22.Schůzka

2.5K 85 16
                                    

Tato kapitola bude psána jen ze Sebastianova pohledu☺
Přeji hezké čtení😊

Na zprávu, kterou mi ten chlápek napsal jsem odepsal následovaně:

Víš vůbec s kým to mluvíš? Být tebou bych si moc nedovoloval. K těm drogám.. Přivezu je, ale chci za to nejméně
40 000‚- . Ještě se domluvíme a osobně se sejdeme dnes v 15:00, v opuštěné továrně na konci města.

Odepíšu a zmáčknu pod stolem tlačítko, díky kterému se ve zdi otevřou dveře do jiné místnosti.
Vejdu a zamířím si to ke skříňkám. Vezmu klíč a jeden šuplík odemknu. Vyndám několik dávek kokainu a pár injekčních stříkaček. Poté otevřu ještě jeden šuplík a vezmu krabici s heroinem. Všechno pečlivě pozamykám a zavřu místnost. Pak označím balíček a ostatní věci dám do černého kufříku. Schovám to pod stůl a odejdu z kanceláře. Přijdu do kuchyně kde už je Nikol a něco vaří.

„Kde jsi byl?" Zeptá se hned a já chvíli jen stojím a přemýšlím na co se vymluvím.

„Sebe? Řekni něco" zamává mi před obličejem rukou.

„No.. Já jsem byl s Forestem venku" zalžu. Měl jsem si to vymyslet předtím.

„Ale Forestovi jsem před pěti minutama dávala nažrat a teď je támhle" zvedne obočí a ukáže na spokojeně spícího Foresta. A teď seš v řiti, pomyslím si.

„No dobrá, nebyl jsem s Forestem"

„A kde jsi teda byl?" Založí si ruce na prsou a já se začnu potit, ale potom mě napadne 'skvělá' výmluva.

„Byl jsem na zahradě se trochu provětrat, bylo mi nevolno" mávnu rukou, ona si mě podezíravě změří pohledem a když už si myslím, že mi neuvěří, tak se otočí zpátky k vaření a přestane mi věnovat pozornost. Pantomimicky si odfrknu.

„A co to vlastně vaříš?"

„Svíčkovou" řekne a já si olíznu rty.

„Hm..." zamručím a odejdu si pustit televizi. Přepínám na různé programy, ale nakonec to nechám na animovaném seriálu Scooby Doo. Nikol se na mě otočí.

„A jemu, že je 18?" Zasměje se a já se zamračím, ale nijak to nekomentuju.

Oběd je hotový okolo dvanácté. Sedneme si ke stolu, popřejeme si dobrou chuť a pustíme se do jídla. Musím uznat, že ona taky nevaří zrovna nejhůř.

„Co budeme dělat?" Zeptá se a přitom začne skládat do myčky nádobí.

„No, já musím někde být ve tři hodiny, ale máme ještě spoustu času takže bysme se mohli jít vykoupat" usměji se a když to dořeknu přestane skládat nádobí do myčky a oklepe se.

„Nechci se jít koupat" řekne a já se zamračím.

„Nikol.. Já vím, že se přede mnou stydíš, ale proč? Máš nádherné tělo a.. Ty jizvy, za ty přeci nemůžeš a já tě miluju a nevadí mi to.." Řeknu a chytnu jí za boky. Ona ztuhne a já jí otočím hlavu tak, aby se mi dívala do očí.

„Stejně už jsi přede mnou v plavkách byla.. Běž se převléct, jsi nádherná a já jen tak názory neměním" líbnu jí do vlasů a ona kývne hlavou.

„Umíš lidi tak rychle přesvědčit" nafoukne tvářičky.

„Je to dar.." Řeknu hrdě a odejdu k bazénu kde vytáhnu mobil a vymačkám číslo svého kamaráda Johna.

John: ,,No nazdar kámo, ses dlouho neozval"

Já: ,,Čau Johne, prosim tě.. Dneska sraz u kina v 14:45 musíme něco vyřídit. Radši si s sebou vezmi zbraň"

Drogy nebo láska?Kde žijí příběhy. Začni objevovat