Neighbor

79.

Kruci, to vůbec není dobrý. Harryho postava se tyčila v málo osvícené chodbě. Už z jeho chůze mohu odvodit, že je pěkně vytočený. A najednou to tu bylo. Moje srdce začalo rychle být a můj strach , co se bude dít se zvyšoval.
Najednou se mi naskytl pohled na jeho obličej. Jeho žíla na čele, která se dostala na povrch vždy, když se mu něco nelíbilo, jeho zaťaté pěsti.

Než jsem se nadála Victor ležel na zemi. Zakryla jsem si dlaněmi obličej, jak jsem se lekla Harryho pěsti, která byla blízko mé tváře. Pomalu jsem dlaně odendavala od svého obličeje.
Mohla jsem si všimnout krve, která tekla z Victorova nosu. Také se mu od okem vyjasňoval monokl, který zítra bude už dost výrazný.
Ale Harry neskončil. Okamžitě na něj naskočil a začal mu nasazovat další rány do obličeje.

Rychle jsem se potřebovala vzpamatovat.

"Víckrát už na ní kurva nešahej!" zavrčel na něj Harry.

"Dost." křikla jsem a snažila se ho od Victora odtrhnout.

"Nebude na tebe kurva šahat." byl jak posedlý.

"Dost kruci." naposledy jsem s ním trhla a konečně tak upoutala jeho pozornost na sebe.
V jeho očích nebyla ani kousek něhy. Jediné co v nich bylo, byla zlost. Velice silná a na pohled zřetelná zlost. Mohla jsem poznat, že s alkoholem v jeho krvy vůbec nešetřil. Pamatuji si na jeho důsledky, jakmile překročí svůj limit. A já myslím, že se to právě stalo.

"Omluvil semi." šeptla jsem. On jen zúžil oči.

"Co?" vyštěkl.

"Omluvil se mi." křikla jsem na něj. Otočila jsem se a odešla na záchod, ale on mi byl v patách.

"Harry nech mě teď nachvíli." řekla jsem s klidem.

"Ne" zavrčel skrz zuby.

Strach co bylo to co mě momentálně povalilo.

Přimáčkl mě na zeď a pohled mi říkal, že to není vůbec dobrý.

"Jdi pryč." otočil se prudce odemě.

"Ne."strčila jsem do něj, aby mi čelil.

"Jdi hned teď" zavrčel znovu více nasraně, ale já se nehodlala vzdát.

"Ne" znovu jsem řekla.

"Vypadni, kurva" křikl a já leknutím narazila na studené kachličky.