Kronika noci

Prolog

Jako malá jsem se noc co noc probouzela s nočními můrami o tom, že moje rodina se se mnou chystá provést něco hrozného! Narodila jsem se ve vesnici zvané Sprach! Nikdo jako já z rodu Navarea tam kromě mích rodičů nebyl! Ovšem oni neměli dar vládnout magii a i když jsem se to snažila všelijak zakrývat má moc se stejně projevila. Nevím jestli to bylo mýma nepřirozeně zelenýma očima či sněhově bílými vlasy, ale projevila se! Bylo mi čerstvých sedm let když se mě rozhodli provdat nebo spíše prodat za toho kdo za mě nabídne největší částku! Když se pak konečně rozhodli za koho mě provdají já už byla od vesnice na míle daleko. Nevěděla jsem kam jdu a mou jedinou zbraní byla dýka,kterou jsem ukradla z otcova stolu v domě. Kápí jsem se snažila zakrýt výrazné rysy svého obličeje jako byli smaragdově zelené oči, bílé vlasy a krvavě rudé tetování, která mě řadili do rodu Navarea! Toulala jsem se lesem, vyhýbala se cestám, prodírala se křovím a lezla po skalách. Bylo mi jedno kam jdu hlavně abych byla co nejdále od toho příšerného místa a mé příšerné rodiny. Byla jsem na cestě už něco přes týden a pomalu mi docházelo jak jídlo tak i síly. Tenkrát mě objevil jeden z mých bratří! Stále mám před očima jak sedí na krásném kaštanovi v kožené zbroji, v černém oděvu zloděje a byl po zuby ozbrojený. Jeho kůň mi stál v cestě a já se nemohla ani pohnout. Byla jsem si jistá, že je to jeden ze žoldáků, které najali moji rodiče, aby jim přivedl zpět ztracené zboží. Když si však krátce na to strhl z hlavy svou černou kápi srdce mi poskočilo. Na obličeji měl zelené linie tetování rodu Navarea! Až poté jsem si ho odvážila prohlédnout lépe. Odrostlé šedé vlasy, které mu i přesto nezakrývali elfí uši se zlatými náušnicemi, překrásný úsměv ve kterém se leskly prodloužené špičáky a veselé oči připomínající hladinu jezírka. Tenkrát jsem poznala Fenrise! Pomohl mi když jsem to nejvíce potřebovala a vzal mě sebou do Wenoru- Královského hlavního města. Nevěděl a jsem co se mnou zamýšlí udělat, ale moc dobře si vzpomínám když jsem potkala i zbylé dva bratry. Mi'kail je z nás nejstarší!Má husté zrzavé vlasy, které mu sahají na ramena, oči rudé jako rubíny a ohnivě zabarvené tetování. Zato Karzalovi vlasy jsou temné jako noc, oči safírově modré a světle modré tetování mu dodávají na ďábelských úsměvech, které na mě vrhá do dneška. Tenkrát mi všichni tři přišli jako vlci, kteří přemýšlí jestli mě zabijí hned nebo si se mnou budou hrát.Hned jak mi sundali kápi nerozhodli se ani pro jedno a Mi'kail mi tenkrát řekl: ,,Chceš jít s námi a naučit se pomáhat dobrým a trestat ty zlé?" Má odpověď byla jasná! Šla jsem s nimi do Wenoru! Setkala se se svými přáteli a novou rodinou do které mě uvítali s otevřenou náručí! Od té doby je mistr cechu mým otcem, moji zachránci mými bratry a všichni zloději, zbojníci i vrahové mou rodinou a přáteli! Zbojník a vrah je někdy mnohem milejší a laskavější než obyčejní lidé či rytíři ve zbrojích- To jsem se naučila kdysi a to si pamatuji i dnes!

Tímhle začíná nová série, která prozatím nese název Kroniky. Doufám, že se vám bude líbit a snad se bude dařit.