Neighbor

12.

"Darcy!!" slyšela jsem hlas, který volá mé jméno.

"Neee, Lukas zemřel." plakala jsem.

"Ne Darcy. Je to jen sen. Jen ošklivý sen. Prober se." stále mě utěšoval ten samý hlas.

"Co?" řekla jsem poté, co jsem se probrala z noční můry.

"Byl to jen sen. Lukas je v pořádku." hladila mě Brit po tváři. Konečně jsem rozeznala komu patří hlas, který na mě volal.

"Bojím se o něj." zavzlykala jsem.

"Já vím zlato. Já vím." přitáhla si mě k sobě a prstama mi projížděla tahama nahoru a dolu.

"Budu tu dnes spát s tebou ,ano?" zeptala se.

"Ano." krátce jsem odpověděla a pomalu ulehla na polštář.

Brit se natáhla vedle mě a vtáhla mě do objetí.

***
Příšerný tón toho zatraceného telefonu. Nesnášim budík.
Rychlým tahem jsem ho vypla.

Po chvíli koukání do zdi jsem se odhodlala vstát z postele.

"Kruci." pomyslela jsem si jakmile jsem se spatřila v zrcadle. Kruhy pod očima, celá zmačkaná, no prostě bomba.

Vykonala jsem hygienické činnosti, oblékla se a vyrazila rovnou do práce.

***
"Dobrý den slečno." opět mě Wini vítala z rozzářeným úsměvem, který vám hned zlepší náladu.

"Dobrý Wini." úsměv jsem se jí snažila opětovat.

Mířila jsem rovnou k výtahu.

**
"Ahoj, půjdeš dnes na oběd?" vtrhla mi do kanceláře má známa. Seznámila jsem se s ní zde před půl rokem.

"Asi ano." usmála jsem se na ní a cvakla propiskou.

"Dobře. Tak si zbal věci a jdeme." pověděla Timmy.

"Co? To už je dvanáct hodin? " podívala jsem se na hodinky.

"Ano." zasmála se.

"Panebože, dneska nemám vůbec přehled o čase." popadla jsem kabelku a vyrazila jsem.

"Máme tu nového pracovníka. Je sexy." prolomila Timmy ticho ve výtahu.

"Ooo. Tak doufám, že zaboduješ." zachichotala jsem se.

"No, to jo. A John ho pak pověsí za koule do průvanu." koukla vážným pohledem a pak se pousmála.

"No, to už je horší." zasmála jsem se.

Výtah zastavil ve čtvrtém patře, kde nastoupil mladík. Vlasy měl lesklé a jejich barva byla tmavě hnědá, uplé sako, které mu vyjasnily rysy jeho těla.
Byla jsem tak zabraná do prohlížení, že jsem si nevšimla Timmy, která do mě šťouchá.

Pohled jsem přemístila na ní a odezírala co mi naznačuje hýbaním rtama.

"To je on." zasmála jsem se nad tím, jak vtipně vypadala.

Obě jsme přemístily pohled na jeho zadek.

"Dobrej." ujelo mi z úst.

Rychle jsem se chytla za pusu.

"Jo, byl dobrej. Včera jsem si ho také dala s knedlíkama." snažila se Timmy zachránit situaci, ačkoli se to moc asi nepodařilo.

Otočil se na mě a projel si mě od hlavy až k patě. Skončil u mých očí. Chvíli na mě koukal a pak se pousmál.
Až teď jsem si všimla těch čokoládových očí.

Výtah pípl a mi z něj konečně mohly vylést.

"Co to mělo znamenat?" smála se Timmy.

"Vůbec nevím." krátce jsem odpověděla.

"Asi jsem to moc dobře nezahrála co?" zkroutila ústa.

"Výborně Timmy, výborně." jako puberťačky.

***
"Winí, jděte už také domu." zastavila jsem se na recepci.

"Ano. Už půjdu slečno, jen se musím dovolat švagrové.

"Děje se snad něco?" optala jsem se, jelikož vypadala ustaraně.

"Muž si zlomil nohu a já potřebuji, aby mi pohlídala Sebastiana." dále zkoušela volat.

"Pohlídám vám ho." usmála jsem se na ní.

Vím, že moc lidí to nečte,ale opravdu bych prosila o názory.
Předem děkuji.