Love in Swordland [POZASTAVENO]

1. Zpráva dne ✓

Dnes je to přesně rok a půl... Povzdechla jsem si v duchu a uvelebila se na své židli. Trochu jsem se protáhla a promnula si svůj unavený obličej. Záda mě bolela a oči mě štípaly.

Byla jsem hrozně moc unavená z toho, co všechno musím jako velitelka guildy udělat. Všichni na mě spoléhají a já je za každou cenu nesmím zklamat.
Ozvalo se zapípání, které oznamovalo, že mi přišla zpráva.
Znuděně, jsem zvedla ruku a prstem přijala zprávu. Byla od Asuny.:
'Ahoj Kaitlin, mohla by si ses prosím tě teleportovat na Granzam? Je tu i Hiroki a... Musíš sem prostě přijít'
Zavřela jsem okénko zprávy a naštvaně se zvedla ze židle. Silně jsem si povzdechla a namířila si to ven, k teleportačnímu místu.
Když jsem se tam dostala, použila jsem ještě menu a převlékla se tak pro jistotu do své zbroje. Předtím jsem totiž na sobě měla něco lehkého a pohodlného.
Z kapsy jsem si vyndala svůj modrý, teleportační krystal a stoupla si na vyznačené místo.
,,Teleport, Grandzam!" zakřičela jsem a kolem mě se objevila jasná záře, která mě hned dopravila na místo.
Rozeběhla jsem si to k budově, u kterého stál dav lidí a já tak předpokládala, že se důvod, proč jsem sem měla přijít, bude odehrávat tady.
,,Asuno-san!" oslovila jsem hnědovlásku, která mi šla naproti.
,,Bože Kaitlin-chan! Konečně!" řekla dost vyděšeně a naznačila mi, ať jdu za ní.
Davem jsme obě dvě prošli a objevili se tak v prostorném kruhu, ve kterým stál ten blb Hiroki a Kirito.
Oba dva vypadali dost naštvaně a proti sobě již svírali své meče.
,,Hej! Co je to tady?" zařvala jsem na oba a postavila se mezi ně.
,,Špatné načasování, holčičko!" zasmál se mi můj nevlastní bratr a postavil se do bojové pozice. O tom, že jsme nevlastní sourozenci nikdo neví a tak to na veřejnosti ani neříkáme, za což jsem velice ráda.
Nad jeho poznámkou jsem jen protočila oči a podívala se na Kirita.
,,Kaitlin, já s ním nechci bojovat." omluvil se a já přikývla.
,,Tak budu já!" řekla jsem odhodlaně a vytáhla si svůj modro-černý meč. Hirokiho to dost překvapilo a nakonec se jen usmál.
,,Ty? S tebou jsem už bojoval! Na to nemám čas!" řekl posměšně a narovnal se do původní pozice.
,,Jsi srab!" řekla jsem mu a trochu se tomu uchechtla.
,,Já? To určitě! To on je tady srab, že se mnou nechce bojovat a ještě k tomu se schovává za zády nějaké holky..." řekl arogantně a zašklebil se. Strašně mě to vytočilo.
,,Buď už zticha! Proč se nemůžeš chovat tak, jako opravdový místovelitel?" pozvedla jsem jedno obočí a přišla blíže k němu. Hodně jsem ho tím naštvala, ale mě to bylo upřímně jedno.
,,Přestaň! Přeháníš to... Sestři." zašeptal na mě zlostí a udělal na mě výhružný obličej. Při tom slovu ve mně hrklo.
,,Ne!" taktéž jsem zašeptala naštvaně a chytla ho za rukáv.
,,Jako místovelitel mi teď s něčím pomůžeš." řekla jsem už nahlas. Věděla jsem, že souhlasí. Bude hold muset...
,,Jak si přejete, velitelko..." řekl celkem drze a vytrhl se z mé ruky.
,,Výborně." vítězně jsem se narovnala a na Kirita s Asunou se usmála. Úsměv mi oba oplatili a vřele mi za vyřízení problému poděkovali.
,,Jdeme." zavelela jsem Hirokimu a už si to kráčela zpátky k teleportačnímu místu.
Hiroki šel za mnou jako poslušný pejsek, ale stále měl na tváři, jeho zachovalý a věčně egoistický výraz. Celou dobu se takto choval, takže jsem si na to už celkem zvykla.
,,Nemusíš se chovat, jako moje máma..." zamumlal, když jsem se oba vedle sebe postavili na teleport. Trochu mě to urazilo, protože jsem si přitom vzpomněla na svou adoptivní matku a jeho pravou matku. Před dveřmi roky zemřela a já se z toho ještě pořád moc dobře nedostala.
,,Budu, když se budeš chovat jako pitomec." vynadala jsem mu a naštvaně se na něho podívala.
On však udělal jen ten svůj úšklebek a přišel blíž ke mně.
,,Jsi tak paličatá, sestři..." zašklebil se na mě. Byl opravdu hodně blízko. Ostatně, tohle dělal skoro pořád, když se mi chtěl vysmát. Dělal to vždycky přímo do očí, aby mě to co nejvíce naštvalo.
Usmála jsem se, stoupla si na špičky a čelem se opřela o to jeho.
,,Což se občas hodí, bratře..." oplatila jsem mu přezdívku a oddálila se od něj.
,,Teleport... Lindarth!" určila jsem místo naší guildy a oba jsme se přemístili domů.

,,Počítej s tím, že ti s ničím nepomůžu. Něco už mám." řekl hned po příchodu do guildy a egoisticky se na mě usmál.
,,Víš, že jsem si předtím dělala srandu..." povzdechla jsem si a vstoupila do zasedací místnosti, kde se schází všechny vyšší pozice z guildy.
,,Tím líp..." řekl za mnou můj nevlastní bratr. No a co jako?
,,Co vlastně už máš?" zeptala jsem se zájmem a posadila se na svou židli.
,,Rande." zazubil se na mě a opřel se o stůl. Jako vždycky...
,,A to nemáš něco jiného na práci, než... ehm... Obtěžovat holky?" zasekla jsem se nad správným slovem a naštvaně na něho pohlédla. On byl vždycky tady známým děvkařem a často za mnou chodili i nějaké jeho bejvalky, které si přišli postěžovat, až se nakonec stejně jenom rozbrečeli. Zajímalo by mě, proč jen chodí pořád za mnou...
,,Ne! Tohle je moje jediná práce." ironicky se zasmál a mrkl na mě.
,,Lenochu..." zamumlala jsem.
,,Nejsem lenoch! Náhodou... Díky takové práci, se ti pěkně udělají svaly na-"
,,Dobrý, Dobrý! Nemusím všechno vědět!" zamávala jsem nesouhlasně před ním rukama a trochu zrudla. Ty jeho témata...
,,Bezva... Tak já už půjdu, jestli mi nepotřebuješ ještě něco sdělit." usmál se a udělal pár kroků od stolu.
,,Jen... Nechovej se jak idiot a nebuď moc hrr." poradila jsem mu a trochu sklopila zrak dolů.
,,No jo, neboj." řekl otráveně a odešel z místnosti.
Hlasitě jsem si povzdechla a opřela se o židli. Vážně mě štve...

Další den

V noci jsem toho moc nenaspala. Vlastně, už od doby, co jsme tady, jsem se nikdy moc dobře nevyspala.
Došla jsem až do kuchyně a z inventáře jsem vytáhla zelený čaj a k tomu jedny sušenky.
Dala jsem si vařit vodu a když se začala vařit, nalila jsem si ji do hrnku a nechala sáček čaje vylouhovat.
Všechno jsem si to vzala a posadila se ke stolu. Začala jsem jíst sušenky, které jsem zapíjela čajem, když mi zapípala zpráva.
Trochu mě to zarazilo, když byla od Hirokiho, se kterým si nikdy moc nepíšu.
'Ahoj Kaitlin, můžu se zastavit ?'
Trochu jsem se zakuckala a hned mu na to odepsala.
'Smím vědět, proč?' napsala jsem rychle a odeslala odpověď.
Hned mi to zapípalo nazpátek.
'Nemůžu se podívat na svou nevlastní sestřičku?'
'Fajn... Ale jen na chvilku.' odepsala jsem nakonec a hned na to někdo zaklepal na dveře. To si dělá srandu?!
Zvedla jsem se ze židle a šla otevřít dveře.
,,Co potřebuješ?" vyjela jsem rovnou na Hirokiho, který stál za dveřmi.
,,Našel jsem bránu k 58. Bossovi." začal a já na něho vykulila oči. On? A něco najít?
,,Kdy?" zeptala jsem se ho.
,,Včera, narazil jsem na ni náhodou." pokrčil rameny.
,,Náhodou? Neměl si mít včera rande?" řekla jsem ironicky a pozvedla jedno obočí.
,,Neboj, to jsem stihl." mrkl na mě a udělal ten svůj svůdný úšklebek, pod kterým roztaje snad každá holka. Ale na mě tyhle triky neplatí...
,,Aha... A co chceš dělat?" vrátila jsem se zpět k tématu.
,,Nejdříve vyčistit patro a až pak vzít guildu a vyřídit Bossa." odpověděl mi.
,,Chápu." kývla jsem. ,,A to patro vyčistíme spolu?"
,,Jo." Hm...
,,Jak dlouho jsme už spolu nikde nespolupracovali?" zeptala jsem se s úšklebkem.
,,Hodně dlouho, ale chci to prostě udělat s tebou." Málem jsem vyprskla smíchy.
,,To vyznělo blbě..." uchechtla jsem se.
,,'To' můžeme dělat až po tom." usmál se na mě a otočil se na odchod. S ním? Nikdy!
,,Sejdeme se ve 12:00 u teleportu, buď tam včas." řekl a už odcházel.
,,To ty tam buď včas!" zakřičela jsem ještě na něho a šla zpátky do svého domu. Sedla jsem si na židli a snědla poslední sušenku.
Hirokiho plán mě hodně překvapil. Naposledy jsem s ním čistila podlaží ve 13.patře, kdy jsme jen závoděli o to, kdo zabije víc příšer.
,,Idiot..." zašeptala jsem a pousmála se. Měla bych se připravit. Řekla jsem si v duchu. Hned na to jsem se převlékla do své uniformy a vyšla do města, kde jsem chtěla zajít ke kovářce Elizabeth.

(Na obrázku máte Hirokiho ;) tahle postava, myslím už někde v anime existuje a pokud se nepletu, tak je to zrovna jeden z yaoi párů xD
Bylo to ale jen pro představu a mě se tenhle vzhled líbil :3)

1.kapitola! :D
Rozhodla jsem se ty kapitoly pojmenovávat, protože mi to u tohoto příběhu připadalo vhodný ;)
Tak snad se Vám to líbilo a napište mi když tak nějaký komentář, jestli se Vám to líbí nebo ne ;)
Další část zítra^^