Drogy nebo láska?

52.Prášek

„Už jsem si na něco vzpoměla"
vydechnu a Sebastianovi se rozzáří oči.

„A na co?"

„Na to jak mě Peter znásilnil a ještě na to jak jsi mě zachránil před těma řidičema, ale víc si zase nepamatuji"řeknu a sklopím pohled.

„Neboj mi to zvládneme a paměť se ti vrátí"usměje se a pak se ke mě nakloní. Chytne mi bradu a přiblíží se ke mě tak, že je mezi našemi rty jen milimetrová vzdálenost. Zhluboka se nadechnu a když se připraví mě políbit tak uhnu. Polibek je z lásky, ale já lásku teď necítím.

„Promiň"řeknu sklesle a on si skousne ret.

„Ne, to já se omlouvám. Neměl jsem tak rychle"smutně se usměje a podrbe se na zátylku.

Po chvíli trapného ticha se vydáme zpět k autu a vyrazíme domů. Hned jak za námi zapadnou dveře tak zaběhnu do koupelny a zamknu se. Vysvléknu ze sebe oblečení a napustím si vanu. Potřebuji si pročistit hlavu a trochu relaxovat.
Do vody naleji aromatický olej s vůní vanilky a pomalu vlezu do vany. Ve vaně strávím asi hodinu a pak vylezu, usuším se, udělám si hygienu a vezmu si na sebe nějaké volné tričko a kalhotky.

„Nikol?"

„No?!"křiknu zeshora a Sebastian vyběhne za mnou do pokoje.

„Zítra také někam pojedeme pokusím se ti dát do pořádku tu paměť budu se snažit, aby sis co nejdříve vzpoměla"řekne a já se usměji. Je moc hodný, že se takhle snaží. Že mi tolik pomáhá.

„Dobře"odpovím a on se nervózně podrbe na zátylku.

„Ehm.. A mám dneska spát s tebou tady a nebo na gauči?"zeptá se a já si skousnu spodní ret. Tak jo Nikol, rozhodni dobře. Nevíš o něm nic takže rozhodně neříkej...

„Klidně spi tady"co to kurva meleš?!Říkala jsem ať to neříkáš! To už jsem tak divná, že si povídám se svýma myšlenkama?

„Ok"řekne jen a dojde ke skříni. Sundá si tričko a mě padne pohled na jeho vypracovanou hruď. Při tomto pohledu si musím znovu skousnout ret jenže teď si ho zkousnu tak, že mi začne téct krev. Trochu syknu bolestí a prokouslý ret si olíznu.

„Panebože teče ti krev!"vykřikne hystericky Seb a přiběhne ke mě. Ať se ke mě to sexy stvoření nepřibližuje!

„Vždyť je to jen malá ranka"zasměji se, ale on záporně zavrtí hlavou. Postaví se z postele a někam odběhne. Přiběhne s vatovým tampónkem nasáklým vodou. No to si dělá prdel. On mě tady bude ošetřovat takový 'zranění'? Je to magor.

Přiloží mi na ret tampónek a já si ho začnu z blízka prohlížet. Má dokonalé rysy. Jeho modré oči na mě působí zvláštním způsobem. Když si, ale všimne, že si ho prohlížím tak mě přestane obstarávat a zahledí se mi do očí. V tu chvíli přitisknu své rty na ty jeho a on si mě zaskočeně začne prohlížet. Po chvíli se připojí a náš polibek prohloubí. Odtáhnu se a nadzvednu obočí.

„Já myslel, že je brzo na..."

„Chtěla jsem to zkusit"pokrčím rameny a vlezu si pod peřinu. Přikryji se dekou a otočím se k Sebastianovi zády.

„Dobrou"řeknu a on si také vleze pod peřinu.

„Dobrou, princezno"řekne a já se zamračím. Takhle už mi někdo říkal.

O měsíc později...

„Sebastiane říkám ti, že si nic nepamatuju a nemá to smysl!"vykřiknu hned jak se za námi zavřou dveře.