Neighbor

4.

"Panebože." zaklela jsem, jakmile jsem se na sebe koukla do zrcadla.

Velkè kruhy pod očima, celá oteklá. No prostě hrůza.

Vykonala jsem malou potřebu a šla si udělat hygienické činnosti.

Nechápu co to včera mělo znamemat. Šla jsem spát až kolem půl paté,kdy muzika trochu ustála. Zabiju ho jestli se to bude ještě opakovat.

Vlasy jsem si vyžehlila, jemně se nalíčila a šla se obléct do černých uplých šat ke kterým jsem doplnila černé lodičky na středním podpadku a opět černé psaníčko. Venku vypadá, že je hezky takže sáčko bude zbytečné, raději ho nechám doma.

Seběhla jsem schody a zamířila to rovnou do kuchyně s pocitem, že tam bude Brit a povypráví mi co se dělo včera s tím slavným návrhářem, ale moje míněnka se rychle ztratila, když tu Brit nebyla.

Panebože, kde je tak dlouho? No snad si to skvěle užívá. Zasmála jsem se nad touto myšlenkou.

Vzala jsem si opět máslový croassant a pomerančový džus, abych udělala změnu a neměla stále višňový čaj.

**
Po snídani jsem se vydala ven z domu. Zamykala jsem vchodové dveře, klíče uklidila do psaníčka a chtěla se rozejít směrem k autu, ale jaksi se mi to nepovedlo.
Uklouzla jsem po něčích zvratkách a zklouzla se přímo po travníku.

"Doprdele." křikla jsem.

Najednou jsem slyšela něčí smích. Ohlédla jsem se hned za ním.

No nečekané, byl tam osobně kudrnáč se svými kamarády.

"To je krásné ráno co kluci?" řekl opět arogantně.

"Děláš si ze mě legraci? Né jen, že mě nenecháš v noci spát, ale ty tu ještě necháš tenhle bordel?!" vyjekla jsem na něj a zvedala se ze země.

"Vrrr, tady někdo vykročil z postele levou nohou." opět se zasmál.

"Tyvole." zvedla jsem opět fakáče.

"Kočička je nějaká drsná." prohlásil a ostatní z jeho partičky se začali chychotat.

"To si ještě odpykáš chlapečku." prskla jsem a odešla se převléknout.

***
"Wini, prosím jedno vanilkové latte, děkuji." řekla jsem celá udýchaná, jelikož kvůli tomu pitomci jdu pozdě.

"Jistě slečno Foxová." usmála se opět mile jako každé ráno.

"No tak dělej." vyšilovala jsem než přijel výtah.

10té patro (klik) a jedu.

"Dobrý den pane Stylesi, omlouvám se, ale..." spustila jsem hned jak jsem vtrhla do své kanceláře a zahlédla mého šéfa stát u okna.

"Ne, nic se neděje. Přišel jsem vám říci, že letím už teď. Let se přeložil takže musíme letět dřívějším." usmál se.

"Ano jistě." pokusila jsem se také o úsměv.

"Posaďte se." pobídl mě a já tak udělala.

Pan Styles mi řekl co všechno budu mít na starosti, co všechno musím stihnout a zvládnout.

"Páni." koukala jsem s vykulenýma očima.

"Ano. Držím vám palce a kdyby cokoli volejte." vstal ze židle.

"Děkuji, nezklamu vás." potřásla jsem si s ním rukou.

"Věřím vám. Jo, abych nezapoměl. Kvůli tomu novýmu pracovníkovi vám dám ještě vědět." rozloučil se a zmizel.

**
V práci mi to dnes jako každý den uteklo ani nevím jak. Už se těším až přijde ten nový a trochu mi pomůže.

"Ahoj Darcy." pozdravila mě Brit s plnou pusou.

"No ahoj." usmála jsem se na ní.

"Dáš si?" zeptala se a ukázala mňamku, kterou uvařila.

"Ano, mám hlad jako vlk." pohladila jsem si břicho.

"A jeje." zasmála se.

"Tak povídej, jaké to bylo." usadila jsem se za barový stůl a podepřela si hlavu.

"No. Je toho hodně." zachychotala se.

"Mluv." řekla jsem a vykulila oči, aby opravdu mluvila.

"No, vzal mě na večeři, která byla mimochodem výborná. Jinak čekala jsem starého páprdu, ale on byl fakt kus a je mu 28 let. No prostě sexouš. ...." povídala Brit a já jsem ráda, že si takhle užívá.