Natálie Wágner je obyčejná holka, která neměla moc příjemnou minulost.
Ale jedno léto jede i se svými dvěma kamarádkami na dovolenou do LA.
Doufá, že potká svého idola Camerona, jenže nečeká že se s ním sblíží až tak moc. Objevují se různé překážk...
„Nic zvláštního... sednu si tu a počkám na tebe. Protože jestli máš někoho ráda, ten se nikdy neztratí... jen si někde sedne a počká na tebe" šeptá _____________________ Seznámila jsem se se spoustou lidí, už si je ani všechny nepamatuju. Cam už má celkem upito ale to i já „Dojdu ještě pro pití" šeptá mi do ucha, kývu a odchází. V tu ránu si vedle mě sedá Julia „Ahoj" zdraví mě, jen se na ní usmívám „Cam je super že?" mračí se „O co ti jde?" ptám se „O co myslíš?" dívá se na mě jako bych jí vyvraždila rodinu „Cam je můj jasné?" chytá mě za vlasy „Řekl kdo?" směju se „Je fakt že on měl vždycky slabost pro malé kurvy jako jsi ty" šeptá mi do ucha děsivým hlasem „Hele uklidni se jo?" odstrkávám jí „Nebo se postarám o to aby se na tebe už Cameron nikdy ani nepodíval" otáčím se na patě a odcházím. Celkem dobře jsem jí setřela. Musím si zatleskat! Když vcházím dovnitř tak zůstávám stát ve dveřích, slyším Camerona.
______Cameron______
„Camerone tohle dlouho nevydrží ona zase odjede. Nelam jí zbytečně srdce, nech jí jít" mluví mi do duše „Mami ona neodjede, miluje mě a já jí. Nikdy bych jí nic neudělal!" zvyšuji hlas „Pamatuješ co jsem ti říkala?" připomíná mi „Mami tyhle vaše rady, si nech" mám slzy v očích „Camerone!" okřikává mě „Tyhle vaše rady jsem použil ve vztahu s Kirou a jak to dopadlo?"
„Ona není Kira. Natálie je křehká, Kira byla mrcha a říkala jsem ti to od začátku. Nebuď parchant Camerone" vrtí hlavou „A víš co? Budu, budu takovej parchant jako nikdy. Klidně se s ní vyspím a nechám jí odjet. Co ztratím?! Stejně odjede" piju svoje pivo a jdu ven. Ve dveřích stojí Natálie. Kurva! Jdu za ní „Naty" chci jí obejmout „Ne!" ustupuje a já si všímám, že pláče „Přesně proto jsem s tebou nechtěla chodit" kýve „Naty já-" přibližuji se „Ne!" utíká pryč
_____Natálie_____
To snad nemyslel vážně?! Rychle si sedám k ohni a stírám si slzy. Ten hajzl! Oheň mě hřeje na nohou, i když už dohořívá, je to teplo příjemné. Vedle mi si sedá Sierra „Naty? Co se děje?" ptá se tiše „Nic to je dobrý?" vzlykám a usmívám se „Co ti ten debil provedl?" mračí se „Chce se se mnou jen vyspat" zvedám ramena „Já ho zabiju" zvedá se „Ne" stahuji jí zpět „Kašli na to" vrtím hlavou „Jdu si dát ještě panáka" usmívám se na ní a odcházím. Cestou mě zastavuje Julia „No na koho pak to tady došlo? Přestala jsi ho bavit?" huhňá se „Dej mi pokoj" odstrkávám jí „Hele do mě teda strkat nebudeš!" tahá mě za vlasy. Já se otáčím a vrážím jí jednu do obličeje, až mě z toho zaboleli klouby. Ona jde k zemi „Natálie?" objevuje se za mnou Cameron, narážím do něj ramenem a jdu pryč. Už na ně nemám náladu, na nikoho. Nejraději bych teď byla doma, ve své pohodlné posteli a četla si svojí oblíbenou knížku ale místo toho trčím v tomhle blázinci!
Vcházím do svého pokoje, ani se nepřevlékám a padám do postele. Dneska to byl náročný den. Zavolám Shawnovi, snad mě nepošle někam. Beru mobil a vytáčím jeho číslo „Ano?" ozývá se „Ahoj Shawne" do očí se mi tlačí slzy „Naty ahoj" slyším v jeho hlase radost „Chci se omluvit za Cama" vzlykám „Něco se stalo?" ptá se „Ne vůbec nic"
„Něco s tebou je Natálie řekni mi to" naléhá „Asi jsem jen udělala chybu, nic víc" vysvětluji „Natálie chci abys věděla, že jsem tu vždy pro tebe, kdykoli budeš potřebovat ozvy se mi" klesá hlasem „Dobře pa" končím hovor. Zabořuji hlavu do polštáře a celá ubrečená usínám.
Cam stojí u baru s Julií a baví se, vypadá to že s ní flirtuje? Ona na sobě má sexy červené, obepnuté šaty „Came?" mluvím na něj, ale on neodpovídá, jak to? Máchám mu rukama před obličejem, ale on dál věnuje svůj pohled jí. Přitahuje si ji k sobě a líbá jí „Camerone ne!" snažím se ho zastavit, nejde to. Je jako z kamene „Ty jí nechceš Camerone, máš mě" chytám ho za hlavu „Kiro?" oslovuje mě „Já nejsem Kira" mám slzy v očích. Proč? Proč mě tak oslovil? Prosím Camerone jsem tady!...
Rychle se budím, to byl teda divnej sen. Bojím se, že byl skutečný. Chci za ním jít. Ne! Jsi na něj naštvaná! Jedna strana mě protestuje. Jdi za ním, bůh ví co vyvedl! Druhá strana mě napomíná. Nakonec jdu. Otevírám Cameronovi dveře, jsou asi 3 ráno. Ale on neodpovídá, všude je tma jako v pytli.
„Came?" šeptám, ale neodpovídá „Came?" pořád neodpovídá, otáčím se chci odejít „Hhm, Jo?" budí se „Měla jsem noční můru" skláním hlavu a dívám se na podlahu „Oh.. pojď sem" zvedá peřinu
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Ne to je v pohodě. Jen jsem chtěla vědět, jestli jsi vzhůru, ale nechci tě rušit, jdu spát dobře?" otáčím se na špičce a odcházím „Už jsem vzhůru, pojď si sem lehnout" usmívá se. Rozhodla jsem se jít za ním tak jako tak, protože bych se cítila provinile, že jsem ho probudila „Chtěla bys o tom mluvit, nebo prostě spát?" objal mě zezadu „Ne teď o tom nechci mluvit" šeptám „Dobře, budu tě jen držet a až usneš, budu sledovat to monstrum, takže tě to už nebude bolet dobře?" ptá se „Dobře" odpovídám, otáčím se do jeho náručí a schovávám svůj obličej do jeho hrudi „Came?" šeptám ještě „Ano?" ozývá se „Jaká jsou ta pravidla?" vyzvídám „Vážně to chceš vědět?" ujišťuje se. Kývu na souhlas „Dotkni se jejího srdce, ne těla. Ukradni její pozornost, ne panenství. Snaž se jí rozesmát, ne rozplakat" vydechuje „Zatím ti to myslím jde až na tu trojku" vtipkuji „Jo asi jo" směje se ,,Musím na tom zapracovat" šeptá, neodpovídám..
________________________________
Máme tu další díl :) Moc bych chtěla aby jste se k tomu vyjadřovali, třeba co zlepšit, vaše názory na postavy, co si myslíte že bude dál nebo tak ;) Za cokoliv budu ráda <3 :)
