Neighbor

52.

"Darcy já..."

*Darcy*

Poté co odešel z pokoje si zatelefonovat se mi trochu ulevilo. Snažila jsem se dostat ze všech těch provazů co držely mé tělo přivázané k madlu postele.

"Kurva" křikla jsem, když jsem zjistila, že je to marné. Teď jsem v sobě neměla jen strach, ale i vztek.

Jestli to dnes přežiju odpustím Harrymu někdy? Pustí mě odsud vůbec?
Tohle se stát nemělo. Moje city k němu byly už veliké a něco tam stále je.

Najednou se rozrazily dveře a v nich stál Harry. Mně do očí v rychlosti naběhl strach. Strach z něj.
Ale co to? V jeho očích už nebylo temno ani zlost. Jeho oči byly plné lítosti a mrzutosti. Jsem mimo. Co se to ksakru děje?

Přešel k posteli a usedl na ní. Celé tělo se mi zachvělo.

"Darcy já, já nechtěl jsem ti ublížit." začal mi rozvazovat provazy. Byly tak stáhlé, že jsem okolo zápěstí a kotníků měla modřiny.

Když mě rozvázal rychle jsem si sedla a odsumula se do rohu postele.

"Darcy nech si to vysvětlit. Prosím." ruku vzpažil a chtěl mi jí položit na nohu. Já rázem ucukla. Jedna slza vypadla opět na povrch mé tváře.

Nic jsem neříkala. Nešlo to. Chci se z toho všeho tak hrozně moc vzpamatovat, ale nejde to.

"Můžu domu?" kuňkla jsem.

"Prosím nech si to.." nestačil doříct a já vylétla z postele, ale on mě chytl za ruku.

"Agr." sykla jsem od bolesti. Chytl mě za modřinu.

"Promiň." řekl a hned na to mě pustil.

Na nic jsem nečekala a vylétla z pokoje a tak i z jeho baráku. Moje kroky byly rychlé. Chtěla už jsem být doma.

*Harry*

Utekla. Prostě utekla.

"Kurva ty kreténe blbej. Čemu se divíš? Zmlátíš jí a čekáš, že tě obejme a vše bude zase cajk? Pěkný hovno. Posral jsi to ty idiote blbej. " nadával jsem si.

Sedl jsem na postel a dlaně přiložil na hlavu. Co teď mám kurva dělat? Zítra jdeme do práce a uvidím jí.

Něco mě napadlo.

*Darcy*

Přiběhla jsem domu a sedla si na postel. Jsem vysláblá, hodně. Nechtěla jsem si jít vyčistit ani zuby, ale i tak jsem si šla vykonat hygienickou činnost.

"Co se to stalo? Proč? Co to mělo znamenat? " z očí mi opět začaly vytékat slzy.

Ležím v posteli a nemůžu ani zabrat. Koukám do blba. Uběhla půl hodina a já začala usínat.

**
Co to? Prudce jsem se zvedla, jelikož jsem zaslechla rámus.

Vzala jsem peřinu a natiskla jí více na sebe. Najednou se předemnou objevila ve tmě postava.

"Musím ti to vysvětlit!" řekl rázným hlasem a rozešel se ke mně.