Můj dech byl rychlý a mně připadalo, že se mi srdce rozděluje na malé puclíky, které se ztrácejí.
"Na letiště slečno?" optal se mile řidič a usmál se.
"Ano děkuji." pokusila jsem se také o úsměv.
"Slzy vám nesluší, ale zato úsměv ano." mrkl do zrcátka a já se musela pousmát. Alespoň někdo se vám pokouší zlepšit náladu v tuto chvíli. I když malým komplimentem, ale i tak vám z toho musí koutky cuknout do jemného úsměvu.
Opřela jsem si hlavu o opěradlo, které nebylo moc přijemné, ale já si hlavu potřebovala nachvíli položit.
Hlavu jsem natočila na okno a hleděla na rychle projíždějící město ,ze kterého právě odjíždím. Vůbec nevím, co to do mě vjelo. Takhle se prostě sebrat a odjet. Brit psát nechci ,páč jí nechci kazit výlet se Zaynem, ale i tak mi určitě brzy napíše nebo zavolá."Jsme tu." prohlásil řidič a já si ani neuvědomila, že cesta tak rychle utekla. Zatřepala jsem se a přitáhla si tašku s peněženkou.
"Nechte to a utíkejte." hodil na mě opět milý úsměv.
"To nejde." řekla jsem a dál šmátrala v kabelce.
"Stejně si to od vás nevezmu." zasmál se a já se zahleděla do jeho světlých zelených očí. Hned mi připoměly jeho oči.
"Dobře snad vám to někdy v budoucnu vrátim. Zatím nashle a moc děkuji." mávla jsem a vyběhla z auta, abych nemusela koukat na jeho barvu očí.
Vytáhla jsem kufr z auta a rozeběhla se na letiště.
"Dobrý den, mám tu objednanou letenku do LA." usmála jsem se na paní za pultem.
"Ano, hned to bude." otevřela šuplík a nahmatala nejspíše mou letenku.
"Tady, zaplacená je a přeji vám příjemný let." řekla milá a usměvavá slečna a já se rozešla rovnou k letadlu, jelikož můj let byl za 10minut.
Hledala jsem své místo a zaplula rovnou k okýnku. Pořádně jsem se uvelebila a opřela se a zhluboka vydechla. Během chvíle si ke mně přisedl mladý hoch. Měl na sobě černé padnoucí sako na míru a bílou košily na které byla uvázaná modrá kravata. Jeho vlasy měly tmavě hnědou barvu a rysy obličeje byly hezky řezané. Rychle jsem si ho prohlídla a znovu se otočila na okénko.
"Všichni se přitoutáme a za 2minuty vzlétáme. Přejeme hezký a klidný let." rozeznělo se po celém letadle.
Letadlo po pár minutách vzlétlo a my se dostali do oblak.
"Krásný výhled." promluvil na mě mladík nakřáplým hlasem a já pohled přesunula hned na něj.
Názor? :)
![](https://img.wattpad.com/cover/80313816-288-k72284.jpg)
ČTEŠ
Neighbor
FanfictionNesnášela jsem ho, tak moc jsem ho nenáviděla. Samé žerty, hádky, naschvály, ale v tu dobu jsem nevěděla, co on je zač a co pro mě bude znamenat "Miluješ ho?" zeptala se mě. "Ne" řekla jsem a první slza byla na povrchu. "Tak proč pláčeš?" další otáz...