Ano / Ne (Cameron Dallas CZ)

10

„Dej mi pokoj Camerone, chci domů" klesám hlasem „Dobře" nastupujeme a odjíždíme.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Dojeli jsme domů, za tu cestu jsem na něj nepromluvila, Cam se snažil navázat řeč, ale neměla jsem zájem. Vcházíme do kuchyně našeho bytu „Jé právě v čas na hru" vítá nás Marťa „Jakou hru?" ptám se, když si pokládám kabelku na gauč „Líbací hru, napadlo nás že by jsme si zahráli hru ze základky" směje se „Aha..no tak dobře" kývu. Cam se baví s Nashem, smějí se. Zaslechla jsem dvě slova „Naproti, neboj" co to má být? Přesouváme se k Martě do pokoje, sedáme si do kruhu a doprostřed kruhu se pokládá lahev vína. Nash Točí jako první a padá to na Terku s Aaronem. Cam sedí naproti a pozoruje mě. Aaron se jemně usměje na Terku a mizí spolu v šatně. Asi po 10 minutách pokračujeme ve hře, když se Terka s Aaronem vrací z šatny. Jeden konec padl na mě a druhý na koho jiného než na Camerona. Culí se na mě, ale já si ho nevšímám, zvedám se ze země a jdu do šatny. Opírám se o zeď, když Cam vchází. Jde ke mně „Ahoj" usmívá se „Ahoj" šeptám. Chytá mě za boky „V pohodě?" ptá se, jsme od sebe pár milimetrů „Nemusíme to dělat" dívám se pryč od něj. Ukazováčkem mi zvedá bradu, abych vzhlédla k němu a dává mi polibek. Oplácím mu ho, tak jo můžeme. Líbeme se, Cam mi sahá pod triko, ale já ho chytám za ruce a odtahuju pryč. „Came ne" vzpírám se „Ale no tak Naty ty víš, že to chceš" šeptá „Ne nechci" odstrkávám ho od sebe na druhou stranu šatny a vlepím mu facku. Okamžitě jdu pryč. Všichni na mě koukají s otevřenou pusou, ale ignoruju to. Terka na mě volá, ale už se tam nechci vrátit. Mířím si to do svého pokoje, plná smutku a hněvu si sedám do kouta v pokoji. Za nedlouho za mnou přišla Terka i s Martinou, která se mračí „Co to jako bylo?" ptá se mě zvýšeným hlasem, Terka si kleká ke mně „Všechno v pohodě?"

„Ne nic není v pohodě, co to mělo jako znamenat, prostě sis řekla, že nám to zase skazíš ? Oh promiň ty jsi Wágnerova dcera, můžeš si to dovolit" stěžuje si Martina „Martino už drž hubu" odpovídám „Cože? To si děláš srandu všechno jsi zničila!" chodí sem a tam „Martino vypadni!" dostává ze sebe Terka „Co?" Martina se zarazila „Jdi pryč a hned!" křičí na ní Terka „Fajn jdu nahoru, až se uklidníš tak můžeš třeba i přijít" otáčí se na patě a bouchá za sebou dveřmi. Zakládám si hlavu „Všechno jsem zkazila, Teri promiň" všechno to na mě padlo a já brečím „Nic jsi nezkazila, co se tam stalo?" uklidňuje mě „Cam to na mě zkoušel, líbali jsme se, ale chtěl i něco víc a to já nechci, vždyť ty víš proč"

„Asi jo, myslím si to. Hele buď v klidu já s Aaronem taky ještě nespala" hladí mě po paži

Zvedám překvapeně hlavu celá ubrečená a červená „Ne?"

„Ne taky nejsem taková, že bych s ním vlezla kdekoliv kamkoliv ale Cameron tě miluje" přesvědčuje mě „No to určitě, jde mu o jen o jedno" vrtím hlavou „Ne Naty tobě neříkal to co mě" znervózněla

„Co ti říkal?" vyzvídám „Hemm.. v tom letadle když jsme sem letěli.. neměl vedle tebe sedět on"

„Cože?" už nevím čemu se mám divit „Prohodili si to s Nashem" šeptá „To jako vážně?"

„Jo prý když tě viděl, nemohl tě tam nechat s ním"

„Klidně mohl, i když představa že by byla Martina s Cameronem, není hezká" odfrkávám „Jste pro sebe jak stvoření"

„To si myslíš?" mračím se na ni „Jo" usmívá se

V tu chvíli když to dořekla někdo zaklepal, Terka šla otevřít. Byl to Cameron, vypadal provinile. Nemůžu se na něj ani podívat „Je tu Natalie?" zeptal se Terky „Ne nejsem" křikla jsem. Slyšela jsem, jak se zasmál „Co jí chceš?" zeptala jsem se „Chci se omluvit" zkusil vážnou řeč ale já mu to nežeru „Strč si svoji omluvu někam" vztávám.

„Nechám vás tady" Terka odchází. No tak díky to je opora. Cam vešel a namířil si to ke mně. „Omlouvám se" dostává ze sebe, když ke mně přichází „Camerone ty nic nevíš" mračím se, jsem tak rozčílená „Napadlo tě někdy, proč to nechci?" ptám se důrazně „Ne" svěsil hlavu „To ale mohlo" dívám se na něj, už tady nechci bejt, nejradši bych odletěla a už se nevrátila „Ale teď už je to jedno protože tebe to vůbec nezajímá a nechci si kazit den blbýma vzpomínkama z mýho blbýho dětství!" zase brečím. Cam jenom mlčí a já se sesouvám k zemi. Pláču nahlas, Cam si ke mně kleká „Moc se ti omlouvám, přehnal jsem to"
„Came prosím, chci jenom víc času" vzlykám „Dám ti tolik času, kolik budeš chtít ano?" kývu mu na to „Obejmi mě prosím" šeptám. Cam mě bere do náruče, staví na zem a objímá. Pláču mu na rameno, zabořuje nos do mých vlasů a dává mi do nich polibek „Jdeme zpět?" ptá se „Jo" utírám si nos a usmívám se na něj. Chytáme se za ruce, proplétáme prsty a jdeme. Když vcházíme, všichni na mě divně koukají „Promiňte" dostávám ze sebe nakonec. Všichni se začali smát až na Marťu „To je v pohodě chápeme to" říká Nash. Martina po něm hází vražedný pohled „Tak jo" sedám si a Cam vedle mě, pořád se držíme a Cam po mě hází, Jsi boží pohled. Jsem ráda, že mi dal víc času, je docela chápavý ale známe se týden, uvidíme, co se ještě přihodí.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Dneska trochu kratší, vím ale měla jsem málo času. Takže to omluvte prosím :)

Další díl brzy ;)