|DOKONČENO|
Příběh vypráví o šestnáctileté dívce jménem Nikol Kendrová. Její život není tak úplně procházka růžovou zahradou. Její nevlastní otec ji surově mlátí a její jediná rodina je devítiletá mladší sestřička Sára.
Jednoho dne přijde domů, kde...
„Kdy mě začleníš do svého gangu?"zeptá se mě Nikol a mě spadla brada dolů. Tohle jsem nečekal. Myslel jsem si, že se od mého gangu bude držet co nejdál, aby se do všeho nezamotala ještě víc a ona najednou řekne tohle. Nechci jí do ničeho tahat a ohrozit jí tak na životě.
„C-co p-prosim?"začnu koktat.
„Myslím, že otázku jsi slyšel dost jasně"usměje se. Přijde mi, že se nějak změnila. Tohle není ta ustrašená Nikol. Tahle holka se teď ničeho nebojí a z očí jí srší odhodlanost.
„Nikol, tohle není práce pro tebe.. Já nechci, aby se ti něco stalo. Omlouvám se, ale tohle přání ti nesplním"vydechnu a ona se zamračí.
„A co mám udělat, abych byla součástí gangu?"zeptá se.
„Nic.. Nemůžeš být u mě v gangu"odseknu a udělám psí očička.
„Prosím, snaž se to pochopit"řeknu a Nikol nesouhlasně zavrtí hlavou. Hm..Tak dík no..
„Já se jen tak nedám.. Dostanu se tam i kdyby mě to mělo stát život"řekne neodbitně a začne pozorovat okolí z okénka. Právě, že by tě to život stálo Nikol a to já nechci.
_________________________
Když dojedeme domů, tak vezmu spící Nikol do náruče a opatrně jí odnesu k sobě do pokoje, kde jí položím na postel a přikryji dekou. Pak se převléknu a vlezu si k ní. Svou ruku přehodím přes její pas a po chvíli se vydám do říše snů.
Z pohledu Nikol:
Pomalu otevřu oči a zjistím, že jsem byla přemístěna do Sebastianova pokoje. Podívám se na noční stolek a vyvalím oči. Vždyť je 13:16! To jsem spala tak dlouho? Sice jsem byla včera unavená a přijeli jsme brzo ráno a já se musela prospat, ale tolik? Pokrčím rameny a shodím své nohy z postele. Najednou ucítím na svých chodidlech něco vlhkého, a tak vykřiknu a vyskočím na postel. Z pod postele vyběhne vylekaný Forest a začne štěkat. Hlasitě vydechnu, posadím se a on mi skočí do náruče. Není zrovna dvakrát příjemné když si myslíte, že jste sami v jedné místnosti a najednou vás něco olízne. Podrbu Foresta za ušima načež on šťastně zavrtí ocáskem.
„Ty jsi takovej velkej... No taky si mi chyběl"začnu mluvit jako na dítě a Forest mě začne olizovat. Ještě naposledy ho pohladím a pak dojdu ke své tašce, ve které mám věci od Leona. Podívám se z okna ven a odhadnu, že dneska bude teplo, a tak zvolím potrhané riflové kraťasy, bílý croptop s potiskem a nějaké doplňky
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
kdyby se Sebastian rozhodl, že někam půjdeme. Dojdu do koupelny a nanesu si na sebe trochu řasenky a rozčešu si své, už dlouhé, blonďaté vlasy. Poté si vyčistím zuby a tím moje ranní rutina skončí a já můžu zase mezi lidi. Sejdu dolů a rovnou si to namířím do kuchyně, protože už na schodech jsem cítila něco dobrého. Pohled mi padne na mého králíčka, který je moc sexy v tom bílém tílku co má na sobě a černých riflích. Ještě když u toho prostírá.
