62.Pád

1.2K 47 7
                                    

!UPOZORNĚNÍ!
Tato kapitola obsahuje násilné scénky🙏

Na mou tvář přiloží nůž a pak už jen ucítím jak se mi ostří nože zarývá hlouběji do kůže.  Následně odejde do vedlejší místnosti. Měl by dávat větší pozor na své zajatkyně.

,,Kláry zkus zavolat policii. Támhle je mobil, ale rychle.."šeptnu a ona vezme mobil a vytočí číslo. Jak uslyším, že to někdo zvedne tak Klára začne potichu mluvit.

,,Už jde"šeptnu směrem k ní a ona hovor ukončí a mobil dá tam kde byl.

,,Za několik minut tu budou"řekne ještě a pak přijde Jakub. Přijde ke mě a dá přede mě ruku. Poté otevře dlaň a tím mi ukáže, že si šel pro dva háčky na ryby. Co s tím chce, ale dělat?
Následně se na mě ďábelsky usměje a já konečně poznám jak moc je Peterovi podobný.

,,Radši ti dám tohle"řekne a nasadí mi roubík.
Následně zaváže nějaký provázek na háček a přijde ke mě.

,,Víš.. Viděl jsem to v jednom filmu a od té doby jsem to chtěl vždycky zkusit"s úšklebkem mi chytne řasy u jednoho oka a pak k nim dá háček. Kurva co to dělá?! To mi chce jako propíchnout oko?!

Obrátí mi oční víčko a propíchne mi ho háčkem skrz na skrz. Zakřičím do roubíku a začnu všude kopat. On se zbláznil!

„Co to děláš, seš normální?!"vykřikne Klára a přiběhne ke mě.

„Ty ses zbláznil, vždyť tohle přesahuje všechno!"vykřikne a on jí odstrčí tak, že spadne na zem.

„Drž hubu a sedni si na prdel"přecedí přes zuby a ona zavrtí hlavou a on se ke mě přiblíží s dalším háčkem. Znovu mi propíchne víčko a já začnu brečet. Pak vezme provázky, které jsou přidělané k háčkům a uváže je nademě tak, abych nemohla mrknout. To nejde. Nevydržím to. Štípou mě oči nesnesitelným způsobem.

Pak si vezme nůž a řízne mě do druhé tváře. Následně vezme mou ruku a ušklíbne se.

„Kolik chceš mít prstů? Čtyři? Nebo jenom jeden?"zeptá se a mě se začne klepat ret. Oči mě štípou.
Najednou někdo rozrazí dveře a do místnosti vběhnou muži v uniformách.

„Ruce nad hlavu a odložte zbraň!"vykřikne muž a Jakub strne, ale pak se začne smát. Magor..

„A co když ne?"zeptá se a přiblíží mi ke krku nůž. Syknu bolestí když se mi nůž zaryje do kůže.

„Když odložíte zbraň tak to bude jednodušší"řekne muž a Jakubův nůž na mém krku povolí.

„Tos uhodl"řekne na to Kuba a znovu přitlačí nožem na krk.

„Vy odložte zbraň nebo jí podříznu"odpoví na oplátku Kuba a oba dva muži dají zbraně na zem. Najednou, ale rychle vběhne do místnosti jiný muž a vystřelí. Kuba upustí nůž, spadne na zem a začne těžce oddychovat. Klára ke mě přiběhne a dá mi z očí ty háčky a já začnu brečet. Není to zase tak strašné jen mi teče z očních víček trochu krve. Je to přeci jen kůže..

„Já se ti moc omlouvám, kvůli mě jsi byla jeho obětí.. Prosím odpusť"vyhrknu a ona se usměje.

„Odpouštím ti, všechno je dobrý"řekne a já jí obejmu.

„Děkuji"šeptnu a ona zakýve hlavou.

„Přijďte potom ven. Budete muset do nemocnice a my musíme ještě něco vyřešit"řekne muž, který vypadá tak na dvacet a pak odejde z bytu.

„Nechápu, že byl Kuba celou dobu můj nevlastní bratr"vydechnu a ona se na mě podívá.

„Nech to plavat.. Já vím, že je to velká novinka, ale teď už je to minulost"řekne a ukáže na Kubovo tělo.

„Máš pravdu"odpovím a ona vstane.

„Tak vidíš.. Přijď pak dolů"mrkne na mě a zmizí za dveřmi. Já se postavím a začnu prohrabávat skříňky. Najdu spoustu oblečení a ženskou paruku. Je to gay jak vyšitej. Pak začnu prohrabávat šuplíky a najdu fotoalbum. Otevřu ho a začnu si prohlížet fotky. Všude jsou fotky jenom s Kubou a Peterem. Na rybách, v aquaparku, v zábavním parku, na pouti a dalších spoustu fotek s ním. Když otočím na poslední stránku tak tam je fotka kde je Kuba oblečený v saku a já stojím vedle něho v šatech. Ples. Tolik zážitků spolu máme a on mě chtěl dneska zabít. Měla jsem ho opravdu moc ráda. A vlastně ještě pořád mám. I když mě před chvílí málem zabil. Pořád je to můj bývalý nejlepší kamarád. Povzdychnu si a album dám zpátky.

„Mám tě ráda"vydechnu a naposledy se podívám na Kubovo tělo a pak odejdu z jeho bytu. Zastavím se na kraji schodů a ukápne mi slza. Najednou, ale ucítím prudký náraz do mých zad a tak se převážím a padám dolů. Ruka se mi zahákne za zábradlí na schodech a vystřelí mi do ní velká bolest. Dopadnu dolů a pocítím hroznou bolest hlavy. Zamračím se a natočím hlavu na stranu tak, abych viděla příčinu spadnutí. Uvidím jen rozmazanou postavu Kuby na schodech.

„Mám tě rád"uslyším jeho hlas a pak zavřu oči a pohltí mě tma.

Pokračování příště...<3

Ahojky!✌
Dnešní kapča je trochu kratší tak se omlouvám, ale neměla jsem vůbec náladu na psaní😳
Jinak děkuji za vše🙏❤
Miluju vás💗

😻Vaše Sky😻

PS:Omlouvám se za chyby💛

Drogy nebo láska?Kde žijí příběhy. Začni objevovat