O měsíc později..
Z pohledu Nikol:
Po týdnu jsem mohla jít konečně z nemocnice domů. Leon je na mě milý a nikdy mi nic špatného neudělal, zatím. Na Sebastiana moc nemyslím, jen se mi trochu stýská. Na můj nový pokoj jsem si zvykla celkem rychle. Líbí se mi tu. Momentálně ležím ve svém pokoji a projíždím na mobilu instagram.
„Nikol! Je oběd!“zavolá Leon a já seběhnu schody a zamířím si to rovnou do jídelny, kde už na mě čeká talíř plný jídla. Sednu si ke stolu a počkám než přijde Leon a pak se společně pustíme do jídla.
„Co budeme dneska dělat?“zeptám se a dám si do pusy poslední sousto.
„Mohli bysme se kouknout na nějaký film“pokrčí rameny.
„Tak jo“odpovím a začnu skládat nádobí do myčky. Dojdu si sednout do obýváku na pohovku a zanedlouho příjde Leon a začne vybírat film. Nakonec to skončí na komedii:Zkus mě rozesmát
Pustíme film a Leon si sedne vedle mě a já si o jeho rameno opřu hlavu.
Po hodině filmu si uvědomím, že Leon mě neustále pozoruje.
„Co je?“zeptám se se smíchem v hlase.
„Nic“pokrčí rameny a příblíží se ke mě. V duchu ho teď prosím, aby to udělal a on, jakoby mi četl myšlenky spojí po chvíli naše rty a mě se po těle objeví husina. Spolupracuji a soucítím s každým jeho pohybem. Při našem polibku začnu přemýšlet. Cítím k Leonovi něco? Miluje mě Sebastian pořád? Hledá mě? Zase tolik otázek a žádná odpověď, jak nečekané. Ale co už.. Zvykla jsem si.
Když nám dojde vzduch, tak se odtrhneme a já zčervenám.
„Víš.. Nikol.. Já se do tebe zamiloval“
Řekne a mé srdce začne bít jako splašené.
Z pohledu Sebastiana:
Už měsíc chystáme plán, jak zjistíme kde je Nikol. Nemůžu na ní přestat myslet. Bojím se, že se jí něco stalo. A jestli jí někdo něco udělal, tak ať se těší na mou pěst. Ale mám i jiné myšlenky. Bojím se, že na mě zapoměla a, že mě už nemiluje. Ale bídné myšlenky se snažím vyhnat z hlavy. Každopádně dnes je ten den, kdy nastane náš plán a já teď čekám na kluky, kteří mají za chvíli přijít.
Za pár minut uslyším ode dveří zvonek tak dojdu otevřít. A z dveří už dovnitř vběhne pět kluků, které následně pozdravím.
„Máte všichni zbraně?“zeptám se a oni přikývnou.
„Všechno vybavení? Jestli ano vyrážíme“zavelím, pak se vydáme k autu a vyjíždíme směr stará škola, kde má Peterův gang zázemí.
..........................................
Když dorazíme ke škole, tak zapne John v autě notebook a začne vysvětlovat:
„Takže, všude po škole jsou rozmístěné kamery, do kterých jsem se naboural což znamená, že uvidím každý váš a zároveň i jejich pohyb. Ještě vám dám tyto naslouchátka, díky kterým spolu budeme moci komunikovat“řekne a všem podá malé zařízení, které si dáme do ucha.
„Máme nastudovaný plánek školy takže víme kudy se tam dostat. Ale pro jistotu si zopakujeme náš plán. Nejdříve se dostaneme na školní pozemek a doběhneme k zadním dveřím, které nikdo nehlídá, ale je na nich KÓD, který nám s radostí John odemkne. Poté půjdeme nahoru po schodech, ale v druhém patře hlídají dva muži, které musíme tiše odstranit a ve třetím patře, což je poslední patro, je Peterova kencelář, ale v kanceláři nejsou kamery takže nás John neuvidí. Je tam vylepšené zabezpečení takže to bude větší problém, ale to se pokusíme zneškodnit už v akci. Budovu opustíme stejnou trasou, kterou jsme přišli. Všichni chápou?“dořeknu poslední větu a podívám se na kluky.
„Jasně“řeknou společně.
„Tak jdeme na to“tlesknu a společně s klukama se vydáme na školní pozemek. Přelezeme bránu a dojdeme k zadním dveřím.
„Johne? Jsme u zadních dveří, musíš je odemknout“
„Za chvíli to bude, mám tu menší problém s viry“ozve se hlas a poté pípnutí dveří a jejich následné otevření a my vejdeme. Procházíme osvětlenou chodbou a míříme si to po schodech do druhého patra, kde na nás už čekají dva chlápci se zbraněmi. Mávnu na kluky rukou, aby se přikrčili a oni tak učiní. Najednou mě, ale předběhne Will, který už je plně zdráv. Zkroutí ruku chlápkovi za záda a poté mu zlomí vaz. Mezitím vyběhne i Justin k druhému chlápkovi a probodne ho nožem.
„Jak já miluju krev“ušklíbne se a nůž olízne. Nad tím se jen pousměji a vydáme se do třetího patra. Je to psychouš..
„Teď by měla být na konci chodby ta kencelář“oznámí Tom a ukáže na dveře, ke kterým se vydáme.
„Johne dokážeš to odemknout?“
„Nevím je to složitější“zazní mi v uchu hlas Johna.
„Za chvíli má přijet Peter“řekne Dave a dál očima skenuje zámek u dveří.
„Johne dělej, nemáme moc času“řeknu naléhavě.
„Já se snažím, ale nejde to“ozve se nazpět a pak jen vidím Davida, jak rozkopává tu tabulku s kódem a následně začne houkat alarm.
„To si děláš prdel ne?!“křiknu a on jen pokrčí rameny a vejde do místnosti já protočím očima a jdu za ním.
„Wille ty běž prohledat támhlety krabice, Justin jde prohledat skříňky a Dave a Tom hlídaj“řeknu rychle a vrhnu se ke stolu s šuplíkama prohledávat složky se jmény.
„Mám to!“křikne Justin a hodí po mě složku. Já si jí prohlédnu a opravdu. Je to složka o Nikol. Všichni odhodí zbylé složky na zem.
„Kluci? Máme problém“řekne Tom ode dveří a já se podívám před dveře a uvidím nejméně deset chlápků s Peterem v čele.
„A kurva“
Pokračování příště...<3
Jste skvělí!
Už je tu 700 přečtení a blížíme se k 800!😄😱💕
Děkuju za vše, komentář nebo ★ samozřejmě moc potěší😊❤❤❤
PS:Omlouvám se za chyby💓
Vaše Sky♥♥♥
ČTEŠ
Drogy nebo láska?
Romance|DOKONČENO| Příběh vypráví o šestnáctileté dívce jménem Nikol Kendrová. Její život není tak úplně procházka růžovou zahradou. Její nevlastní otec ji surově mlátí a její jediná rodina je devítiletá mladší sestřička Sára. Jednoho dne přijde domů, kde...
