59.

6.7K 359 5
                                    

Můj dech byl rychlý a mně připadalo, že se mi srdce rozděluje na malé puclíky, které se ztrácejí.

"Na letiště slečno?" optal se mile řidič a usmál se.

"Ano děkuji." pokusila jsem se také o úsměv.

"Slzy vám nesluší, ale zato úsměv ano." mrkl do zrcátka a já se musela pousmát. Alespoň někdo se vám pokouší zlepšit náladu v tuto chvíli. I když malým komplimentem, ale i tak vám z toho musí koutky cuknout do jemného úsměvu.

Opřela jsem si hlavu o opěradlo, které nebylo moc přijemné, ale já si hlavu potřebovala nachvíli položit.
Hlavu jsem natočila na okno a hleděla na rychle projíždějící město ,ze kterého právě odjíždím. Vůbec nevím, co to do mě vjelo. Takhle se prostě sebrat a odjet. Brit psát nechci ,páč jí nechci kazit výlet se Zaynem, ale i tak mi určitě brzy napíše nebo zavolá.

"Jsme tu." prohlásil řidič a já si ani neuvědomila, že cesta tak rychle utekla. Zatřepala jsem se a přitáhla si tašku s peněženkou.

"Nechte to a utíkejte." hodil na mě opět milý úsměv.

"To nejde." řekla jsem a dál šmátrala v kabelce.

"Stejně si to od vás nevezmu." zasmál se a já se zahleděla do jeho světlých zelených očí. Hned mi připoměly jeho oči.

"Dobře snad vám to někdy v budoucnu vrátim. Zatím nashle a moc děkuji." mávla jsem a vyběhla z auta, abych nemusela koukat na jeho barvu očí.

Vytáhla jsem kufr z auta a rozeběhla se na letiště.

"Dobrý den, mám tu objednanou letenku do LA." usmála jsem se na paní za pultem.

"Ano, hned to bude." otevřela šuplík a nahmatala nejspíše mou letenku.

"Tady, zaplacená je a přeji vám příjemný let." řekla milá a usměvavá slečna a já se rozešla rovnou k letadlu, jelikož můj let byl za 10minut.

Hledala jsem své místo a zaplula rovnou k okýnku. Pořádně jsem se uvelebila a opřela se a zhluboka vydechla. Během chvíle si ke mně přisedl mladý hoch. Měl na sobě černé padnoucí sako na míru a bílou košily na které byla uvázaná modrá kravata. Jeho vlasy měly tmavě hnědou barvu a rysy obličeje byly hezky řezané. Rychle jsem si ho prohlídla a znovu se otočila na okénko.

"Všichni se přitoutáme a za 2minuty vzlétáme. Přejeme hezký a klidný let." rozeznělo se po celém letadle.

Letadlo po pár minutách vzlétlo a my se dostali do oblak.

"Krásný výhled." promluvil na mě mladík nakřáplým hlasem a já pohled přesunula hned na něj.




Názor? :)

NeighborKde žijí příběhy. Začni objevovat