Z pohledu Sebastiana:
Vedl jsem jí na lavičku, aby viděla město. Vodil mě sem otec, mám na tohle místo úžasné vzpomínky. Nikdy jsem sem holku nepřivedl. Ona je jiná než ostatní, ona je výjimečná. Nevím pořádně čím, ale nějakým zvláštním způsobem mě přitahuje. Zamiloval jsem si její tvář, oči, rty, vlasy, tělo. Prostě jí miluji a chci s ní strávit zbytek svého života. Vždycky jsem byl ten zlý a holkám jsem ubližoval, ale teď už nejsem a to jen díky ní.
„Nikol?" Ozvu se a nervózně se podrbu na zátylku. Ona se na mě podívá těma krásnýma očima.
„Můžu se tě na něco zeptat?" Optám se a ona kývne hlavou, abych pokračoval.
„Chtěla by ses stát mou přítelkyní?" Podívám se na ní s nadějí v očích. Konečně jsem to řekl, potřeboval jsem to říct. Teď se, ale bojím nejhoršího... Že ke mně nic necítí.
Z pohledu Nikol:
Když dořekl tuhle prostou větu, mé srdce vynechalo jeden úder a poté začalo být jako smyslu zbavené. Nevím co mu na to říci, úplně mě zaskočil. Vím, že k němu něco cítím, ale nevím jestli jsem připravená. Když si to, tak uvědomuji.. Pořád říkám, že nejsem připravená. Měla bych si od toho slova dát na chvíli pauzu a dělat, že se nic v minulých dnech nestalo. I když na to nezapomenu, zkusím na to nemyslet. Musím mu, ale říct, že chci počkat s intimnějšími záležitostmi na déle. Doufám, že mě nechce jen do postele. Zatím nechám rozhodnout své srdce a to říká:
„Ráda se stanu tvou přítelkyní" usměji se na něj, Sebovi se rozzáří oči a úsměv se mu roztáhne takže mi ukáže jeho bílé perličky.
„Nejspíš jsem se do tebe zamiloval. K nikomu jsem nikdy necítil to co k tobě a chápu, že vším tím čím sis prošla bylo těžké.. Takže tě do ničeho nebudu nutit, až budeš chtít ty tak se více sblížíme" řekne a vlídně se usměje. Právě řekl vše co jsem chtěla říct já, jakoby mi četl myšlenky.
„Děkuju" usměji se, on mi úsměv oplatí a proplete si semnou prsty. Já si položím hlavu na jeho rameno, zavřu oči a snažím se si zapamatovat celý tento krásný den.
„Miluji tě" řekne a líbne mě do vlasů.
„Já tebe" odpovím a lépe se uvelebím. Poté ještě chvíli mlčky sedíme a nakonec ruku v ruce odcházíme k autu.
KONEC
Ne, dělám si prdel žadný konec nebude😂😂
Přijedeme domů a my si to zamíříme rovnou do pokoje. Seb si sedne na postel a začne mě pozorovat.
„Copak jsem, tak krásná?" Zasměji se.
„Tak egoistka jo?" Taky se zasměje
„Ne proč?" Zazubím se a on nadzvedne obočí.
„Okej, ale to se ani nemůžu podívat na svojí sexy přítelkyni?" Dá ruce nad hlavu.
„Hm... Ještě si to rozmyslím" řeknu rychle a otočím se ignorujíc jeho pohled na mých zádech. Když se otočím, Sebastian je bez trička a já mám, tak pohled na jeho svalnaté tělo. Jdu k němu a lehnu si do postele čelem k Sebovi.
„Dobrou noc, princezno" řekne a dá mi pusu na nos.
„Dobrou můj princi" usměji se a on mi dá ruce kolem pasu, za které se následně chytnu. Cítím se u něj v bezpečí. A v jeho náruči s úsměvem na rtech pomalu usnu.
Pokračování příště...<3
Možná trochu kratší kapitolka😊
Jinak moc vás miluju, jste skvělí, že tohle čtete.. Děkuji za všechny ★ a komentáře a samozřejmě děkuju za podporu😊😻💗
ČTEŠ
Drogy nebo láska?
Romance|DOKONČENO| Příběh vypráví o šestnáctileté dívce jménem Nikol Kendrová. Její život není tak úplně procházka růžovou zahradou. Její nevlastní otec ji surově mlátí a její jediná rodina je devítiletá mladší sestřička Sára. Jednoho dne přijde domů, kde...
