NamJoon
Po několika letech se jedu podívat za svou nevlastní matkou na Nový Zéland. Neviděl jsem jí několik let, od té doby co mě poslala k mým nevlastním rodičům, protože na mě neměla čas. Jsou to její příbuzní. Oni bydlí v Koreji, a tak jsem se za nima na její příkaz odstěhoval. Ale teď za ní po několika letech vrážím. Na letišti na Novém Zélandě na mě již čekala jedna z hospodyň, která mě měla odvézt. Ještě jsme jeli nakoupit, a pak už vyrazili do domu. Byl v lesích, vypadalo to tam krásně. Vždy jsem si tam rád hrál. Dojeli jsme a vylezli z auta. Když v tom na něj něco/někdo dopadlo. Podíval jsem se na střechu auata a stál na nich malí klučina. Vypadal tak na 10 let. Pak seskočil z auta, a rozeběhl se do lesa. Jen jsem vykuleně zíral na místo kam zmizel.
Vešel jsem do domu s nákupními taškami, které jsem položil na kuchyňskou linku a pak se otočil na nevlastní matku. ,,Kdo to byl?'' optal jsem se jí. ,,Tvůj další nevlastní bratr, adoptovali jsme ho. Jmenuje se Jimin, a tak trochu se s nikým nebaví, až na vlky. Proto jsi tu ty.'' řekla jakoby nic. ,,Já co to má se mnou společného.'' vyprskl jsem na ni. ,,Mě neposlouchá a ty jsi kluk, a myslím že jsi si taky zažil jaké je to žít od lidí, proto mi s ním musíš pomoci.'' řekla jen. ,,Ale, ale proč.'' optal jsem se. ,,Prostě proto, a teď ho běž najít, měl by být u jezera. Měl by se navečeřet.'' řekla jen a vystrčila mě ke dveřím. A já tak tedy šel. Věděl jsem moc dobře kde je to jezero. Když jsem tu žil, rád jsem k němu chodil se svými vlčími kamarády.
A vážně, když jsem tam došel viděl jsem jak plave v jezeře skoro nahý, jediné co měl bylo spodní prádlo. Když si mě všiml vylézal ven, spolu s vlky. Dva z nich se však ke mě rozeběhli a povalili mě na zem. ,,Kai, Tao jste to vy?'' řekl jsem a začal jsem se s nimi mazlit. Byli to mí dva vlci. Po chvíli jsem si zvedl. ,,Jakto že tě mají tak rádi, mě začali mít rádi hodně pozdě.'' pronesl jemný hlas, a já se na něj otočil. ,,Jsou moji, jsme jako bratři, vyrůstali jsme spolu.'' řekl jsem mu a on jen pokýval hlavou. ,,Měli by jsme jít, čeká nás večeře, musíš se vykoupat a pak spát.'' řekl jsem. ,,Ale já nechci.'' pronesl. No neřešil jsem ho, dal jsem si ho na ramena a rozešel jsem se následován vlky k domu. On chvíli kopal, ale pak to nechal být.
Doma se najedl, tedy snědl jen kuře a pak chtěl utíkat. ,,Ne ne, jdeš se koupat.'' řekl jsem a chytl ho za límec. ,,Ne, ne vodu néé.'' vykřikoval, ale i tak jsem ho do té vody donutil a hlídal ho. Po vykoupání, se oblékl a já mu vysušil vlasy. No pak už se mi ztratil. Našel jsem ho až spát s vlky venku na pelechu. Přikryl jsem ho dekou a odešel.
Druhý den ráno, už bez protestu sedl k posteli a jedl. Udělal jsem mu tousty s kuřecím masem. Všiml jsem si že ho má rád. ,,Jdeš ven s vlky?''optal jsem se ho a on jen kývl. Dal jsem před něj box s jídlem a nechal ho jít. Mám ještě práci. Musím napsat ty skladby. Přišel až večer, vypadal unaveně, ale nechal jsem to být. Nakonec se umyl a odešel zase k vlkům.
Občas jsme si povídali, čas utíkal celkem rychle, ale dneska to bylo celkem jiné. Ráno zmizel ještě dřív než jsem vstal. Takže ani nejedl. A tak jsem mu udělal jídlo a šel zase k jezeru. Viděl jsem ho tam jak se koupet, nechal jsem mu tedy jídlo na břehu a vracel jsem se zase domů.
Večer, když se vrátil přišel ke mě a předal mi box. Byl těžký. ,,Nechutnalo ti to?'' optal jsem se ho. On jen kývl abych to otevřel a tak jsem tak udělal. Box byl plný lesního ovoce. ,,Oh tak to budou palačinky.'' řekl jsem mu a on radostně kýval. Vlastně od té doby co tu jsem prý jí více.
Byl jsem za to moc rád.
Jimin
Ten kluk, NamJoon. Ze začátku se mi moc nelíbil, ale nakonec je hrozně fajn. A dokonce moc dobře vaří. Sice jsme se nevídali přes den tolik, ale je vážně skvělí. Oblíbil jsem si ho. Dnes mi dal jídlo. Tentokrát jsem šel však řece, ne k jezeru. Sedl jsem si na jeden kámen v řece, když v tom mi spadl box. ,,Ne.'' vykřikl jsem. Toho jídla je škoda. Musí ho zísat zpět. A tak jsem se ho snažil vzít. Trvalo to nejspíš dlouho, jelikož už byla tma a NamJoon přišel za mnou. Já seděl na kameni a brečel. Bylo mi to tak líto. Vaří vážně skvěle. ,,Co se děje Jimine?'' optal se mě zaraženě. ,,Ten ten oběd, ten box, upla...uplaval mi.'' řekl jsem plačtivě. ,,Ale no tak Jimine to je v pořádku, udělám ti nové jídlo ano.'' řekl. ,,Ale, to jídlo muselo být tak dobré.'' řekl jsem. Pomalu se ke mě však blížil. Pro něj voda nebyla tak hluboká. Vzal si mě do náruče, a držel mě tak až domů. A vážně mi uvařil. Byli palačinky, a byli tak výborné.
NamJoon
Bylo mi ho tak líto. A tak jsem ho v náruči odnesl domů. Doma jsem mu udělal palačinky. Když je viděl oči se mu rozzářili. Vypadalo že mu chutná. Pak se šel vykoupat aby se trochu ohřál. No bylo už dost hodin a tak jsem si šel sám lehnout. Čekal jsem že si zase lehne k vlkům, ale v tom sem ucítil pohyb na své posteli a jeho hlava se oběvila u mě. Lehl si ke mě a zachumlal se do mé hrudě. Byl tak roztomilí a tak jsme spolu usnuli.
Blížil se konec mého pobytu, mezitím jsem si to hodně užíval spolu s Jimine. Začali jsme si hodně rozumět. Nechtěl jsem ho opustit. A tak jsem sedomluvil že si ho odvezu do Koreje. Všichni souhlasili. A tak jsme spolu odjeli do Koreje. Kde už na nás čekali nevlastní rodiče a Jin s Taem. Jimin se dobře začlenil, a vše šlo dobře. Jediné co bylo, bylo to že jsme spolu spali v posteli, protože jsme bez sebe nedokázali usnout.
