Kronika noci

9. Rozmluva o magii

,,Takže ty spolupracuješ s Přízračnými vrahy?!" Hned jak jsem se ocitly mimo les spustil.

,,Smlouva o neútočení není spojenectví ani spolupráce, prakticky je to čistě jen formalita." odpověděla jsem prostě. Pokoušela jsem se o neutrální tón. Může mu být jedno jaké mají zloději mezi sebou vztahy! Měla jsme sto chutí na něj začít řvát,že mu do toho vůbec nic není, ale kousla jsem se do rtu a přemohla se. ,,Kdyby ta smlouva neexistovala tak už jsem oba dávno mrtvý."dodala jsem po chvíli mlčení.

,,Já ho klidně zabít mohl!" odfrkl si. Přišel o možnost bojovat s jedním z nejlepších vrahů v cechu Přízračných vrahů, ale já bych mu to stejně překazila. Raven a já jsme docela dobří přátelé, i když to tak nevypadalo. Oba jsme dobří herci.

,,Ty si měl jiné problémy." připomněla jsem mu nevzrušeně ocelová lana, která ho před tím svazovala. Když se na mě podíval vztek mu z očí přímo čišel. Bělma měl zase černá jako noc,duhovky zářili jako nově zapálená pochodeň a zornice měl úplně zúžené.

,,Ptal se tě někdo na názor?!" Vyštekl.

,,Dal si mi jasný důvod ti to objasnit!" odpověděla jsem mu stejným tónem. Nox jsem musela pohladit po šíji protože při jeho štěknutí sebou trhla. Oba koně z něj byli nervózní. ,,Na mě laskavě nezvyšuj hlas nebo tě protáhnu jejich základnou!"Vyhrožování očividně moc nezabralo vzhledem k tomu, že jsem se za chvíli válela na zemi. Než jsem stihla vstát vedle hlavy se mi zabodl lovecký tesák. Odtrhla jsem oči od čepele a podívala sena Mirana, který se tyčil nade mnou.

,,Zkoušíš mi vyhrožovat? Zapomněla si co máš na tváři?!" zavrčel na mě.Při vzpomínce jak mě uhodil jsem se otřásla. Chytil mě za límec a já cítila jak mě jeho horký dech pohladil ,,Nikdy by si neměla zapomínat kdo je tady pánem!" Teď jsem si připadala jako jeho pes. Silně mě pak odstrčil a já se praštila do hlavy. Naštvala jsem se! Zahleděla jsem se na nebe, silně stiskla čelist a podkopla mu nohy dřív než se mi mohl dostat z dosahu. Zvedla jsem se hned jak dopadl s klením na zem, vytrhla jsem jeho tesák z pochvy u jeho pasu a dala mu ho pod krk. Zavrčel, shodil mě ze sebe takovou rychlostí, kterou jsem málem ani nepostřehla a z ruky mi vyrval lovecký tesák. Nikdy by mě nenapadlo, že se porveme tak brzo. Přesto mě vytočil do takové míry, že jsem po něm opět skočila a vyhnula se veškerým jeho útokům. Byly jsme stejně rychlí i mrštní, i když jeho výška i váha byla od té mé velmi odlišná. Uhnula jsem před jeho seknutím, odskočila stranou a nad rukou se mi objevila hořící plamen temnoty. Oba jsme proti sobě stáli zadýchaní a rozzlobení.

,,Co to máš s obličejem?" zeptal se Miran a přivřel oči víc než před tím. Věděla jsem, že kouká na mé černé tetování. Rudá barva byla jen zástěrka, aby nikdo nepoznal mou pravou moc.

,,Pravá barva mého tetování."

,,Si temný mág... Jedna z nejmocnějších bytostí na zemi." lovecký tesák vrátil zpět k pasu. ,,Slyšel jsem o tobě, ale nikdy bych nečekal..."

,,Že to bude holka? Jo, to nejsi první." Má magie zmizela a tetování se vrátilo do normálního. ,,Nikdy se nestalo, že by mezi nejsilnější mágy hned po mistrech patřila dívka."

,,Jaké mají ostatní schopnosti?" přivřela jsem oči a nedůvěřivě si ho prohlížela. ,,Myslíš, že jsem šílenec a půjdu po nich?"

Něco na tom bude! ,,S jedním z nich ses dnes setkal."

,,Mág ovládající ocel," při vzpomínce na Ravena se naježil.

,,Přesně tak. Jeden ovládá blesky..." To byl ten blesk, který jsme dnes viděly. Další z mích přátel si s Ravenem přišel vyřídit účty. Raven rád dělal potíže a tropí si žerty. ,,Další oheň, jed, vzduch a světlo," odpověděla jsem mu trochu neochotně. Nebylo mi příjemné mluvit o mých přátelích s nepřítelem. Nic neřekl, jen kývl a přešel ke koním. Zase jsem se vyhoupla do sedla své bílé klisny a pohladila jí po sněhové hřívě. Uklidnila se a přestala tolik roztahovat chřípí. Dokonce i Seveřanův kůň se uklidnil hned jak na něj jeho majitel sáhl. Nemluvili jsme spolu, náš klasický den. Zeptal se jen na to kudy vede cesta kdykoliv jsme se ocitli na rozcestí. Utápěla jsem se ve svých vlastních myšlenkách když na mě znovu promluvil.

,,Pověz mi něco o magii." Jeho tón byl smířlivý a... jemný. Kdybych nevěděla, že je to stejný člověk možná bych... Ale, to je jedno.

,,Tebe zajímá magie?" podivila jsem se. Nenapadlo by mě, že Sevřena někdy bude zajímat cokoliv spojeného s námi.

Kývl. ,,Vždy mě kouzla fascinovala a obdivoval jsem naše věštce a starší, kteří magii ovládají. Jsou mágové pouze elfové?"

,,Ne, mág může být i člověk i jiný druh, ale jim to zabere mnohem delší dobu to ovládnout. Ti jež plnou moc magie neovládli se říká čarodějové."

,,Je mezi tím velký rozdíl?"

,,Vlastně ani ne, jde spíše o zkušenosti než o rod. Je pravdou, že my elfové magii ovládáme lépe než lidé či jiné druhy, ale najdou se i výjimky." Tou výjimkou je můj otec s matkou. Ti dva nikdy neovládli svou moc nebo se spíše nikdy neprojevila. Proto jsem byla takovou vzácností! Prvorozená se schopností nejničivější magie, kterou ovšem oni nemohli nikdy spatřit. Když jsem se jí učila ovládat již jsem byla s Rebely. ,,Vy ze severu prý taky máte nějaké schopnosti nebo ne?" Pohled se mi upřel od oblohy zpět na něj.

,,Ne, jsem pouhými válečníky. Mnozí si myslí, že v bitevní vřavě se měníme ve zvířata... nesmysl," pokrčil rameny a přetáhl si kožich víc na ramena, aby zakryl starou jizvu. ,,Jak dlouho se magii učíš ovládnout?" naše pohledy se setkali. Najednou mi nepřipadal jako takový královský zmetek jako spíše obyčejný zvědavý chlapec. Že by všechna ta jeho hrubost byla pouze maska?

,,To záleží jak pevnou máš mysl a vůli... Některým pár týdnů, některým měsíce, roky či staletí. Pokud si dobře vzpomínám jeden z mých učitelů mi vyprávěl, že temnota se nikdy nedala zcela ovládnout a je pouze na majiteli této magie jak dlouho vydrží odolávat vábení zla." Jednou mě ta magie dočista pohltí nebo do té doby zemřu, ať tak či tak vyjde to na stejně.

,,A jak jim odoláváš ty?" zeptal se zabarveným tónem, který jsem nedokázala rozpoznat.

,,Zatím tomu velice dobře vzdoruju, ale nevím jak to bude dál." pokrčila jsem rameny a rozhlédla se kolem. Stále jsem byli na území Přízračných vrahů a zdržovat se tak blízko místu kde se pohyboval Raven nebyl jeden z nejlepších nápadů.