemu. Byl tak roztomilí, zmužněl od doby co jsem ho viděl naposledy, však už je to 15 let. Pousmál jsem se a pak jsem se nechal ukolébat k spánku.
Tae
Byl špatný nápad jít chlastat. Neumím pít tak proč to dělám, stejně mě to v baru ani nebaví. Ani si pořádně tu noc nepamatuji. Ráno jsem se probudl s bolestí hlavy, porozhlédl jsem se kolem sebe a uvědomil jsem si, že jsem v cizím pokoji. Pohl jsem se, ale kolem sebe jsem ucítil něco těžkého. Podíval jsem si co mi leží na těle, a byla to čísi ruka. Podíval jsem se tedy vedle sebe a uviděl jsem kluka s černýma delšíma vlasama. Byl roztomilí, a někoho mi připomínal,ale nevím koho. Musel jsem se nad jeho roztomilostí usmát, připomínal mi malé kotě. Ale sakra co tu dělám? Podíval jsem se pod deku a zjistil jsem že jsem oblečený, oddechl jsem si.
Ještě chvíli jsem ležel v posteli a díval jsem se na něj, když v tom otevřel oči. ,,Koukáš na mě dlouho Tae?'' řekl a já se na něj vyplašeně díval. ,,Jak? Jak znáš mé jméno?'' optal jsem se zmateně. ,,Nepamatuješ si mě.'' řekl sklesle. ,,Min YoonGi, bydleli jsme vedle sebe v Daegu.'' řekl a já jsem na něj překvapeně vykulil oči. ,,YoonGi, Gi chyběl jsi mi.'' řekl jsem nadšeně a hned ho objal. Pak už jsme ale vstali. ,,Sprcha je tam, ve skříni je oblečení.'' řekl mi jen a já se tedy vydal do koupelny. Vlezl jsem do sprchy a pustil na sebe vodu, slastně jsem vydechl. Pak jsem šel zpět do pokoje a vybral si oblečení. Nakonec jsem sešel dolů a rozešel se do místnosti odkud se ozývali hlasy. V kuchyni sedělo 5 lidí + YoonGi. ,,Dobré ráno.'' řekl jsem a všichni se na mě překvapeně otočili. ,,Kdo jsi?'' řekl jsem. ,,Můj kamarád, kdysi jsme vedle sebe bydleli.'' řekl a já se na něj usmál. ,,Jasně jen kamarád.'' řekl jeden z nich co vypadal jak králíček. ,,Ano kamrádi. A včera mi pomohl setřást poldy i když si to nepamatuje.'' řekl a dal přede mě jídlo. ,,Co si nepamatuju?'' optal jsem se ho. ,,No včera jsem tě políbil, pak proběhli poldové a pak jsi políbil ty mě.'' řekl YoonGi a já zrudl. Můj první polibek. ,,Ale ale copakže jsi tak rudý?'' řekl jeden z nich. ,,Byl to tvůj první polibek?'' optal se další. A já zrudl jště víc a sklopil zrak. YoonGi se na mě jen překvapeně podíval. ,,Jinak abych ti je představil. Jin, NamJoon, Jimin, JungKook, Hoseok.'' říkal YoonGi a ukazoval na jednotlivé kluky. ,,Co tu vlastně děláš.'' optal se JungKook. ,,No rodiče mě před třemi lety vyhodili z domu a tak jsem přijel do Soulu.'' řekl jsem a YoonGi se na mě zase podíval. ,,A máš kam jít.'' optal se Jin. ,,Žiju po motelech.'' řekl jsem. ,,Tak zůstaň zde, máme tu místo.'' řekl YoonGi. ,,Nechci překážet.'' řekl jsem. ,,Nepřekážíš YoonGi bude rád.'' řekl NamJoon.
Nakonec jsem s nimi vážně zůstal, chvíli trvalo než mi řekli co dělají za práci, ale mě to nevadilo, dokonce mě vzali k sobě. Učili mě a vzali mě do rodiny, a s YoonGim jsme začali i randit, a jsem rád že jsme se zase potkali. A nikdy ho nechci znovu ztratit. To už bych znovu nezvládl. Už jsme jedna velká rodina a to nic nezmění.
