Neighbor

13.

"Opravdu?" koukala na mě s překvapivým výrazem.

"Ano." usmála jsem se na ní a přikráčela k ní.

"Ne slečno, to po vás nemohu chtít." popadla opět telefon.

Chytla jsem jí ruku a pomalu jí pokládala zpět, aby položila telefon na místo, kde byl.

"Můžete. O nic nejde, a Sebastian je hodné dítě." snažila jsem se jí přesvědčit.

Pamatuji si, když Wini neměla hlídání a musela Sebastiana vzít sebou do práce. Měla jsem ho u sebe v kanceláři, skoro vůbec nekomunikuje. Když byl u mě, řekl mi maximálně dvě slova,ale jinak byl jak andílek. Hrál si s autíčkama a nic jiného nevnímal.

"No dobře. Hrozně moc vám děkuji, zaplatím vám zato." chytla mi ruce a pohledem děkovala.

"Ne. Budu ráda, že se nebudu nudit." usmála jsem se.

"Tak já teď zajedu domu a přivezu vám ho tak za hodinku." popadla tašku, vypla počítač a šla ke mně.

"Dobře. Budu čekat." řekla jsem a už jsme spolu kráčely ven.

***
"Konečně doma." řekla jsem si pro sebe.

Je pět hodin a v šest mi má Wini dovést Sebastiana.
Zašla jsem do koupelny, kde jsem si dala rychlou sprchu a převlékla se do černých legín ke kterým jsem dala šedivý svetřík přes hlavu a udělala si vysoký culík.

Když jsem sešla schody dolu do patra, rozhodla jsem se, že poklidim než Winí přijede.

***
Uslyšela jsem jak někdo ťuká na dveře.
Došla jsem tam a otevřela. Ve dveří už stála ustaraná Winí.

"Ještě jednou děkuji." předala mi hračky pro Bastiho a odcházela.

"Pa broučku. A nezlob tetu." dala mu pusu na tvář. Sebastian jen kývnul hlavou.

Zavřela jsem dveře a šla se věnovat Sebastianovi.

"Tak co bys rád podnikl?" zeptala jsem se a přikrčila se k němu.

Kývnul hlavou, že neví.

"Půjdem si hrát na zahradu?" usmála jsem se na něj.

Nic neříkal a tak jsem si vzala knížku, nějaké hračky a vyšli jsme před barák.
Seděla jsem na dece a četla si mou oblíbenou knížku Grey.

**

"Mamina hlídá?" uslyšela jsem chraplavý hlas.

"Ježiš, tebe jsem dnes opravdu vidět nepotřebovala." řekla jsem otráveně.

"No tak. Já vím, že jsi se na mě těšila." usmál se.

Ironicky jsem se zasmála.

"Komu hlídáš?" zeptal se.

"Co ti je dotoho?" řekla jsem.

"Nebuď protivná." přešel blíže ke mně.

Tak si trochu pohrajeme.

"Nehlídám, je můj. Dnes se vrátil od babičky." řekla jsem.

"Co?! Nedělej si ze mě furt prdel." prskl po mně.

"Nedělám." zvážnila jsem výraz.

"Aaah, aha." zakoktal se. Cože? On na to opravdu skočil.

"A přítel?" zeptal se.

"Vysral se na nás." řekla jsem smutně. Jsem fakt dobrá.

"Jo tak." zaťal se.

"Ahoj Darcy" uslyšela jsem Brit hlas.

"Ahoj." doufám, že mi tu hru nezkazí. Jelikož malého zná.

"Nazdárek Sebastiane." přiběhla k němu a dala mu pusu na čelo.

"Kde máš mamku?" usmála se.

Doprdele. Koukla jsem se na Harryho, který teď čekal na odpověď.

"S tátou." řekl. No to si dělá srandu, že teď mluví.

"Aha. Já se jdu vykoupat. Jinak ahoj Harry. " usmála se na něj a zmizela.

"Ty jso fakt potvora." zasmál se.

"Táhni" byla jsem nasraná, že mi to nevyšlo.

"Přijdeš dnes na párty?" zeptal se.

"Ani mě nehne." prskla jsem.

"No tak kotě." usmál se.

"Ne!" řekla jsem už vytočeně.

Přemýšlím, že tento příběh asi zruším.
Omlouvám se, ale myslím ,že nebude mít sledovanost.