O týden později...
Z pohledu Nikol:
Dneska mě pustili z nemocnice a já teď jedu do svého 'nového' domu.
Zastavíme před nádhernou, a hlavně obrovskou, vilou. Ten Sebastian musí být, ale v balíku. Seb odemkne a pustí mě dovnitř. Vytřeštím oči když spatřím co je uvnitř. Tady je to ještě hezčí než z venčí.
„Kde jsi na tohle všechno vzal?"zeptám se ho a on polkne. Připadá mi to a nebo je nervózní? On?A nervózní?
„Sedni si potřebuji ti něco říct. Už jsi o tom věděla, ale jelikož jsi ztratila paměť tak ti to musím ujasnit ještě jednou"řekne a posadí se. Sednu si naproti němu a čekám co z něj vypadne.
„No.. Jak to jen.. Ehm.."
„Dělej leze to z tebe jak z chlupatý deky"zavrčím a pak si ohromeně přikryji rukou ústa. Tohle nejsem já!Tohle bych někomu cizímu neřekla!No dobře.. Možná řekla.
„Prostě jsem šéfem gangu a ty jsi mého gangu nová členka jelikož když si dělala zkoušky tak jsi uspěla, ale poté vybuchla budova a ty jsi ztratila paměť"vysvětlí a mě spadne brada dolů. Cože? Já?!
„Takové zkoušky bych nikdy nedělala!"vykřiknu a on se zamračí.
„Myslíš, že si vymýšlím? Říkám ti pravdu Nikol a už nikdy bych ti nelhal"odpoví v klidu a já se také uklidním.
„A co děláte v tom gangu?"
„Prodáváme zbraně, drogy dříve jsme prodávali panny a.."
„Dost, nechci to vědět"řeknu rychle a on kývne.
„Nikol vím, že je to pro tebe těžké, ale za ty dva měsíce jsi se změnila už jen kvůli tomu, že tě Peter ty víš co..."řekne a já vytřeštím oči.
„Co mě Peter?"zeptám se nervózně a on ztuhne.
„Vždyť jsi říkala v nemocnici, že je 30 června"řekne po chvíli a já se zamyslím.
„No.. Šla jsem ze školy a pak jsem se probudila v té nemocnici s tím, že jsem ztratila paměť"řeknu a on si skousne spodní ret.
Z pohledu Sebastiana:
Skousnu si spodní ret. Jak jí mám asi tak vysvětlit, že je její mladší sestra mrtvá a její nevlastní otec jí znásilnil?Zatím jsem se vymluvil na to, že je její sestra na táboře, ale jak se z toho vykecám teď? Jedině pravdou.
„Pojď sem a slib mi, že nezačneš křičet.."řeknu a ona po chvíli kývne.
„Tvoje sestra je mrtvá a Peter tě... Nenuť mě to říkat"zaprosím a ona propadne v pláč.
„Co mě? Co mi udělal?! Chci to vědět!"zakřičí skrz slzy a já si jí přitáhnu do objetí.
„Znásilnil.."šeptnu a ona začne ještě více brečet.
Řeknu jí všechno co se stalo za uplynulé dva měsíce a ona se nakonec zvedne a dojde ke vchodovým dveřím.
„Kam jdeš?"zeptám se a ona se na mě otočí.
„Chci se střískat"řekne a já se zašklebím. To určitě ještě, aby mi jí někdo v baru okoukával.
„Tak to teda ne. Jdeme si užít. Zábavu samozřejmě"řeknu a ona nahodí prosebný výraz.
„Žádný takový jdi si vzít plavky"řeknu a ona nuceně kývne a vyjde nahoru. Po chvíli příjde a já se na ní kouknu. Je celá zabalená do ručníku, a tak se na ní smutně podívám.
ČTEŠ
Drogy nebo láska?
Любовные романы|DOKONČENO| Příběh vypráví o šestnáctileté dívce jménem Nikol Kendrová. Její život není tak úplně procházka růžovou zahradou. Její nevlastní otec ji surově mlátí a její jediná rodina je devítiletá mladší sestřička Sára. Jednoho dne přijde domů, kde...
