Z pohledu Nikol:
Právě jsme přijeli domů a já si to hned namířila k sobě do pokoje.
Vezmu všechny krabičky s drogama a vyhodím je do koše. Dělá to se mnou strašné věci. Už to dál brát nebudu. Doufám.
Sejdu dolů a zamířím si to do kuchyně.
„Ale pít můžu ne?“zeptám se Sebastiana ironicky a on protočí očima.
„Nejsi plnoletá“
„Nejsi můj táta“odpovím a vytáhnu z poliček ingredience na plněté bramborové knedlíky uzeným masem a se zelím.
Začnu vařit.
...............................
„Dobrou chuť“řekne Seb když mu podám hotové jídlo.
„Dobrou“řeknu a pustím se do jídla. Nesnáším takové trapné ticho, ale jelikož mě nenapadá téma, o kterém bysme mohli začít hovořit tak zůstanu radši celou dobu zticha.
Když dojíme tak vezmu nádobí, dám ho do myčky a zapnu jí.
„Nikol co mám udělat proto, aby jsi mě znovu milovala?“zeptá se najednou Sebastian a já na něj vrhnu nechápavý pohled. Jak ho to napadlo?
„Já nevím. Jak to mám vědět...“vyhrknu a vyběhnu rychle do pokoje.
„Potřebuju cígo“řeknu si pro sebe a začnu štrachat v šuplíku. Vytáhnu krabičku cigaret a sirky. Otevřu okno a sednu si na parapet. Do úst si dám cigaretu a zapálím jí. Pomalu vdechnu kouř a následně vydechnu. To jsem potřebovala. Je to poslední cigareta. Musím si koupit další.
Možná jsem skončila s drogama, ale to neznamená, že jsem skončila s kouřením a pitím.
Slezu z parapetu a krabičku vyhodím.
Náhle mi přijde zpráva.
Klárka♥:Ahojky, pokud máš čas tak přijeď ke mě do bytu <3
Usměji se a vezmu si na sebe mikinu a do kapes si dám zapalovač, mobil a peníze. Sejdu dolů a dojdu do obýváku.
„Jdu za Klárou“oznámím a jdu se obout. Vezmu si černé conversky a pak ještě klíče.
„Kdy se vrátíš?“zeptá se na poslední chvíli Seb.
„Já ani nevím, ale budu u Kláry takže se neboj“usměji se a dojdu k němu. Vlepím mu pusu na tvář, rychle odběhnu a zavřu za sebou dveře. Ani nevím proč jsem to udělala. Možná k němu zase něco cítím. Nad těmito myšlenkami pokroutím hlavou a nasednu na svou motorku, kterou mi před dům přivezl Will. Nastartuji a vyjedu.
................................
Dorazím před Kláry byt a vypnu motor. Zazvoním na její zvonek a po chvíli se ozve pípnutí na náznak toho, že se dveře otevřeli. Vejdu a nastoupím do výtahu. Ještě si pamatuji v jakém patře bydlí. Zmáčknu patro 5 a výtah se rozjede.
„Ahoj!“vykřikne má nejlepší kamarádka a skočí mi kolem krku.
„No nazdárek“usměji se a pak mě zatáhne za dveře a zavře.
„Tak jak to jde s tím Sebastianem?“zeptá se hned a já se posadím na pohovku.
„Nijak“pokrčím rameny a ona se na mě nedůvěřivě podívá.
„Tak povídej“vybídne mě a přisedne si.
„Ale já nevím co.. Od té doby co si nic nepamatuji tak si ani nepamatuji, že k němu něco cítím“řeknu smutmě a ona kývne.
„Nechceš něco k pití?“zeptá se a já kývnu. Nechápu jak může existovat tak pozitivní člověk a zároveň tak hyperaktivní. Miluju to na ní.
ČTEŠ
Drogy nebo láska?
Romantizm|DOKONČENO| Příběh vypráví o šestnáctileté dívce jménem Nikol Kendrová. Její život není tak úplně procházka růžovou zahradou. Její nevlastní otec ji surově mlátí a její jediná rodina je devítiletá mladší sestřička Sára. Jednoho dne přijde domů, kde...
