Rozdílné tváře se stejným osudem (FF Vadim Tkačenko - Vaďák)

Smutek vs. deprese

Pohled Vadima:

Po týdnu neustálých výkladů a doslova terapií sem byl vážně zmatený sám ze sebe. A jak sem pozoroval, ostatní na to byli stejně. Koukal sem na Boba co s někým volal. Otevřela se brána. Další do naší party. Už takhle je to tu přeplněný. Ať je to holka prosím. Koukl sem na Sofii. Myslím, že v to doufá jako já.

Pohled Sofie:

Jednu holku. Normální. Prosím! Z auta vystoupili asi rodiče. Překvapilo mě jak vypadali. Nechci být zlá, ale byli tlustý. Pane bože co já si tady počnu? Z druhé strany taky něco vylezlo. Krátké vlasy značili kluka. Já se na to vykašlu! Postavil se k jeho rodičům. ,,Vadime můžeš?" zeptá se a on kývne. Petr už automaticky šel ke dveřím. Doběhla sem ho a koukla na něj. ,,Proč nepřitáhne nějakou holku?" zeptám se a on se na mě koukne. ,,Nic mu to nepřinese. Holky nejsou kluci. Logicky. Když si sem přitáhne holku tak dělá jenom problémy. Vždycky se mu to osvědčilo. Nic proti" odpoví a já kývnu. ,,Vím jaká jsem". ,,Radši si sem dotáhne kluky co nemyslí a úplně je zmate". Koukala sem na něj. Vešla sem dovnitř. ,,A ty jsi? Zmatený?" zeptám se a on si sedne. ,,Hodně. Ostatní taky. Jednoduše si to vždycky vybere daň" odpoví a já kývnu. ,,Asi se půjdu... najíst" řeknu jednoduše a on kývne. Vešla sem do kuchyně a opřela se o linku. Venku už se stmívalo. Já si nepřipadám zmatená. Možná jen minimálně. Víc mě, ale trápí ostatní. Po odchodu Milana začínáme být všichni psychicky labilní. Někdo ví a někdo míň. Damilián štve pořád víc a Dominik se scentroval. Možná můžu říct, že je trošku v pohodě. Pořád má divný choutky, ale dá se to s ním vydržet. Karel se mi poslední dobou zdá nějak smutný. Z přemýšlení mě vtrhlo prásknutí dveří. ,,Tady bydlí Sofie. Chodíme sem a povídáme si. Někdy hrajeme nějakou hru. Nahoru asi nechoď. Má ráda soukromý" řekne a já vykouknu z kuchyně. ,,Hele tady ji máš. Sofko tohle je Adrian" řekne a já kývnu. ,,Měl si pravdu je roztomilá. Je jako panenka" řekne a jde ke mě. Kousek sem odstoupila. ,,Můžu tě obejmout?" zeptá se a já pokrčím rameny. Hned mě objal a vážně hodně zmáčkl. Asi mi zlomil žebra. Když mě pustil nadechla sem. ,,Promiň. Jsi v pořádku? Jsi vážně malinká" řekne a já jdu k Vadimovi. ,,Ať se ode mě drží dál" pošeptám a on se zasměje. 

Pohled Vadima:

Poplácala mě po zádech a usmála se. Ještě ode dveří na mě koukla. ,,Příjdete? Petr má narozeniny" dodá a já kývnu. ,,Za chvilku" odpovím a ona se usměje. Zavřela dveře. ,,Je vážně hezká a milá" řekne z ničeho nic a já na něj kouknu. ,,Jo" odpovím a on si to tu začne procházet. ,,Kolik jí je?" zeptá se a já si sednu do křesla. ,,Osmnáct. je tu nejmladší" odpovím a on se zasměje. Sedl si a koukl na mě. ,,Proč si tu?" zeptám se a on pokrčí rameny. ,,Podle rodičů sem se změnil. A měl sem pár problémů ve škole" odpoví a já kývnu. Byl sem zticha. Snažím se srovnat sám se sebou. ,,Jak dlouho si tu?" zeptá se a já hodím rameny. ,,Dva měsíce" odpovím a zvednu se. ,,Půjdeme. Seznámíš se s ostatními" dodám a otevřu dveře.

Seděl sem a koukal na ostatní. Poslední dobou nemám náladu. Jak jsem byl zamyšlený vůbec sem si nevšiml Sofie co ke mě skočila. ,,Halo? Pane? Slyšíte?" zeptá se pobaveně a já se na ni otočím. ,,No?" zeptám se a ona se o mě opře. ,,Kluci říkají, že nemáš náladu? To, ale není pravda, že ne?" zeptá se a já se zasměju. ,,Jsem jenom... Unavený. Špatně sem spal" dodám a ona kývne. ,,Jo já taky" odpoví a svalí se na mě. Uchechtl sem se a koukl na ni. ,,Zahraješ si s náma?" zeptá se po chvíli a já pokrčím rameny. ,,A co?" zeptám se stejně. ,,Petr prý něco našel" odpoví a usměje se. ,,Fajn". Zaradovala se a slezla ze mě. Jen si vedle mě sedla a mávla na ně. 

Pohled Sofie:

Jako vždy. Karel až přehnaně soutěživý se naštvává, že mu to nejde. Petr jako jediný pochopil princip hry a proto vyhrává. Vadim hned v závěsu za Petrem mi radí. Dominik jen kouká a měří si nás pohledem. Nově Damil co je zase na počítači a Adrian co sedí vedle mě a mačká mě na Vadima. Z jedné strany mi to nevadí, ale z té druhé sedí Adrian. ,,Bum vítěz" řekne Petr a Karel se naštvaně podívá. ,,Že se vůbec snaží" řekne uraženě a zapluje do křesla. Zasmála sem se a víc si sedla na gauč. Adrian vstal a odešel do kuchyně. ,,Konečně. Začal ke mě přirůstat" dodám a Petr se začne smát. Viděla sem zasmát se i Dominika. Když se vracel koukla sem na Vadima. ,,Nevyměníme se?" zeptám se a on se zasměje. ,,Ne díky" odpoví a nohy si hodí na stůl. ,,Au" řeknu a odstrčím se. Sedl mi na půlku nohy. ,,Promiň" odpoví a napije se čehosi. Ještě víc sem se posunula k Vadimovi. ,,Adriane můžeš se prosím posunout?" zeptá se za mě a já se na něj podívám. ,,Říkejte mi Valdo". ,,Fajn. Valdo můžeš se prosím posunout?" zeptá se znova a on kývne. Jakmile sem mohla dýchat děkovně sem na něj koukla. Usmál se a koukl na Petra. Pootočila sem se na Adriana. ,,Ahoj Sofie" řekne a usměje se do klína. ,,Ahoj" odpovím a on se zasměje. Připadá mi jako nějaká puberťačka. ,,Jak se máš?" zeptá se a já pokrčím rameny. ,,Normálně" odpovím a on se začne smát. ,,Jsi vtipná" řekne a já trapně kývnu. 

Pohled Vadima:

Všichni sme tam seděli dlouho do noci. Damilián se na mě podíval. ,,Všiml si někdo, že spí?" zeptá se a já se na ni podívám. Jen sem pokýval hlavou. ,,Odnesu ji a ještě příjdu" řeknu a zvednu se. ,,Ne!" řekne Valda a koukne na mě. ,,Já ji odnesu" řekne a utře si ruce. ,,,Nevíš kde má pokoj" odpoví Karel a on pokrčí rameny. ,,Tak to zjístím" odpoví a Petr se zasměje. ,,Nemyslím si, že je to dobrý nápad" řekne a já kývnu. ,,Víš co? Vadime já ji odnesu" dodá a já kývnu. Petr se zvedl a vzal ji. Koukl sem na něj. ,,Jdu spát" řekne naštvaně a já nad tím pokývu hlavou. Jakmile vyšplhal na schody Dominik se zasmál. ,,Ten je divnej co?" zeptá se a já na něj pobaveně kouknu.

Pohled Sofie:

Cítila sem divný tlak na hrudi. Rychle sem si vstala a rozdýchávala sen. Ne tohle byla noční můra. Odhrnula sem si vlasy a vrátila je do gumičky. Zvedla sem se a šla do koupelny. Opláchla sem si obličej a sedla si na vanu. Vydechla sem a sešla schody. Potichu sem vešla ke klukům. Vyšla sem do patra. Slyšela sem Petrovo chrápání. Potichu sem vešla k Vadimovi. Otočil se na mě. Seděl u stolu a byl na mobilu. ,,Ahoj" pošeptám a on se na mě otočí úplně. ,,Co se stalo?" zeptá se a já jdu k němu. ,,Sen" odpovím a on kývne. ,,Hele zdáš se mi nějaký přešlý" řeknu po chvilce a on vstane. ,,To se ti opravdu jenom zdá" odpoví a sedne si na postel. ,,Tak jinak. Jsi nějaký smutný. Proč?" zeptám se a on pokrčí rameny. ,,Jsem v pohodě" odpoví a já pokývu. Koukla sem do země. ,,Nemám moc nápadu. Musím pořád přemýšlet jestli sem něco neudělal špatně". Pobaveně sem na něj koukla. Skočila sem po něm. Zasmál se a svalil se. ,,Takový blbosti" řeknu pobaveně a lehnu si do postele. Otočil se na mě. ,,Adrianovi se líbíš" řekne a já se zasměju. ,,To vysvětluje proč na mě pořád koukal" odpovím a on se uchechtne. ,,Když si usla chtěl tě odnýst do pokoje". Překvapeně sem na něj koukla. ,,Ale ty jsi ho nenechal, že ne?" zeptám se a on pokrčí rameny. ,,Proč by nemohl" odpoví a já se na něj naštvaně kouknu. Zasmál se a ruce si dal za hlavu. ,,Sranda. Odnesl tě Petr" dodá a já se na něj zle podívám. ,,On je vážně divnej" pošeptám a Vadim se zasměje. ,,Hodil by se k tobě" odpoví a já se na něj pobaveně kouknu. ,,Ty by jsi mě takhle předhodil?" zeptám se a on pokrčí rameny. ,,Podle toho co by mi nabídl. Prodal bych tě za... smažený sýr" odpoví a já se zasměju. ,,Ale dřív než bych ho snědl by byl u něho v žaludku takže by jsi mi zůstala na krku". Začal na hlas přemýšlet a smál se. ,,Za tohle tě nemám ráda" řeknu a on se začne smát. ,,Tak když mě nemáš ráda můžeš jít k sobě. Dobrou Sofie" dodá a zakryje se. Prolezla sem po dekou a dostala se do jeho objetí. ,,Co je to tu za krtka?" zeptá se pobaveně. ,,Hele... Nic ti neřeknu, protože by jsi mě prodal za smažený sýr" odpovím a on se usměje. ,,Promiň. Tak bych tě prodal za řízek" řekne a začne se smát. ,,Končím s tebou. Jdu pryč. Buď si s kým chceš" odpovím a vyhrabu se z peřiny. Pořád se smál. Zvedla sem se a sklouzla z něj na zem. ,,Sofie nikam nechoď. Za nic bych tě neprodal, nevyměnil a ani nepůjčil" řekne a já se na něj otočím. ,,Protože?" zeptám se a on si sedne. ,,Tě mám rád a jsi můj parťák" odpoví a já kývnu. ,,Mě má rád každej". Zasmál se a kývl. Sedla sem si vedle něj. Objal mě kolem ramen. Dal mi pusu na čelo a já ho chytla za ruku. ,,Já bych tě vyměnila za poníka" řeknu a on se začne smát. ,,Čekal sem kdy mi to oplatíš" řekne pobaveně a pokýve nad tím hlavou.

Tak a je to. Nápady došly. Asi si dám pauzu a zase přesedlám na jinou knížku. Co myslíte? 

Pokud nějaké máte choďte mi je dolů... 

Vaše AdellRainbowUnicorn

BTW: Sorry za chyby