Created by fate (PROBÍHÁ OPRAVA)

4. díl - Dohoda

ÚTERÝ

   „Bojíš se mně?“
   „Nemám důvod se tě bát,“ odvětila jsem s klidem.
   „Mířím ti na hlavu pistolí,“ připomněl mi.
   „Nemám strach ze smrti...“
   „Něco je špatně.“
   Zamračila jsem se a rozsvítila. „Kde?“
   „Na straně devatenáct.“
   Podívala jsem se na onu stránku. „Tahle věta ve scénáři není.“
   „Ale ne,“ zasmál se, „myslel jsem tím, že je něco špatně. Ta věta nezní tak neohroženě, jak by měla.“
   „Brnkni scénáristovi,“ poradila jsem mu.
   „Měl bych?“
   „Tak až to doděláme,“ navrhla jsem.
Přikývl, nadechl se a zhasnul světlo.
   „Nemám strach ze smrti,“ zopakovala jsem.
   „Nenechám tě zemřít.“
   „Máme už jen poslední společnou noc... Neodcházej.“ Odmlčela jsem se. „To snad Hunter nemyslí vážně. Už zase.“
   „Sex?“
   „Jo,“ potvrdila jsem. „V tomhle scénáři už podruhé.“ Pak jsem zase rozsvítila a prohlédla si scénář. „A vypadá to na dvě a půl stránky.“
   „Navezla ses do toho sama,“ řekl mi. „Chtěla jsi, aby to zůstalo jen mezi náma, a teď to ví i Hunter.“
   „Svěřila jsem se mu se svými obavami, že se změní náš postoj k seriálu.“
   „Mohla ses svěřit mně. Protože bych ti řekl, že se tím nic nemění,“ zavrtěl hlavou.
   „Jak to můžeš vědět?“ nevěřila jsem mu. „Co když tě začnu víc fyzicky přitahovat?“
Damon si dal ruce za hlavu a opřel se o polštář za sebou. „Pořád mě přitahuješ stejně,“ promluvil poté.
Nevěděla jsem, v jakém smyslu to myslel, ale raději jsem to ani vědět nechtěla. Vážně. Vlastně jsem ani nechápala, proč to vůbec řešíme.
   „Shelb?“
   „Ano?“ podívala jsem se na něj.
   „Chtěla bys to se mnou i bez alkoholu?“
   Překvapeně jsem zamrkala. „O čem to mluvíš?"
   „Možná, kdybychom to dělali spolu, třeba i pravidelně, byly by pro nás ty role lehčí.“ pokrčil rameny.
Uchechtla jsem se. To bylo vážně absurdní. „Plácáš nesmysly.“ My jsme byli přátelé. Na pravidelný a nezávazný sex jsem měla Zanea. Opravdu jsem nepotřebovala tento kruh rozšiřovat o dalšího chlapa, a zrovna Damona, u kterého si teprve své pocity srovnávám po tom uklouznutí v Miami.
Damon jen s úsměvem pokrčil rameny a dál se věnoval scénáři. Ale já jsem byla z jeho otázky už dokonale nesoustředěná.
O půlnoci jsme to zabalili, ale já jsem Damonovi nabídla ještě čaj. Měla jsem chuť to rozebírat. Potřebovala jsem si to ujasnit.

   STŘEDA

Nemohla jsem uvěřit, jak to uteklo, že už odbila půlnoc a my jsme stále nic nevyřešili.
   „Proč jsme se za těch deset let spolu nevyspali? Proč až teď?“
   „Ty jsi snad chtěla?“ odpověděl mi protiotázkou.
   „A co kdyby jo?“ vyštěkla jsem.
„To mi řekni ty.“ Vyhrál. Jako bychom hráli slovní fotbal, fakt. Ale teď opravdu vyhrál. Neznala jsem další tah.
   „Přitahoval jsi mě. Tam v Miami,“ přiznala jsem s pohledem zabodnutým v jeho očích.
   Pousmál se. „A teď už ne?“
   „Jsi kolega a dlouholetej kamarád,“ připomněla jsem. „Nejsi žádnej nabíječ. Za pár týdnů by ses na sebe nemohl podívat do zrcadla.“
   Přestal se opírat. „Na nabíječe už nejsem.“
Přikývla jsem.
Najednou bylo příšerné dusno. Napětí. Jako ticho před bouří.
   „Shelb,“ zašeptal tak tiše, že jsem ho mohla slyšet jen za naprostého ticha.
Podívala jsem se na něj.
   „Už zase,“ zasmál se a naklonil se blíž ke mně, lokty si zapřel o kolena.
   „Co zase?“ lekla jsem se.
   „Ty to necítíš?“ pousmál se.
   Uculila jsem se. „Jako že to chceme?“
Luskl prsty. Ještě chvíli jsem se mu dívala do očí, pak jsem to nevydržela a rozesmála se.
   „To je blbost. I kdybych to tak moc chtěla, nikdy bych si to už nedovolila, Damone,“ poučila jsem ho. „A teď už bys měl jít.“
Vyprovodila jsem ho ke dveřím mého bytu, cítila jsem na sobě jeho pohled, a když jsem se po odemčení dveří chystala je otevřít dokořán, popadl mě a hrubě přitiskl na zeď, až se otřásla omítka poblíž. Dveře jsem zase zavřela.
   „Au,“ zakňučela jsem. Moje lopatky silně protestovaly, ale přesto se mi takové jednání svým ujetým způsobem líbilo.
Damon se mi chtivě díval do očí, hledal souhlas, ale viděl jenom strach a nejistotu. Alespoň jsem doufala, že mu nedám najevo svou touhu...
Zdálo se, jako by se mnou nepočítal. Zase jsem na svém podbřišku ucítila jeho vzrušení... Ale začínala jsem se stydět. Damon, pak Zane, zase Damon, a kdo bude příště?? Hunter???
   „Nashledanou zítra, Damone,“ zašeptala jsem, aby se mi nezadrhnul hlas na jeho jméně. Byla jsem vyděšená z toho, co cítím. Chtěla jsem pokračovat, ale musela jsem se tomu bránit.
Lehce se zamračil, ještě víc se ke mně sklonil a dýchnul mi na krk. Zamrazilo mě. Ta moje část, která chtěla, aby přestal, se zmenšovala. Vážně se z ní stávala mizící menšina a já jsem ho chtěla... Skoro celé mé tělo i duše...
   „Teď toužíš po Christině nebo po Shelby?“ dráždila jsem ho.
   Začal mě pomalu líbat na krku. „Po tobě,“ odpověděl omámeně. To mě přesvědčilo.
Převzala jsem iniciativu, odstrčila ho a otočila. Pak jsem ho natlačila na zeď tak, jako on mě. Vzájemně jsme ze sebe strhávali oblečení a zakopávali o vlastní nohy, když jsme mířili do ložnice. Slabý hlásek v mém nitru na mě křičel, abych přestala, že nad tímhle rozhodně nemám kontrolu.
Než jsem se vzpamatovala, bylo pozdě. Ležela jsem na posteli a nemohla se ani hnout, protože Damon na mě spočíval celým tělem a právě do mě vniknul.
Zasténala jsem a utišila poslední ozvěnu slabého hlásku, posla mého rozumu. Neměla bych tolik myslet svými hormony.
Jenomže pak už jsem neměla myšlenky na to, co je správné a co ne. Damon tvrdě přirážel, za těch deset let už věděl, co se mi líbí, ale nevěděl, čím mě uspokojit docela. To věděl jen Zane a Hunter. A ti si tohle rozhodně nechávali pro sebe, protože jsem na ně taky měla pár trumfů. Bože, kam se mi ty myšlenky zrovna teď ubírají?
Když byl Damon unavený, posadil mě na sebe. Snažila jsem se, byla jsem šílená touhou, ale nějak jsme dlouho oba nemohli vyvrcholit. Nevěděla jsem, na co zrovna myslí Damon, ale u sebe jsem si byla jistá. Na cokoliv, jen ne na nás.
Přestala jsem a zhluboka dýchala. „Měli jsme přestat, dokud to šlo,“ zasyčela jsem a v duchu si nadávala.
Damon to nebral tak tragicky. Posadil se a pohladil mě po vlasech. „To půjde,“ prohlásil přesvědčeně.
Zadívala jsem se mu do očí. Už jsem neviděla Damona jako sexy chlapa, kterého jsem chtěla víc přefiknout já, než on mě. Viděla jsem svého kolegu a toho vystrašeného kluka na párty v Miami před deseti lety, když jsme se seznámili. Viděla jsem to konečně bez přičinění mých hormonů. Právě jsme se pokusili o nemožné. A to, že jsme byli střízliví, nás probralo. Realita byla taková, že jsme to teď byli zase my. Herci, kamarádi, kolegové.
   „Promiň.“ Zvedla jsem se z něj a posadila se vedle. Hlavu jsem si položila do dlaní a rozdýchávala to. Nejen ten kolaps, ale i to vzrušení. Oboje. Damon se chvíli ani nepohnul. Čekal, co udělám, nebo řeknu.
   Začala jsem. „Zítra se ti nepodívám do očí, ale odejdi, prosím.“
Slyšela jsem, jak zalapal po dechu. „Shelb, vždyť se nic -“
   „Prosím,“ zopakovala jsem o trochu důrazněji.
Aniž bych zvedla hlavu, poslouchala jsem, jak sbírá své oblečení, souká se do něj a pak opouští ložnici. Když se za ním zavřely dveře, oddechla jsem si, šla za ním zamknout, a teprve potom jsem si lehla, abych se prospala. Neúplně jsem si uvědomovala, že jsem stále nahá. Ale už jsem byla sama a to jediné, před čím jsem se ještě stále mohla stydět, bylo mé svědomí, kterému jsem zase přidala páru na to, aby mě zničilo.

   „Proboha, Shell!“ zahulákal na mě kdosi.
Vystřelila jsem do sedu. Bylo ráno. Pohledem jsem zrentgenovala celou ložnici, abych zjistila, že nade mnou stojí Colin s otevřenou pusou.
Automaticky jsem si přitáhla peřinu až k bradě. „Proč jsem ti, ksakru, dávala ty blbý klíče?“ klela jsem a šátrala alespoň po podprsence.
   „Protože jsi moje sestra,“ odpověděl mi a otočil se.
Toho jsem využila a posbírala všechno svoje oblečení. Následně jsem na sebe hodila aspoň tílko a kalhoty „Můžeš,“ informovala jsem ho poté a vstala.
   „Na můj požadavek mi Hunter ukázal, jak bude vypadat další díl seriálu. Čekal jsem něco dobrého, nějaký ten nápad, jak to bylo doposud, ale Shell,... ruku na srdce, tohle je příliš. Nejsi přece pornoherečka,“ domlouval mi. „Kdykoliv ti můžu podržet místo ve firmě. Možná by to bylo pro tebe lepší.“ Colin mě vždy chránil a opatroval. Jako správný bratr, kompletně zajištěný do konce života, se mě snažil co nejvíce a co nejlépe vyzdvihnout a zajistit mě také.
   „Ne!“ zadržela jsem ho rázně. „Je mi to líto, Coline, ale je to určitě jen přechodné období, aby byli diváci více nabuzení na pokračování... A to tě jako vůbec nezaujalo, že Damon bude ten masový vrah?“
   „Mě zaujala moje sestra v posteli s tím vrahem,“ upřesnil.
   „Dobře, dobře,“ vzdala jsem se. „Tak já další takové scény budu odmítat, dobře?“
   „Dohodnuto,“ přikývl Colin. Jako obvykle to nezapomněl plně zdůraznit. Už odmalička to tak bylo. Hodně jsme spolu komunikovali. A když jsme se na něčem dohodli, byla to velice pevná dohoda.

   V jednu hodinu odpoledne si mě Hunter vyžádal ve studiu. Jelikož u mě byl stále ještě Colin, vzala jsem ho s sebou, aby mě viděl na scéně... A trochu jsem to nedomyslela...
   „Tak, lidi!“ volal na nás Hunter, „připravte se na scénu, jedeme od strany devatenáct!“
   „A kurva!“ vypadlo ze mě.
   „Co je?“ ptal se mně Damon překvapeně. „Neumíš to?“
   Ušklíbla jsem se na něj. „Jak bych nemohla, vždyť je to půlminutový dialog a zase sex!“
   „To není důvod k vyšilování,“ podivil se. „Vždyť jsme to věděli... a trénovali.“
   „Ale v kombinaci s přítomností mého bratra, s nímž jsem dnes ráno uzavřela dohodu, je to důvod!!“
Damon vytřeštil oči. S Colinem sice nebyl žádný doživotní parťák, ale kamarádi byli. A tohle pro něj bylo stejně trapné, jako pro mě.

   Při dialogu jsem si stačila všimnout, že se Colin se zájmem dívá. Když došlo na onu scénu, a já jsem k němu zabloudila pohledem, byl šokovaný a mračil se.
Na konci scény jsem ho už nemohla najít. Odešel.
Nedivila jsem se mu.
To, co viděl, by správně vidět ani neměl. Tohle Hunter docela přehnal. A já jsem byla hloupá, že jsem to prostě neodmítla dělat, tak jak jsem slíbila! Porušila jsem naši dohodu. Možná jsem čekala, že se svými vlivy vystartuje Colin místo mě, ale spletla jsem se. Už jsem nebyla jeho malá sestřička, ale dospělá mladší sestra, která si měla dupnout, dodržet naši dohodu a říct nahlas, že tohle dělat nebude. Měla jsem to vlastně zastavit ve chvíli, kdy Hunter oznámil scénu, protože Colin tam byl se mnou především proto, aby se podíval, jak se jim postavím. Místo toho viděl z první ruky, jak se jeho sestra prodala.
   „Výborně!“ chválil nás Hunter v šatně. „Byli jste věrohodní, to se mi líbilo!“
   „Líbilo se ti to natolik, že si to budeš po večerech přehrávat u láhve whiskey?!“ vyjela jsem na něj zprudka.
   Všichni ztichli.
   „Prosím?!“ zamračil se a naklonil se ke mně výhružně.
   Damon se mě snažil uklidnit. „Nech to být...“
   „Nenechám to být!“ obořila jsem se i na něj. „Všiml sis, že tu byl Colin?“ otočila jsem se zpátky k Hunterovi.
   „No a?“ opáčil.
   „Nezdá se ti, že od té doby, co jsi se do těch scén začal vrtat ty, jsou příliš laciné?!“ pokračovala jsem ve svém výbuchu.
   Hunter rudnul. Z Damona se vytratila barva. Maskérka upustila štětce. Scénárista, který zrovna procházel okolo šatny a nemohl to přeslechnout, se se zájmem zastavil a čekal, co bude dál.
Hunter začal fialovět, Damon se usadil do křesla. Maskérka nechala štětce na zemi a utekla z bojiště. Scénárista si dal ruce v bok a povytáhl obočí.
   „La Vita!“ zařval na mě Hunter nepříčetně, až sebou všichni přítomní cukli, včetně scénáristy, který se rozhodl, že už ho to až tak nezajímá a utekl za maskérkou. „Nejsi žádná špičková hvězda Hollywoodu, abys se mnou mohla takhle mluvit! Jsi jenom seriálová Christina Luna! Beze mě bys nebyla ani to!“
   „Díky tobě teď moje seriálové jméno bude možná populární i na jiných stránkách!“ rozhodila jsem rukama. „Ten seriál měl být úplně o něčem jiném a ty jsi ani nepožádal o mé svolení se ti takhle prodat!“
   Hunterův obličej opustila duha a Damonovi se vrátila barva. Týkalo se to i jeho, nechápala jsem, proč se taky nemůže ozvat a říct svůj názor!
   „Huntere,“ promluvil tiše Damon. Otočila jsem se na něj, abych z jeho tváře mohla hádat, co bude následovat. Nic. Jen se snažil uklidnit situaci.
   „Nelíbí se ti to?“ rozdýchával těžkou potupu Hunter. „Fajn!“