Neighbor

54.

Seděla jsem na posteli a přemýšlela o všem co řekl. Nevěděla jsem, že mu zemřela matka a že jeho otec je takový hajzl. Úplně vidím malého a roztomilého Harryho jak smutně kouká z okna na otce, který je pravě opouští, když ho Harry a jeho matka nejvíce potřebují. Trochu mě to drásá u srdce.
Přemýšlím i nad tím, že Harry se chová tak jak se chová po alkoholu. Nikdy jsem nic takového neviděla a nezažila. Každý má své chyby a já ji buď budu muset přijmout a nebo ho nechat odejít.
Ulehla jsem a po chvíli zírání do stropu, jsem upadla do říše snů.

***
Ráno po doprovodu nesnesitelného budíku, jsem rozlepila své oční víčka a hned mě do očí praštily paprsky slunce. Pořádně jsem se protáhla a pak se vyhrabala z postele.

Při čistění zubů jsem si uvědomila, že dnes v práci budu celý den s Harrym. Ale co nějak se to vyřešit musí.

Vyžehlila jsem si vlasy a nechala volně puštěné. Jemně jsem se nalíčila a zamířila to rovnou ke skříni s oblečením. Vzala jsem na sebe černé, upnuté skiny, bílé elegantní tričko s dlouhými rukávy a doplnila to černými kozačky.

Zašla jsem do kuchyně, že se nasnídám. Vytáhla jsem máslový croassant a udělala si do hrníčku višňový čaj. Mňamka.

Začal mi vyzvánění telefon a já k němu rychle přispěchala.

"Ahoj zlato." Pískla mi do telefonu Brit. Bože, tak ráda jí slyším.

"Ahoj." Řekla jsem šťastným hlasem.

"Tak jaké to tam je? A kde vlastně jsi?" Ptala jsem se dál. Jsem docela zvědavá.

"Je to tu skvělé. Zayn mě vzal do LA. Přiletěli jsem kolem čtvrté ráno, ale já se ti nemohla dovolat a tak jsem řekla Zaynovi ať zavolá Harrymu a ten s tebou kupodivu byl až skoro do čtyř. " zasmála se.

"Nic v tom nehledej. Nic mezi námi nebylo, jen už se tolika nesnášíme." Řekla jsem klidným hlasem a oddechla si.

"Děje se něco Darcy?" Zeptala se ustaraným hlasem.

"Ne, ale už budu muset jít. Zavoláme si večer." Řekla jsem a kousla si do croassantu.

"Dobře, pa." Kuňkla do telefonu a já telefonát ukončila.

Rychle jsem vypila čaj a snědla croassant, když jsem si všimla kolik je hodin. V chodbě jsem popadla klíče od auta, černé psaníčko, kabát a vyběhla jsem ven.

***
"Dobrý den slečno Foxová, tak ráda vás vidím po takové době." Culila se na mě Wini už, když jsem vešla do dveří.

"Ahoj Wini. Taky vás ráda vidím." Zazubila jsem se na ní a kráčela k výtahu.

"Latte?" Křikla na mě.

"Dnes ne." Usmála jsem se a ona na mě koukala udiveným výrazem. Vstoupila jsem do výtahu a jela do své kanceláře.

Vešla jsem dovnitř,ale nikdo tu nebyl. Tedy lépe řečeno Harry.
Kabát jsem si pověsila na věšák a kráčela ke stolu, za který jsem usedla.
Na nic jsem nečekala a pustila se do práce.

***
"Čus." Rozzrazily se dveře a v nich stál Harry.

"Ahoj, jdeš pozdě." Usmála jsem se na něj.

"Sorry." Řekl neutrálním hlasem a posadil se do křesla.

Co mu zase je?

"V pořádku." Pohlédla jsem na něj a pak zase do papírů.

Bylo ticho celou dobu jen ticho.

"Harry co se děje?" Musela jsem se zeptat.

"Nic, mělo by něco?" Udělal arogantní výraz.

"A dost. Chci si vše ujasnit." Prskla jsem po něm a zvýšila trochu hlas.

"Holčičko, takhle se mnou nemluv." Majetnicky se zasmál a mně po zádech přejel mráz.