Drogy nebo láska?

36.Brigáda?

„Ale miluješ ho ne?“zeptá se mě Klára a já kývnu.

„Strašně moc ho miluju, ale... Je to složitý“sklopím hlavu a ona mě obejme.

„Je mi to líto, prošla sis peklem“řekne a odtáhne se.

„To je v pohodě, bylo to těžký, ale je to za mnou“usměji se.

„Budu muset jít, čeká na mě Forest a sestřička už je celá netrpělivá“mrknu na ní.

„Tak dobře, ale to malé stvořeníčko mi musíš co nejdříve ukázat nebo“pohrozí mi.

„Však ty víš co, ahoj“usměje se.

„Papa“zamávám jí a odejdu.

Přijdu domů a hned jak otevřu dveře, tak na mě skočí Forest.

„No jo, já ti dám papání“cvrnknu ho do nosu a nasypu mu granulky, které zamíchám s trochou konzervy a pak mu naleji vodu.
Dojdu do koupelny, svléknu si oblečení a vlezu do sprchy. Vnímám jen kapičky vody, které na mě dopadají. Mé tělo se uvolní a já přestanu alespoň na chvíli myslet na všechno co se týká Sebastiana.

Když se umyji, tak vylezu ze sprchy a omotám kolem sebe ručník.
Stoupnu si před zrcadlo a odlíčím se. Pak si na sebe vezmu Sebastianovu mikinu a nechám si jen kalhotky. Vlezu si do postele, přikryji se dekou a po pár minutách se poddám spánku.

Z pohledu Sebastiana:

Je půl dvanáctý a já pořád nemohu usnout. Nechápu jak jsem jí mohl jen tak vyhnat, co mě to napadlo?! Mohl jsem jí tu mít ještě jednu noc a já to zvoral. Jsem debil! Mrzí mě, že jsem jí dříve ubližoval. Chci to napravit, ale moje tvrdohlavost mi to nedovolí. Ale já si nezačal. To ona začala rozmazávat minulost! Pokroutím nad svými myšlenkami hlavou a lehnu si do postele. Když si představím, že ještě dneska ráno bylo místo vedle mě obsazené milující osobou, tak se mi chce brečet. Pokusím se znovu usnout, ale prostě to nejde. Pořád se převaluji, snažím se najít vhodnou polohu a i když jí najdu, tak usnout nemůžu.

„Kurva!“vykřiknu a pěstí bouchnu do nočního stolku.
Rozsvítím lampičku, vstanu a dojdu k oknu, které otevřu a nadechnu se čerstvého vzduchu. Poté zašmátrám v šuplíku od psacího stolu a vytáhnu krabičku cigaret a zapalovač. Dříve jsem kouřil a pak jsem přestal, ale teď to potřebuji. Vezmu si cigaretu do úst, zapálím jí a vdechnu nikotinový kouř. Celý se uvolním a nechám se jemně šimrat studeným vánkem, který se hrne z venčí. Po páté cigaretě dám krabičku a zapalovač zase zpátky a zavřu okno. Lehnu si a konečně se mi podaří usnout.

Z pohledu Nikol:

Vzbudím se s bolestí zad kvůli té staré matraci. Pomalu vstanu a dojdu do koupelny, kde si udělám ranní rutinu a pak se vrátím zpátky do pokoje. Ze skříně vytáhnu šedé tepláky a volné tričko. V kuchyni si udělám kafe.
Dám Forestovi granulky, sednu si ke stolu a zapnu si mobil. Začnu hledat brigádu. Na internetu najdu brigádu v Terranově a dokonce za slušnou cenu. Všechmy informace si pečlivě přečtu a zjistím, že dneska je pohovor. Už jsem se rozhodla. Jdu tam. Potřebuji peníze, protože sama se neuživím. Usměji se a dojdu udělat oběd, protože je 12:01.

Z pohledu Sebastiana:

Jedu do staré firmy kam jezdím v podstatě každý den. Když firma zkrachovala, tak jsem koupil budovu a ta teď slouží jako naše území pro gang.

Dojedu na místo, projdu bránou a mířím si to ke vchodovým dveřím. Namačkám kód a po chvilce už se procházím chodbou. Zastavím před místností, která slouží jako poradna. Otevřu dveře a sednu si do čela velkého stolu a pak si vezmu mikrofon, který zapnu.