Chci všem poděkovat za 630 přečtení^^
Pokud to (jednou) vyleze až na 1k, přidám sem nějaké bonusové kapitoly ;)Přeji příjemné čtení, teď už to snad bude o něco zajímavější :)
Měla jsem to dělat? Co když mě to tu uvězní? Co se bude dít potom..?
Byla jsem šíleně vystresovaná. Co když to tu nebude tak bezpečné, jak mi Hiroki říkal? Pokud to tak nebude, budu tu úplně sama...
Přivítala mě uvítací melodie a ukázalo se mi i menu pro nastavení hry. Zadala jsem jazyk Japonština a přede mnou se objevila tabulka pro zadání uživatelského jména a hesla.Dlouho jsem přemýšlela nad jménem. Mika neznělo špatně, ale chtěla jsem něco, co by si každý pamatoval a navíc tohle jméno by asi bylo neslušné, a bylo mé pravé.Tak znovu... Kaitlin? Ne, ne ne ne!
Nebo ano?
,,Tohle si budu vyčítat..." zavřela jsem oči a zhluboka se nadechla.
Třeba to není tak špatný nápad. Kaitlin je někdo, kým jsem byla v SAO. Proč jí nebýt i tady?
Po této myšlence jsem opět otevřela oči a prsty naťukala jméno. Je to správné, mělo by to tak být!
Pousmála jsem se, zadala lehce složité heslo, které jsem si dobře zapamatovala a dala 'OK'.
Najednou s přede mnou objevila nová tabulka, která mi oznámila, že si musím vybrat rasu postavy.
,,Cože to...?" podivila jsem se. Nevěděla jsem, že si tady budu muset vybrat nějakou rasu! Co to má být?
Pomalu jsem si prohlížela všech devět ras, ale ne a ne si nějakou vybrat. Nevěděla jsem, zda si vyberu dobře, jestli náhodou není daná rasa ta nejslabší a zda-li budu vypadat dobře, až se do ní převtělím.
Ani Sugu mi neřekla, jakou rasu si vybrala. Kdybych to věděla, dala bych si klidně stejnou!
Rasa, jménem Cait Syth, vypadala opravdu roztomile, ale co když jen dobře vypadá a je nějak slabá?
Healer vypadala taky dobře, ale podle názvu se dá říct, že jsou pouze pro léčení.
U všech ostatních jsem si udělala podobné názory a nakonec se zastavila u jedné, která mi někoho připomněla.
,,Spriggan?" Tuhle rasu by si určitě vybral Kirito, je celá v černém. Pousmála jsem se nad tím a nakonec si ji zvolila. Vůbec nevím, proč.
Něco mě k ní táhlo a černou barvu jsem měla docela ráda.
Systém mi pak jen oznámil, že budu teleportována do hlavního města Sprigganů. Docela jsem se těšila, ale i přes to jsem byla pořád nervózní a bála se.
Během pár sekund jsem se se objevila v jakém si městě nebo vesnici. Trochu jsem se rozkoukala a začala se kolem sebe rozhlížet, abych věděla, jak to tu vypadá, kolik lidí tu je a co přesně se tady nachází.
,,Je tu... pěkně." uznala jsem po chvilce a podívala se na sebe, jak vypadám. No, nemohla jsem se přesně podívat na svůj obličej, tak jsem si alespoň prohlédla to, co mám na sobě.
Spriggani jsou v černém a já na sobě měla černomodré oblečení.
Trochu mě to znepokojilo, ale nechala jsem to být, třeba jsou jen rozdílné podle pohlaví.
Chtěla jsem hrozně moc vědět, jakým mám teď vzhled, ale zjistila jsem jen, že mám dlouhé, na uhel černé vlasy, což bylo pro Spriggany typické.
No, a kam teď mám jít?
To snad ne! Celou dobu se těším, až se sem dostanu a teď nevím, co budu dělat?! Jsem... blázen...!
,,Hele, jsi v pohodě?" oslovil mě někdo a já se otočila za sebe.
,,Eh, co?" nechápala jsem a podívala se na kluka, který mě oslovil. Pravděpodobně byl také Spriggan. Měl černé vlasy, černé oblečení a oči měl zlatavě hnědé. Docela byl... Hezký? Ne, mám kluka! Vůbec na to nemysli!
,,No, víš... Chytala jsi se za hlavu a něco si pro sebe mumlala..."
objasnil mi.
,,Uhm, fakt?" skouskla jsem si ret z nervozity, jelikož jsem se za to začala stydět. To muselo být trapné.
,,Jo. Jsi tu nová? Nevypadá to, že by jsi to tady znala." zasmál se.
,,Eh, no... Jo, jsem. A ovšem, že to tady neznám! Je to můj první den," bránila jsem se. Ten kluk byl milý, ale viděla jsem, že si z lidí dokáže dělat srandu.
,,Bože, jsi docela otravná." povzdechl si.
,,Cože!? T-To není pravda! Vždyť jsem skoro ani nic neřekla!" nevěřícným pohledem jsem mu koukala do očí. Neměla jsem ještě ani šanci se projevit...!
,,Ale myslím, že to s tebou vydržím. Chceš se tu porozhlédnout?" pousmál se. Změnil náladu tak rychle?!,,F-Fajn..." párkrát jsem zamrkala.
,,Tak pojď," pobídl mě a rozešel se po ulici města.
Chvíli jsem tam tak stála a pak ho rychlé doběhla.
,,Jak dlouho tu už jsi?" zeptala jsem se.
,,Něco přes dva měsíce," odpověděl bez zájmu a postupně mi ukazoval na různé body, jako třeba obchody, teleporty, guildy a další.
,,Jak se vůbec jsmenuješ?" Fakt se ptám až teď?
,,Kuro, ty?" podíval se na mě.
,,Kaitlin," odpověděla jsem.
,,Proč sis vybrala zrovna Spriggana? Spriggani jsou většinou kluci a taky si vybírají lidí proto, aby ostatní věděli, že chtějí být sami. Spriggani se moc s nikým nevybavují, většinou jsou sólo hráči." vyzvídavě se usmál a já lehce sklopila hlavu.
,,J-Já nevím," začala jsem upřímně. ,,vlastně jsem to vůbec nevěděla, jen se mi zalíbili jejich schopnosti."
,,Mhm, jsi ale odvážná, víš to?" zastavil se a otočil se na mě.
,,C-Co tím myslíš?" vyděsila jsem se.
,,Hráči, kteří hrajou za Spriggany, jsou většinou špatní lidé." usmál se.
,,A ty jsi špatný člověk?" reagovala jsem otázkou na něj.
Trochu ucukl a odvrátil ode mě pohled. Tohle mě, ne přímo vyděsilo, ale měla jsem pocit, jako by ho něco trápilo.
,,Heh, už dost." zasmál se, jako by se nic nestalo. ,,potřebuješ ještě něco?"
,,Vlastně... Jak vypadám?" pousmála jsem se.
,,Hm? Nevím, normálně? Asi tak," párkrát mě sjel pohledem.
,,No to jsi mi pomohl," povzdechla jsem si. "Asi tak"? Co je to vůbec za výraz?
,,Dělám si srandu, mám zrcadlo, chceš se podívat?" nábídl mi.
,,Jo, prosím." usmála jsem se.
Přešel do menu a z inventáře vyndal zrcadlo, které na mě otočil.
,,Proboha..." zašeptala jsem a ruku si zakryla pusou. Vždyť...!
,,Co se děje?" nechápal Kuro.
,,Vždyť vypadám skoro stejně jako v realitě!" vyděšeně jsem se podívala na svůj odraz.
,,Fakt?... Hele, nehrála jsi ty SAO? Lidem, co byli v SAO, se většinou naskytne příležitost mít stejný vzhled, jako měli tam. Jen je trochu smíchají se vzhledem tvé rasy, proto máš tak černé vlasy."
,,Hrála jsem SAO, ale i tak. Jsem si tak podobná, jen vlasy mám ve skutečnosti hnědé a očí mám taky modré." (A/N: V médiích je pro představu nový vzhled Kaitlin)
Nemohla jsem tomu uvěřit. Opravdu se mi to jen nezdálo? Nebyl to třeba sen? Ta holka, která se na mě dívala, byla úplně stejná, jako v realitě. Nevím, jak dlouho jsem se ještě na sebe tak dívala, ale zjistila jsem, že tomu skutečně tak je a to mě znepokojovalo.
,,Hele, mě je jedno jak vypadáš, dobře?" prolomil mezi námi ticho Kuro a já se na něj podívala.
,,Díky. A taky ti děkuji za prohlídku tohoto města." slušně jsem poděkovala a vrátila mu to zrcadlo.
,,Není zač, vlastně je s tebou docela sranda." podrbal se na zátylku. Známe se ani ne dvacet minut!
,,Uh, no a co." snažila jsem se zachovat si vážný výraz. Ale moje já ví, že nedokážu být natolik dominantní, abych tenhle výraz udržela a neusmála se.
,,Musím jít, je už večer a zítra... No to je jedno, měj se." aniž bych cokoli stihla říct, se odhlásil a já zůstala sama. jeho chování bylo opravdu záhadné. Měla jsem pocit, jako by s něčím potřeboval pomoct, ale neuměl si o ni říct. Asi už taky půjdu, zbytek základních věcí nechám na zítřek. Rozhodla jsem se, vkročila do menu a odhlásila se.
Otevřela jsem oči a byla jsem opět doma. Je to zvláštní, objevit se zase doma, aniž bych tam zůstala.
Trochu jsem se pousmál, posadila se a sundala si AmuSphere, který jsem položila na noční stolek.
Pomalu se zvedla a všimla si zeleně blikající kontrolky na mém telefonu. Někdo mi napsal.
Došla jsem k němu, vzala ho do ruku a zobrazila zprávu.
'Jaké to bylo?' ptala se mě Sugu.
Hned jsem jí odepsala, položila mobil na místo a šla dolů do kuchyně.
'Podle mých představ úplně ne, ale zalíbilo se mi tam.'Omlouvám se za ty nesrovnané odstavce, celou hodinu jsem se to snažila upravit, ale když jsem to uložila a vrátila se sem, bylo to zase rozházené :)
Tááák, je to už o trochu více zajímavější? :D
Co si myslíte o Kurovi? Změní Kaitlin život? :x
*tajemné..* xDNo, užijte si tenhle víkend^^
V pondělí mě čeká škola, sakra -.-, ale třeba to nebude tak špatné..
:pDalší, co bych chtěla říct je, že nevím, zda to stihnu v úterý, asi chápete proč :D
Proto se pokusím Vám vydat další kapitolu třeba ve čtvrtek ;)A ještě jedna věc (Už drž hubu, ztrácíš jim drahocenný čas xD)
Tak nějak jsem se dokopala k tomu, abych sama sebe přesvědčila a začala psát novou povídku, a to Yaoi povídku. ...*výbuch smíchu*...
Kdyby měl někdo zájem, budu ji vydávat zhruba někdy v polovině podzimu, možná i dřív ;)
ČTEŠ
Love in Swordland [POZASTAVENO]
FantasyDívala jsem se, jak Asuna a Kirito společně večeří. Zavidím jim to... Taky bych chtěla někoho, s kým bych společně večeřila a bavila se s ním... ,,Hej Kaitlin!" zakřičel na mě někdo. Věděla jsem, komu ten hlas patří, takže jsem toho člověka ignorova...