Z pohledu Sebastiana:
Sedíme v autě a jedeme neznámo kam. Já se z tý holky poseru.
„Co tě to kurva popadlo?! Nemáš teplotu?!" Zakřičím naštvaně.
„Ne, to teda nemám a přidej!"
„Neřvi na mě, nejsi můj otec!" Zařvu až se leknu sám sebe.
„Promiň" řekne, to mě trochu zaskočilo. Ona se omluvila mě! Mám z toho vítězný pocit.
„V poho, taky se omlouvám, za všechno" usměji se na ní a ona mi úsměv oplatí.
„Můžeš mi, ale prosím říct co se děje? Co se stalo? Přijdu si úplně nemožný"
„Chápu tě, ale na to teď není čas.. Řeknu to zatím takhle.. Jeden chlap chce zabít mou nejlepší kamarádku takže prosím přidej"
„Dobře" odpovím a dupnu na plyn. Chci vědět víc, ta holka mě čím dál tím více přitahuje. Je plná tajemství.
„Jsme tu zastav"
„Jdu s tebou" odseknu a odepnu si pás.
„Ani nápad, nechci, aby se ti něco stalo" zamračí se. Holka, já mám v týhle branži dlouholetý zkušenosti. Pomyslím si.
„To bych měl říkat spíš já" udělám ironickej obličej.
„Prostě ne!" Křikne.
„Hele nemůžeš mi rozkazovat, jsem dospělej když už, tak by to mělo být naopak a nebudu se tady s tebou hádat když jde tvý kamarádce o život" mrknu na ní a vylezu z auta. Protočí očima a řekne:
„Tak pojď" svolí a já se vítězně pousměji. Vyrazíme směrem k nějaké bytovce.
Z pohledu Nikol:
Jdeme směrem k bytu kde bydlí Klára. Když přijdu ke dveřím zazvoním, ale nikdo neodpoví. Najednou cvaknou dveře na znamení, že je někdo otevřel.
„Tohle se mi nezdá, ty máš taky zbraň?" Zeptám se Seba a on kývne a oba vejdeme dovnitř. Po schodech vyjdeme až do pátého patra a tam si stoupneme před Kláry dveře.
„Na tři... Raz, dva, tři!" Křiknu a vyrazíme dveře.
„Nikdo ani hnout!"Zakřičí ten debil vedle mě. Měli jsme být nenápadný! No.. I když jsme vyrazili dveře což udělalo poměrně dost velký kravál.
„Děláš si prdel?! Co to bylo?!" Zasyčím na něj on se na mě nevinně koukne.
„Vždycky jsem tohle chtěl říct v nějaké takové akci" řekne s nadšením v hlase a zazubí se. Začínám trochu pochybovat, že je dospělý. Jdeme dál chodbou, když tu najednou mezi mnou a Sebem proletí nůž, a tak se na sebe oba dva vyjeveně podíváme a každý se schováme za něco jiného. Uslyšíme hlasy jak si něco nesrozumitelně šeptají a Seb na mě kývne, abychom šli dál, ale pak bolestně vykřikne a když se na něj otočím, má v rameni zabodnutý nůž a nad ním se vítězně usmívá nějaký chlap. Vytáhne ze Seba nůž a chce ho bodnout ještě do zad, ale já vytáhnu svůj a probodnu mu s ním stehno. Všude začne stříkat krev. Asi tepna, jejda. Chlap se svalí na zem a začne se svíjet v bolestech. Pochybuji, že tohle přežije.
„Sebe? Jsi v poho?" Zeptám se a pomůžu mu vstát.
„Nikdy mi nebylo líp" pokusí se zasmát.
„Říkala jsem ti, že nemáš chodit" řeknu on se jen zamračí, protočí očima a jde dál. Dojdeme do obýváku, ale najednou se všude zhasne. Trošku přihmouřím oči, abych si lépe zvykla na tmu, někdo je za námi. Otočím se a rychle vystřelím. Pak uslyším jen bolestný výkřik mé kamarádky Kláry.
Pokračování příště...<3
Tak co? Co myslíte, že bude dál?😏
Chci se předem omluvit, protože nevím jestli budu mít tenhle týden ještě čas mám toho hodně, ale pokusím se vydávat každý den😢
Jinak děkuju za vše a omlouvám se za chyby😍💗
✨Vaše Sky✨
ČTEŠ
Drogy nebo láska?
Romansa|DOKONČENO| Příběh vypráví o šestnáctileté dívce jménem Nikol Kendrová. Její život není tak úplně procházka růžovou zahradou. Její nevlastní otec ji surově mlátí a její jediná rodina je devítiletá mladší sestřička Sára. Jednoho dne přijde domů, kde...
