80. ,,No andílek bych jí moc neříkala.."

1.2K 45 21
                                    

Hned jak si přečtu papírek tak jsem zatnu ruce v pěst.
Jestli jen zkřivý vlásek Míše nebo Sebastianovi tak mu urvu koule a narvu mu je do prdele. V tomto ohledu budu agresivnější než kdy předtím.

Zhluboka se nadechnu a znovu si sednu na gauč.
Po pár minutách přijde Sebastian už bohužel oblečený a sedne si vedle mě.

,,Sebe? Asi máme problém"řeknu narovinu a on se na mě nechápavě podívá.
Odpovím mu tím, že mu podám lísteček se vzkazem.
Když si vzkaz přečte zrudne vzteky.

,,To je sráč"zavrčí a já dám Sebovi ruku na rameno. Co pak, ale říká 'Pán Mafie' o nás když mu Seb dal místo peněz do kufříku moje spodní prádlo?

,,Ale navezli jsme se do toho sami. Navíc jsi ho vyprovokoval tím, že jsi mu dal místo peněz moje spodní prádlo"protočím očima a Seb se uchechtne.

,,Kolik je?"zeptám se a Sebastian se koukne na televizi.

,,Půl osmé"odpoví a já vytřeštím oči.
To už je tolik?!

,,Musím pro Míšu"řeknu a už chci jít nahoru do pokoje se převléknout, ale Sebastian mě chytne za zápěstí.

,,Nejedeš sama"řekne a přísně se mi podívá do očí.
Úplně se do těch jeho vpiju a zůstanu v hypnóze stát.

,,Nikol.."šeptne a já se proberu.

,,To se mnou chceš poslat nějakýho chlápka? Vím moc dobře, že sám se mnou nemůžeš, protože musíš ještě do firmy. Zvládnu to a, aby jsi měl trochu menší strach tak si s sebou vezmu Foresta"usměji se a bez odpovědi odejdu nahoru do pokoje. Jakoby Forest dokázal někomu ublížit, ale to si nechám pro sebe.

Převléknu se, udělám si vysoký culík, přetřu si řasy trochou řasenky a na pusu si dám rudou rtěnku.
Sejdu dolů, nazuji si černé boty značky Air max a vezmu si na sebe bundu. Sebastian mezitím přijde i s Forestem.

,,Nazdárek, taky tě ráda vidím"zasměji se když mě Forest olízne a připnu mu vodítko.

,,Prosím Nikol, buď opatrná"řekne a já kývnu s úsměvem na rtech v souhlas a dám mu rychlou pusu na tvář.

,,Měj se"usměji se a zavřu za sebou dveře.
Sice od našeho domu bydlí Klára celkem daleko, ale aspoň se projdu.

Zajdu do parku a rychlejším krokem z něho zase vyjdu akorát na druhé straně. Jak logické.

........................................

Když asi po 45ti minutách dojdu ke Kláře tak se jen oklepu.
Celou dobu jsem měla pocit jakoby za mnou někdo šel, ale pokaždé když jsem se otočila tak tam nikdo nebyl.
Můžu jen doufat, že to byl jen pocit.

,,Kdo je?"zeptá se za dveřmi Klára a já se pousměji nad její opatrností.

,,Koukni do kukátka"řeknu jiným hlasem a dám před skleněné kukátko Foresta.
Po chvíli uslyším za dveřmi mírné vypísknutí a pak ticho.
Dveře se otevřou a já se začnu smát naopak Klára je v obličeji bílá jako stěna.

,,Víš jak jsem se lekla?"zeptá se stále se strachem v hlase a já ji obejmu.

,,Promiň, ale nemohla jsem si pomoct"zazubím se, ona mě už se smíchem bouchne do ramene a pustí nás s Forestem dovnitř. Forestovi odepnu vodítko a nechám ho prozkoumávat byt.

,,Kde je můj andílek?"zeptám se a rozhlédnu se po obýváku.

,,No andílek bych jí moc neříkala, protože kuchyň teď vypadá jako po náletu"řekne, já se na ni zděšeně podívám a hned si to namířím do kuchyně odkud už z obýváku uslyším dětský smích.

Drogy nebo láska?Kde žijí příběhy. Začni objevovat