Neighbor

82.

"Dobře " špitl a dal mi něžný polibek na rty. Tolik jsem šťastná v jeho společnosti. Tolik ho miluju, ani slova nejdou popsat.

Pod lem kalhotek mi rukou vnikl a už byl prsty ve mně. Hýbal pomalu a já do toho vzdychala hlasité stony.

Najednou byly dole mé kalhotky a Harryho boxerky.
Jednou své přirození požmoulal v ruce a vnikl prudce do mě.

Zasyčela jsem a rychle se prohla v zádech a silně stiskla peřinu ve svých dlaních.

"Promiň, hrozně se omlouvám. Já.."

"Sklapni a pokračuj " zasmála jsem se.

Začal přirážet. Místnost jsme naplnily hlasitými stény. Je to něco krásného. Naše těla jsou spojena v jedno.

"Kurva Darcy " křikl a já cítila teplou tekutinu. Jednou ještě přirazil a byla jsem i já.

Upadla jsem do krásného temna. Příjemný pocit poléval celé mé tělo a já nic nevnímala, jen jsen si to užívala se zavřenýma očima.

"Miluju tě." pošeptal mi do ucha.

"Taky tě miluju " prohlásila jsem, jakmile jsen se z toho krásného tranzu probrala.

***
Leželi jsme v posteli. Já měla hlavu na Harryho hrudi. Mohla jsem tak slyšet jeho pravidelné nádechy a ten nejhezčí tlukot srdce, lískal mě ve vlasech a já pomalu usínala.

"Co bys chtěla jednou v životě?" zeptal se a mě jeho otázka donutila otevřít oči.

"Nevím. Určitě skvělého muže a dvě děti." usmála jsem se pro sebe, když jsem si představila moje a Harryho děti pobíhat po našem společném domě.

"Děti, svatba?" v jeho hlase bylo slyšet zhrození.

"Ano " zasmála jsem se.

"Jediné dvě věci, které nikdy nechci." au. To zabolelo.

Láska? Co pro mě znamená? Já a moje zpřízněná duše. Moje životní a jediná láska. Jediný smysl života. Tak rozdílný, ale zároveň tak stejní. Milovat? Jen jeho. Jediná věc, proč žít, jediná věc pro můj úsměv, jediná věc, pro mou budoucnost.
Když má patřit do mého života zůstane, jestli ne, odejde.
Miluj, jak můžeš. Odpusť, ale nezapomeň.
Ztráta milovaného člověka bolí, že ano? Ano. A zmizí, říkali mi. Ne, to si jen na tu bolest časem zvykneš.