Drogy nebo láska?

49.Zkouška3

„Sebastiane makej! Nemám na to celý den!“zakřičím na Seba od auta a on ke mě po chvíli přiběhne.

„Jsi si jistá, že to zvládneš?“zeptá se a já kývnu. Dnes je den, kdy má přijít poslední a také nejtěžší zkouška. Od té doby co Sebastian zjistil, že dělám zkoušky tak se mi to snaží neustále vymluvit. Jsem, ale už plně rozhodnutá a nevymluví mi to nikdo.

„Je to nebezpečné a můžeš umřít“řekne a dál se věnuje řízení. Více bych ocenila podporu a ne nějaký kecy kvůli, kterým jsem ještě více nervózní. Celou cestu jsem zase musela poslouchat jeho blábolení.

„Můžeš už držet hubu?“zeptám se když jsme skoro na konci cesty a Seb se na mě podívá v zrcátku. Ano, sedla jsem si dozadu. Pro jistotu.

„Jsi jiná“odpoví a já nechápavě nadzvednu obočí.

„Taková jsi nebyla byla jsi plachá a..“

„Já vím, ale lidi se mění a po tom všem co se stalo nemůžu být stejná napořád. Chci na všechno zapomenout a až zabijeme Petera budu nadmíru spokojená“usměji se a pohodlněji se usadím.

„Nikdy by jsi tohle nevypustila z úst“řekne jen a já protočím očima. Co na tom nechápe? Prostě jsem trochu jiná no a?

„Já vím. A tobě se nelíbí, že jsem se změnila?“zeptám se smutně.

„Já.. Já nevím..“řekne a já sklopím pohled. Je jasné, že se mu to nelíbí, ale já nechci být ta ustrašená chci být.. Jak to jen nazvat.. Rebel? Ne, takhle ne. Bad girl. Ale budu si hrát na malou nevinnou holčičku.

„Miluješ mě ještě?“zeptám se nadějně a on prudce zabrzdí.

„Seš kretén?!“křikne z okýnka na řidiče auta před námi a já si povzdychnu.

„Co jsi říkala?“zeptá se.

„Ale nic“zamumlám a začnu si prohlížet krajinu.

Konečně zastavíme. Vylezeme z auta a já se rozhlédnu. Není tu nic víc než jen malý lesík, dlouhé lavice na menším výstupku ve skále a silnice.

„Čau bro“řekne Will, který se tu z nenadání objeví a bratrsky se se Sebastianem obejme. Zamračím se a nafouknu tvářičky. Will se ke mě otočí a chce mě obejmout, ale já se k němu otočím zády.

„Nikol nedělej uraženou“řekne a já našpulím rtíky.

„Ježíš“řekne a obejme mě. Tak je hodný Willík.

„Pojď za mnou“řekne Will a zatáhne mě za ruku. Podívám se vedle sebe, ale Sebastian už tam nestojí.

„Kde je...“

„Pohni“přeruší mě a já protočím očima a vyrazím za ním. Dojdeme k jeho autu a on mě zastaví.

„Takže v čem zkouška spočívá. Je to závod, ale nebude to jen jízda v autě, bude do toho zapojeno několik disciplín. Za prvé, musíš dojet do cíle jako první. Když budeš jako první v cíly tak můžeš začít další disciplínu. Další disciplína je, že se musíš zbavit všech co ti budou překážet v cestě. Bude probíhat v lesíku kde budou překážky živé i neživé. Poslední úkol. Vběhneš do budovy, kde bude načasovaná bomba. Pokusíš se jí zneškodnit. A pak rychle utečeš. V budově budou, ale i jiní lidé, které musíš také zneškodnit. Celou dobu je to na čas takže se musíš pokusit udělat všechny úkoly co nejrychleji. Jo a ještě jedna věc. Až pojedeš autem také se bude střílet. Stáhni si okýnko a vystřel. Neplatí tu zákony, můžeš jet jak rychle chceš. Jeď pořád rovně dokud nenarazíš na křižovatku. Na křižovatce hledej šipky a podle nich běž. Tady máš klíčky a nech si ho.. Budu mít nové“řekne a podá mi klíčky od jeho nádherného a vytuněného auta. Opravdu mi chce dát tohle auto? Úplně normální dostat od kamaráda jen tak auto. Asi je taky hodně prachatej. Chci něco namítnout, ale přeruší mě.