3.

10.2K 468 12
                                    

Po hovoru s Brit jsem se šla natáhnout.

***
"Bože, co to je za kravál?" chytla jsem se za hlavu.

Hlasitá muzika, řev nejspíš opilých lidí. Hrůůůza.

Asi půl hodiny jsem se snažila znovu usnout. Chytala jsem se za uši, dávala na ně polštáře, převalovala se, ale nic.

Dalších 10 minut už mi asi přetekly nervy. Koukla jsem se na hodiny a půl druhé ráno.

"No to si ze mě dělaji snad prdel!" zanadávala jsem.

Vstala jsem, nandala si bačkory a šla rovnou tam, kde hrála hlasitá hudba.

Vyletěla jsem ven a všechen ten rámus šel hned z vedlejšího baráku.

Okamžitě jsem se tam vydala. Celou cestu jsem se vyhýbala všem těm bordelům co se váleli na zemi. Lidi okolo mě se motali. Dva kluci tu táhli jednu velmi opilou dívku, která nemohla udělat bez jejich pomoci ani jeden krok. To je hrůza.

"Hej kotě, pojď na panáka." zvolal na mě jeden připitý chlapec.

Ignorovala jsem to a šla dál.

Vešla jsem dovnitř a snažila se přijít na to, kdo je tu majitel. Tenhle barák tu byl nějakou dobu prázdný a teď tohle.
První jsem zahlédla chlapce opřeného o futro. Měl černé vlasy, skoro jako do pankáče, koženou bundu a černé uplé skiny.

"Můžu tě poprosit?" klepala jsem mu na rameno.

"No?" klopl do sebe panáka, kterého držel ve své ruce.

"Kdo je tu majitel?" řvala jsem na něj přes hlasitou hudbu.

"Jo, hned." otočil se a někoho vyhledával.

"Hejj, Harry." zamával na kudrnatého chlapce.

"Co chceš." zařval na něj.

"Chce tě tu nějaká kočka." koukl se na mě a olízl si ret.

Bože.

Kudrnatý chlapec se zvedl z pohovky a odstrčil tak dvě holky, které se na něj lepily.

"Kdo to je?" slyšela jsem jak se kudrnáč ptá, černovlasého kluka.

"Nevím, vole." řekl a odešel od něj.

"Jdeš se přidat na pařbu? Jestli jo ty bačkory nejsou moc vhodné." zasmál se.

"Ne nejdu, chtěla jsem tě poprosit jestli by jsi neztlumil tu hudbu. Ráno vstávám do práce víš." křičela jsem stále přes hudbu.

"No a co já s tim?" řekl arogantně.

Takovej hajzl namyšlenej. Co si o sobě myslí?

"Co ty s tim? Ztlum tu hudbu tyvole." vytáčel mě víc a víc.

"A co kdyby jsi semnou šla nahoru do mého pokoje, já tě skvěle uspokojil a byli by jsme oba fajn." přilepil se na mě.

Odstrčila jsem ho od sebe.

"Ty slizáku, ztlum tu hudbu, všechny pošleš do hajzlu a já půjdu v klidu spát." znovu jsem křikla.

"Zařvi ještě jednou a já tě tu ohnu o to futro a vyšukám ti duši z těla." šeptal mi do ucha.

Co si to dovoluje, pusu jsem měla dokořán. Takhle semnou nikdy nikdo nemluvil, blbeček.

"Jdi doprdele!" prskla jsem po něm. Bylo to jediné na co jsem se zmohla.

Obrátila jsem se na patě a odcházela od toho blbého domu pryč.

"Máš libovej zadek baby." zařval zamnou opět ten debil.

Zvedla jsem už jen fakáče.

Ulehla jsem zpět do postele a mohla se vynadávat.
Debil, blbeček. Arogantní kretén. Nesnášim ho už teď. Přísahám, že jestli ráno zaspím nebo mě bude bolet hlava, rozbiju mu tu jeho arogantní hubu.

NeighborKde žijí příběhy. Začni objevovat