Drogy nebo láska?

56.Mučení

Někdo mě začne táhnout pryč ode dveří. Začnu máchat rukama a jako smyslu zbavená všude kopat. Uklidni se. Začnu si opakovat v duchu a pak se z hluboka nadechnu.
Soustřeď se na to co ti říkal Will.
Zazní mi v hlavě, a tak si přehraji náš boj ve tmě. Zhluboka se nadechnu a pak se dotyčné osobě vysmeknu. Ihned zaútočím. Vykopnu a zasáhnu osobu. Poté chytnu její nebo jeho vlasy a kopnu ho/jí do obličeje.

„Tady se někdo něco naučil"uchechtne se osoba a já už poznám kdo to je. Jeho úchylný a slizký hlas bych poznala všude. Peter. Už jenom to jméno nevěstí nic dobrého.

„Chyběla jsi mi"řekne a já se uchechtnu.

„Za to ty mě ani trochu"odpovím a i když ho nevidím dokážu si vybavit jeho úšklebek.

„A copak tu vlastně děláš?"zeptá se. Jen jeho hlas mi leze na mozek.

„Jsem tu, abych tě zabila"usměji se a on se začne nahlas smát.

„Mě?"ne ty vole Santu Clause.

„Ano tebe"řeknu a on se znovu rozesměje.

„A jak to chceš jako udělat?"zeptá se a já pokrčím rameny i když to nevidí.

„Nech se překvapit"usměji se a on si povzdychne.

„Jsi tak naivní"odpoví a pak ucítím na svém předloktí bolest. Syknu bolestí a opatrně si přejedu prstama po pokožce. Ten nápis. Bolí to.
Zaposlouchám se do okolních zvuků jak mě to učil Will. Vpravo pohyb. Obratně se vyhnu pěsti, která byla nasměřovaná na můj obličej.

„Kolikrát ti budu opakovat, že holky se neperou"zamručím a pak se skrčím a vytáhnu si nůž. Peter kolem mě projde, a tak mu rychle nůž zabodnu do lýtka. Zaječí a já ho schodím na zem.Vytáhnu další nůž a bodnu ho do břicha. Poté mu začnu dávat rány do obličeje. Po chvíli ucítím na svých dlaních tekutinu. Ale nepřestávám a rány mu sázím dál. Až najednou se přestane bránit. Opatrně z něj slezu a chytnu ho za nohy. Dotáhnu ho až ke psacímu stolu, o který ho opřu. Následně po hmatu začnu hledat vypínač světel. Konečně najdu nějaká tlačítka a světýlka.

„Nikol?! Co se děje?!"začne křičet Will a bušit na dveře.

„Jsem v pořádku!"křiknu na zpět a vrátím se zpátky k tlačítkům. Zmáčknu první tlačítko a tím celou místnost osvětlím. Je tu více tlačítek asi i pro jiné místnosti. Dojdu zpátky k Peterovi a posadím ho na židli, na kterou ho i následně přivážu. Provaz jsem měla za opaskem jak mi řekl Seb. Pak začnu hledat něco čím bych odemkla dveře. Jenže nic najít nemůžu. Nakonec pokrčím rameny a postavím se naproti dveřím.

„Ustupte!"křiknu a pak se proti dveřím rozeběhnu a vykopnu je.

„Měli by si pořídit nové dveře"řeknu a opráším si ruce.

„Co se tam dělo?"vyhrkne Will a vejde do místnosti. Leon jde hned za ním a když uvidí svázaného Petera tak zůstanou stát na místě.

„Jak jsi to..?"

„Musíš umět"řeknu rychle a přejdu k Peterovi.

„Co teď?"zeptám se a Will se kousne do rtu.

„Musíme to nějak říct ostatním"odpoví a zamyslí se.

„Johne? Kde jsou ostatní?"zeptá se a v uchu mi to zachrastí.

„Potřebuji pomoct"ozve se mi do ucha a pak uslyším jen ránu a přístroj v uchu začne nepříjemně pískat.

„Kurva, co to je?"zanadává Will a já i on si chytneme uši. Je to ohlušující. Rychle si věc vyndám z ucha a hodím jí na zem. Will po mě toto zopakuje a pak si jen s úlevou oddychneme.