Rozdílné tváře se stejným osudem (FF Vadim Tkačenko - Vaďák)

Sama "doma"

Pohled Sofie:

Probudila sem se. Hned jako každá ráno sem koukla z okna. Hrozně pršelo. Viděla sem i blesky. Divím se, že mě to nevzbudilo. Sešla sem dolů. Nikde nikdo. Ani sebemenší náznak toho, že je tu někdo se mnou. Když tu nikdo není nebudu se převlíkat ne? Bude to chill ráno. Chtěla sem zapnout sporák, ale nešel. Ještě na zkoušku sem zkusila zapnout světla. Vážně vyhozená elektřina? Třeba je to jističema. Šla jsem do chodby kde byla hrozná zima. Otevřela sem skříňku. Ne. Asi je to tou bouřkou. Nakoukla sem ke klukům. Ani jeden nebyl dole. No tak jasně. Vždyť je devět hodin ráno. Vrátila sem se a sedla si za stůl. Ze včerejška mě ještě bolela ruka. Ani mamce se nedalo dovolat. Vždyť na hovor nepotřebuju wifi ne?

Po snídani sem jen seděla a čekala až se někdo probudí. Bylo mi to vážně divný. Vyšla sem schody a zaklepala u Sáry. Nic se neozvalo. Vešla sem dovnitř. Jakoby tu ani nebyla. Rychlím krokem sem se vrátila dolů. Zababušila sem se do deky a šla na chodbu. Otevřela sem dveře ke klukům. Vyšla sem schody a šla za nima nahoru. Ani jeden nebyl v pokojích. Seběhla sem dolů a zamčela hlavní dveře. Nevím proč, ale takhle dopadají všechny hlavní hrdinky co umřou v hororech jako první. 

Pohled Vadima:

Šel sem úplně v závěsu. ,,Neměli sme ji tam nechat" řekne Milan za námi. ,,Je to holka. Pokazí nám to" odpoví Karel a já se zaksichtím. ,,Jo. Teď už jediná holka" odpoví tiše Alexandr a já se uchechtnu. Přesněji. Když nejde proud, ten chlap. Co sem teda slyšel. Odjíždí pryč. To je prej šance na doplnění zásob. Dva kilometry od cuď je menší městečko. Podle kluků si nakoupíte co chcete a ještě bez dokladů. Přímo ráj pro alkáče a studenty. Už z dálky sem viděl vysokou budovu. ,,Jdeme?" zeptá se Karel a nadzvedne plot. ,,Dámy první. Vadime?" dodá s úsměvem. Pokýval sem nad tím hlavou a podlezl plot. 

Pohled Sofie:

Úplně v klidu sem seděla a při svíčkách si četla. Do doby než se začalo stmívat. Sakra kde jsou? Prošla sem celý dům a zavřela všechna okna. Sedla sem si znova v obýváku. Dál sem si četla. Za celý den sem nevylezla z pyžama. 

Začal mi zvonit mobil. Lekla sem se. Naštěstí to byla jen mamka. ,,Ano?" zeptám se a ona se zasměje. Začala mi vyprávět jak to byl dlouhý a namáhavý den. Chodila sem po místnosti a poslouchala snad deset minut. ,,Mami počkej" řeknu a kouknu na další číslo. Típla jsem to a dál poslouchala co zase ten Carl lumpík jeden provedl. Zmínila sem, že se mi chtělo zvracet?

Mezitím:

Pohled Vadima:

,,Típla to" pošeptá Petr a já nad tím pokývu hlavou. ,,Všechna okna jsou zavřený" příjde Milan a já se z hluboka nadechnu. ,,Necháme ji být" řeknu a Karel pokýve. ,,To by bylo moc jednoduchý" odpoví a z nova ji vytočí.

Pohled Sofie:

Položila sem mobil a dál si četla. Venku už byla vážně tma. Znova mi zvonil mobil. Koukla sem na volajícího. Neznámé číslo? Radši sem to típla. A znova. Po páté sem to nevydržela a mobil zvedla. ,,Ano?" zeptám se a otočím stránku. ,,Ahoj Sofinko" řekne někdo a já se zasměju. ,,Čau. Hele nemám čas. Otravuj někoho jinýho. Hezký den" odpovím a zavěsím. Znova sem vstala a zkusila jestli jde elektrika. Pořád nic. Vrátila sem se zpět a snažila se ignorovat vyzvánění. Nakonec sem si vše ztlumila a dělala prostě, že tu nejsem. Otravně brnění mě po chvíli začalo vážně štvát. Mobil sem schovala pod deku a sfoukla všechny svíčky. Šla jsem nahoru do pokoje. 

Pohled Vadima:

,,Je až moc chytrá" řekne Karel a kývnu. ,,Je v pokoji" pošeptá Petr a všichni vylezou na ty stromy. Koukl sem dovnitř. Konečně sem na ni pořádně viděl. Povzdechl sem si a ostatní na mě koukli. Dělal sem jakože je nevidím. ,,Vyslíká si triko" řekne Karel a zalomcuje se mnou. Měl pravdu. Ovšem k nám byla zády. Takže jediný co sme viděli byl zadek. Ten sem viděl i včera. Nad touhle poznámkou sem se uchechtl. Jako nestěžuju si. To vůbec ne. ,,Hele kašleme na to. Mám hlad a je mi zima" řekne sklesle Milan a já kývnu. Udělali sme koukli a hodili jí ji do okna. ,,Kde jste byli vy kreténi?" zeptá se a já se zasměju. ,,Nestarej se a otevři" odpoví Karel a ona si sedne na parapet. ,,Nemyslím si. Já sem tu v pohodě a bez vás mi je líp" řekne a zasměje se. ,,Sofino neser" křikne po ní zpět a já nad tím pokývu hlavou. Chvilku tam po ní něco pokřikoval. ,,Hele sledujte jo?" zeptám se a odstrčím ho. ,,Sofinko vzal sem ti čokoládu. Otevřeš mi prosím?" zeptám se a ona pokrčí rameny. ,,Jasně" odpoví a zavře okno. Otočil sem se na ně. ,,Takhle musíš na holky. Být váma taky si něco připravím" odpovím a jdu ke dveřím.

Pohled Sofie:

Otevřela sem jim a usmála se na ně. Karel naštvaně odešel. ,,Díky" řekne Elexandr a já kývnu. Všichni na mě alespoň mávli. Odešla sem zpátky. Už vykročeno na schodech mě zastavila ruka. ,,Takže ti ta zpráva asi přišla?" zeptá se Vadim pobaveně a já kývnu. ,,Jo. Díky, že jsi mi napsal. I když pozdě. A asi pět minut před tím než sem otevřela to okno" odpovím a on pokrčí rameny. ,,Dřív to nešlo" řekne a já kývnu. ,,Zde slíbená čokoláda" dodá a podá mi ji. Zaradovala sem se a objala ho. ,,Děkuji mistře" odpovím rychle. ,,Ber to jako dárek k dnešním narozeninám" odpoví a já se překvapeně kouknu. ,,Jak to víš?" zeptám se a on se zasměje. ,,Jak si jednou řekla. Všechno je na Facebooku" odpoví a já se zasměju. ,,Ty jsi to pamatuješ?" zeptám se pořád překvapeně. ,,Jasně. Takže. Všechno nejlepší k tvým osmnáctinám. Ať jsi co nejdříve doma. No a ať je vše jak má být" řekne a já ho znova obejmu. ,,Ještě pusu" řekne pobaveně a já se zasměju. ,,To nebude optimální" odpovím a on pokrčí rameny. ,,Fajn. Tak teda dobrou" řekne a usměje se. Taky sem se usmála. Dlouho sem přemýšlela. Tak, ale co? Je mi tu nejbližší a když ne mamka? 

Pohled Vadima:

Mírně mi dala pus a usmála se. ,,Dobrou" odpoví a vycupitá schody nahoru. Koukal sem za ní. Že bych dlouho používal špatnou metodu na holky? V hlavě se mi honila spousta myšlenek. Wtf?  A kdybych chtěl tak tohle se mi normálně ani nestane. S úsměvem na tváři sem se vrátil za nima. ,,Co se tak tlemíš?" zeptá se Karel a já pokrčím rameny. ,,Jen sem si na něco vzpomněl" odpovím a výjdu schody nahoru. 

Tak a to je pro dnešek vše. Už by to chtělo zase nějakou hádku nebo tak ne? 

Nějaké extra nejlepší nápady? Tak mi je hoďte dolů...

Vaše AdellRainbowUnicorn

BTW: Sorry za chyby