Sebastian
Znali jsme se tak dlouho, copak jsi na všechno zapomněl? Odřízl si mě od sebe. Chápal jsem to, umřela ti tvá jediná rodina, ale to neznamenalo že mě začneš ignorovat? Že nás všechny začneš ignorovat? Čím víc jsi se mi vzdaloval já zapomínal. Snažil jsem se žít svůj život bez tebe. Pak se objevil on, nejdřív mě taky ignoroval jako ty ze začátku, ale pak jsme se stali přáteli. Byl milí, vysmátý, prostě fajn člověk. Hrozně mi tě připomínal. Po nějaké době jsme spolu začali chodit. Bylo to úžasné, rande, procházky, dárky, láska.
Po nějaké době se ale začal měnit. Domů chodil často opilí, nadával mi. Řval po mě že jsem děvka, že jsem k ničemu a vše táhne sám, že se jen válím. A přitom já studoval, sám mi před tím říkal že se mám věnovat škole a práci nechat na něm. Takhle to bylo skoro každý večer, řval nadával a já pak s brekem usínal sám na gauči.
Dnes to ale bylo jiné. Byla již půlnoc a on tu ještě nebyl. V tu chvíli se však rozrazily dveře a vešel on. Byl opilí bylo to z něj cítit, moc dobře si to pamatuji. Rozešel se ke mně a vrazil mi facku. S jeho prsteny na rukou to bolelo o to víc. Neskončilo to jednou fackou, byli tři a jedno pěstí. Vyčítavá slova byli u toho pronesena. A já si vážně začal říkat že je to má vina, že tohle vše si zasloužím. Aspoň mě neopouští jako ty, i když jsi nevěděl o tom že tě miluji. Druhý den jsem musel make-upem zakrýt modřiny na tváři, a jít do školy. Neměl jsem energii, chtělo se mi spát a tvář mě stále bolela.
Když jsem přišel domů nikdo tam ještě nebyl. A tak jsem se jen učil. Pak jsem si lehl na gauč a usnul. Probudil mě křik. ,,Jak to že není navařeno a uklizeno ty děvko. Já tu všechno oddřu a ani nemám připravený jídlo'' řval jak na lesy a blížil se ke mně, zase byl opilí. Tentokrát to ale nebyla jen facka, shodil mě na zem a začal do mně kopat. Kopal mě do břich, do zad. Po chvíli, přestal, vrazil mi ještě jednu facku a pak odešel. Z mých očí se spustili slzy. Ale nebyl jsem schopen se zvednout a tak jsem usnul v bolesti na zemi.
Ráno jsem se probudil a pomalu vstával ze zemně, bolelo mě snad celé tělo. Naštěstí byl víkend a tak jsem se převlékl, a rozhodl jsem se jít k doktorovi. Kdyby náhodou. Oblékl jsem se a vyšel z baráku. Šoural jsem se směr nemocnice. Když jsem tam došel čekal jsem až přijdu na řadu. To se i po chvíli stalo, doktorovi jsem řekl že jsem přepadl přes zábradlí, on to dál neřešil. Řekl mi že mám naražená žebra a že bych se měl šetřit pak mi dal prášky na bolest a mohl jsem jít. Domů se mi nechtělo a tak jsem šel ještě na jídlo do KFC. Na hlavě jsem měl stále kapuci aby nebyla vidět má pohmožděná tvář. Objednal jsem si kyblík pro jednoho a čekal. Když volali mé jméno šel jsem si tedy pro to, ale když jsem tě tam viděl úplně jsem zamrzl, jídlo nejídlo, sebral jsem se a utíkal pryč. Stačil jediný pohled o tolika letech a vše se mi vrátilo. ,,Počkej stůj'' uslyšel jsem hlas za sebou. Když jsem se otočil viděl jsem tě. Sakra. Ale utíkat už jsem nezvládl, a tak jsem zůstal stát na místě. Ty jsi ke mně došel a já čekal co se stane.
Nezvedla jsem hlavu, nechtěl sem tě vidět. ,,No tak Sebo podívej se na mně.'' řekl jsi hlubším hlasem. Své prsty jsi dal pod mou bradu a zvedl ji tak abych ti koukal do očí. ,,Byla to dlouhá doba.'' řekl jsi. Nereagoval jsem, nevěděl jsem jak. ,,Co se ti stalo s tváří?'' zeptal jsi se. A já jen cukl hlavou. ,,Mě to můžeš říct.'' řekl jsi, podíval jsem se na tebe, ale pak jsem si všiml něčeho/někoho za tebou. Byl to on. Sakra sakra sakra. Na nic jsem nečekal, vytrhl jsem se z tvého sevření a odcházel směr můj dům. To bude průser.
,,Co si tam dělal s tím chlapem ty děvko.'' zařval nahlas, ale opilí nebyl. Rozešel se ke mně, chytl mě za vlasy a táhl mě do ložnice. Připoutal mě k posteli a já čekal co se stane. Byla to má noční můra. Tu noc mi spůsobyl něco na co nezapomenu. Nejen že mě znásilnil, ale po mém těle zbydou kulaté jizvy od popálení cigaretami a dlouhé řezné rány od nože. Tu noc mě ani neodpoutal. Nechal mě tam svázaného, ubrečeného a zlomeného.
Druhý den nepřichel, přišel až odpoledne. Byli s ním další lidi, přivedl je ke mně s tím že si můžou dělat co chtějí. Udělal ze mně děvku pro jeho kamarády. Brečel jsem, křičel o pomoc ale nikdo nepřicházel. Když všichni skončili, odpoutal mě, hodil na mě mé oblečení a se slovy že už mě nikdy nechce vidět mě vyhodil z bytu. Neměl jsem kam jít, mí rodiče jsou mrtví. Co budu dělat? Naštěstí v mém oblečení byla ještě moje peněženka, takže zase tak špatné to být nemusí.
První jsem šel do nemocnice. Tentokrát jsem doktorovi řekl pravdu. Nemohl jsem mu lhát proč mám pořezaná záda a spáleniny od cigaret. Vždy když se mě dotkl jsem sebou škubl, bál jsem se toho dotyku, ale u něj jsem věděl že mi chce pomoci. Pak jsem se rozešel do onoho KFC. Minule jsem si ho přeci ani nedal. Objednal jsem si to co minule, a šel si sednout hned co jsem to obdržel. Někdo si ke mně přisedl a když jsem se podíval, byl jsi to ty. Usmíval jsi se. ,,Zase se potkáváme Sebo.'' řekl jsi a usmál se, ale já se usmát nemohl.
Položil jsi mi tvou ruku na rameno, ale já sebou cukl a tvou ruku tak ze sebe shodil. Ty jsi se na mně jen překvapeně podíval. Když jsem dojedl, odešel jsem. Procházel jsem se tmavým městem, jelikož jsem nevěděl kam bych měl jít. Pak jsem si sedl na lavičku v jednom parku. Zase si ke mně někdo přisedl. Už jsem chtěl po něm vyjet, ale byl jsi to zase ty. ,,Co tu děláš?'' optal jsi se mně. ,,Nemám kam jít'' řekl jsem i když jsem tak nechtěl. ,,Tak pojď ke mně'' řekl si. ,,Nechci otravovat.'' pronesl jsem ale ty jsi mě i když přes mou nechuť chytl za ruku a vedl mě k tobě. ,, běž si dát vanu'' řekl jsi. A já šel. Svlékal jsem se když se otevřeli dveře. V nich si stál s překvapeným výrazem. Viděl jsi mé záda a spáleniny. ,,Kdo kdo ti to udělal?'' zeptal si se koktavě, ale já ti to nedokázal říct.
Utekli 2 měsíce jsou tu vánoce. Stále mě necháváš u sebe. Vlastně jsme si na sebe zvykli. A já k tobě zase začal cítit to co kdysi. Byl štědrý den když jsem se rozhodl ti to říci. Vše jsme připravily a zasedli u jídelního stolu. Večeře se nám povedla. U stromečku bylo pár dárků. Všechny byli nádherné. ,,Musím ti něco říci'' řekli jsme ve stejnou dobu. ,,Ty první'' řekl jsem a usmál se. ,,Miluji tě Sebo'' řekl jsi, a já už nic neříkal jen jsem se přilepil na tvé rty.
