Neighbor

92.

"Víš co? Pojď jdeme do baru." Brit vstala ze země a skřížila ruce na prsou.

"Ne to nejde. Jdi tam a buď se Zayne, já se vyspím a budu ok." udělala jsem ironický výraz.

"Takové lži. Zaprvé, se Zaynem jsme se pohádali. Za druhé se z toho jen tak nedostaneš." nabídla mi ruku.

"Pohádali?" koukla jsem na ní.

"To neřeš jdeme." podala jsem jí ruku a vyskočila na nohy.

***
"Co to je za bar?" zeptala jsem se asi po osmém panáku.

"Nevím." zasmála se.

"I když si těhotná, tak po tobě jede kluků , jako sraček." plácla jsem jí po zádech a kopla do sebe dalšího panáka.

"Když jsi opilá, tak mluvíš hrozně sprostě. A po tobě tu jede taky spoustu kluků. Koukni na támhle toho." kývla hlavou do leva.

Otočila jsem se a usmíval se na mě velice pohledný kluk. Vlasy nagelované, hezky upravený. No prostě pěkný.

"Ale já nemám na nikoho náladu." další panák padl do mého hrdla. Celá jsem se oklepala a vytáhla mobil z kabelky.

30 zmeškaných hovorů a 48 zpráv. Najednou mi začal vyzvánět, Harryho číslo na displeji. Nezvedej to. No tak holka, drž se. Nezvedej to.

"Brit, jen si odskočím" pošeptala jsem jí do ucha při konverzaci s barmanem.
Jen kývla a já se rozešla na záchod.

"Co chceš?" ujel mi hlas a hned na to jsem se sama sobě musela zasmát.

"Ty jsi v baru a jsi totálně na sračky?" vyjel po mně. Tyvole, co si to dovoluje.

"Víš co. Jdu si pro tebe." prohlásil chraplavým a pěkně nasraným hlasem.

"Jdi doprdele." prskla jsem a hovor típla. Hned na to mi unikla slza z oka.

Složité? Slabé slovo. On tě má dělat šťástnou, máš se s ním jen usmívat a být jen s ním. A ne ronit slzy. Tak to být nemá.