O dva týdny později...
Všech drog jsem se zbavila a už jsem zase plně při smyslech. Při prvním týdnu nastali "menší" komplikace s abstinenčními příznaky, ale jelikož byl Sebastian u mě tak jsem to zvládla. Už zase přemýšlím jako měkota.
„Tak pohni! Nebo tě kopnu tak, že si týden nesedneš!"křiknu na jednoho kluka, který pořádně neběží. Ihned přidá a doběhne ostatní.
..........................................
„Dneska jste si vedli celkem dobře a příště budeme nacvičovat boj ve tmě"oznámím po tréninku a odejdu k Sebastianovi do kanceláře.
„Ahoj"řekne a já se usměji.
„Ahojky"sednu si a opřu se lokty o stůl.
„Takže ty jsi mi chtěl něco říct?"zeptám se zvědavě a on kývne.
„Půjdeš se mnou na večeři?"zeptá se a já se usměji. A to jsem myslela, že to bude něco důležitého.
„Jasně a kdy?"zeptám se ještě a on vytáhne mobil.
„Hned jak přijedeme domů tak se převlékneš a vyrazíme"oznámí a já pokrčím rameny a odejdu z kanceláře. Dojdu si pro věci a pak vyjdu z budovy.
„Jedeme?"zeptám se a on odtrhne oči od mobilu.
„Jojo, jen něco dopíšu"odpoví a já protočím očima.
„Víš co? Řídím já.. Ještě by jsi naboural jak neustále čumíš do mobilu"řeknu a sednu si dopředu. Nastartuji a vyjedu. Když se podívám do zrdcátka tak si všimnu, že Seb neustále kouká do mobilu. Už mě to začíná štvát.. Asi mu s tím mobilem hodím o zeď.
„Nemůžeš na chvíli koukat jinam než do mobilu?"nedá mi to a musím se zeptat. Zvedne ke mě své modré oči a zakaboní se.
„Že se ptám"dodám a Seb znovu upře zrak do mobilu.
Když dorazíme před dům tak vypnu motor a vběhnu do domu. Vyběhnu nahoru a převléknu se do černé sukně a fialového svetříku.
Sice už není takové teplo, protože není léto, ale když si vezmu silonky tak to může být jedno. Vezmu si menší kabelku, do které dám mobil, lesk na rty, parfém, zapalovač, cigarety, peněženku a klíče od auta. Možná jsem skončila s drogama, ale s cigaretama neskončím. Alespoň né dnes.
Seběhnu schody dolů a tam se zastavím na posledním schodu když uvidím Sebastiana. Má na sobě černé sako a celkově mu to strašně sluší.
„Kam, že to jdeme? Já si vzala jen tohle"zasměji se a on zavrtí hlavou.
„To nevadí, sluší ti to"
„Děkuji, tobě taky "ušklíbnu se a pak vyjdeme ven a nasedneme do auta. Tentokrát neřídím já, ale on. Divím se, že nemá v ruce mobil.
_________________________
Dorazíme před nějakou luxusní restauraci. Sebastian mi otevře dveře a já se ho chytnu za loket.
„Dobrý den, Sebastian Georgion.. Mám tu rezervaci"řekne Seb muži v saku a ten si vezme do ruky nějaký papír a začne hledat.
„Tady jste.. Pojďte se mnou"usměje se, a tak tedy vyrazíme za ním.
Dovede nás ke krásnému stolu ozdobeného růžema a svíčkama.
„Chodíváš sem často?"zeptám se a on záporně zavrtí hlavou.
„Jen kvůli vzácným okamžikům"usměje se a já kývnu ikdyž absolutně nevím co tím myslí.
„Co si dáte?"zeptá se nás najednou muž, který sem přišel.
„Já si dám to Bouillabaisse (bujabés)"usměji se a muž si to zapíše.
„A vy?"
„Já Confit de canard (konfi d' kanár)"odpoví Seb a muž si vše zapíše a odejde. Ani na pití se neptal.
„Takže chci vědět důvod, proč jsi mě sem vzal"založím si ruce na hrudi a se stálým úsměvem ho pozoruji.
„Proč? Já nevím.. Nemá to žádný důvod. Prostě jen večeře se svou přítelkyní"usměje se a já si ho nedůvěřivě prohlédnu.
„Jen, aby"podotknu a pak už před nás položí někdo talíř s jídlem.
„Nechte si chutnat"řekne muž a my poděkujeme a s chutí se pustíme do jídla. Do pusy si dám první sousto a ta chuť se mi rozplyne na jazyku.
„To je vážně dobrý"řeknu s přivřenýma očima a Seb se zasměje.
„Vaří tady výborně.. Tedy pokud víš co si vybrat"mrkne na mě a znovu se pustí do jídla.
Když dojíme tak se Sebastian zvedne s tím, že potřebuje na záchod. Zůstanu u stolu sedět sama, ale najednou přijde muž v saku a položí nám na stůl šampaňské a za mužem ho následují další muži, kteří se postaví okolo našeho stolu a začnou hrát na housle a další nástroje. S pootevřenými ústy to všechno pozoruji. Někdo mi zaťuká na rameno a když se otočím tak spatřím Sebastiana. Vrhnu se mu kolem krku a on mě pohladí po vlasech. Poté mi podá puget rudých růží. Sedneme si zpátky ke stolu a za doprovodu té krásné hudby začneme pít šampaňské.
„Tak na co?"zeptám se a Seb se usměje.
„Na nás"odpoví, a tak si ťukneme a připijeme si.
Začnu pít, ale po chvíli přestanu, protože ucítím, že ve skleničce něco je.
,,Mohu?"zeptá se Sebastian s úsměvem a vezme mi sklenku z ruky. Poté si vezme ubrousek a ze sklenky něco vyndá.
Klekne si na jedno koleno a ukáže co vyndal ze sklenky. Přikryji si rukou pusu a v očích mě začnou štípat slzy.
,,Nikol.. Vezmeš si mě?"
Pokračování příště...<3
Moc se omlouvám, že je krátká kapitola, ale chtěla jsem to tady useknout😅
Děkuji za vše💓
💋Vaše Sky💋
PS:Omlouvám se za chyby🌊
ČTEŠ
Drogy nebo láska?
Romance|DOKONČENO| Příběh vypráví o šestnáctileté dívce jménem Nikol Kendrová. Její život není tak úplně procházka růžovou zahradou. Její nevlastní otec ji surově mlátí a její jediná rodina je devítiletá mladší sestřička Sára. Jednoho dne přijde domů, kde...
