NOLA ✔

13.

Archie

Ráno ležela na mé nahé hrudi, spokojeně oddychovala a svou ruku měla zaháknutou za lem mých boxerek. Probouzelo to ve mně hříšné myšlenky a nejen ty. Musel jsem se opatrně vysoukat, abych mohl odejít. Byla tak sladká a nevinná, když spala. Šel jsem do kuchyně, nachystal jí snídani a jel domů.

Týden v práci proběhl, aniž by o tom padlo jediné slůvko. Jestli jsem si myslel, že se po noci, kdy jsem měl Kylie ve své náruči něco změní? Ne, nemyslel. Nic se nezměnilo. Znám jí už čtyři měsíce, takže mě to ani nepřekvapilo. Nic jsem od ní nečekal. Vlastně čekal, čekal jsem a stále čekám, až jí dojde, že před sebou neuteče. Její srdce už to ví, ale rozum nechce pochopit.

„Kylie?" vtrhnu do její kanceláře hlavními dveřmi a pohled na ní mě donutí rychle ty dveře zavřít. Opřu se o ně zády a sleduji její pobavený výraz.

„Kylie, měla by ses zamykat, když se převlékáš. Co kdyby ..." ale nenechá mě domluvit.

„Neboj, všichni klepají. Jediný kdo sem vždycky vtrhne je Carl a tomu je moje tělo ukradený. Ale ty děláš, jako bys mě nikdy nahou neviděl?"

„Právě že viděl Kylie." Na sucho polknu, srdce mi bije vzrušením a dole se to začíná bouřit. A ta potvůrka tam dál stojí nahá s šatama v ruce a vychutnává si mé rozpaky.

„Měla by ses obléknout." Vykoktám po chvíli a ona jen provokativně přijde až těsně ke mně, nahne se a zamkne dveře. Poté se mi zadívá do očí a pomalu si začne oblékat ty zatracené šaty.

„Zapneš mi je prosím?" otočí se ke mně zády a vlasy si přehodí dopředu.

Pomalu sjedu prstem po jejích holých zádech až dolů ke konci zipu, který chytnu a vytáhnu nahoru. Dlaně položím na ramena a políbím její labutí krk. Zachvěje se, otočí a přitiskne se na mé rty. Bože proč vždycky tak nádherně chutná? A proč mi ty její polibky dává v tak malých dávkách? Nutně potřebuji zvýšit dávkování, jsem závislý!

„Omlouvám se Archie" přejede mi rukou po bouli v rozkroku a rychle zmizí na balkon.

Odcházím k sobě a pouštím se do práce, i když po tom co se právě stalo, to jde dost těžko. Zítra odjíždím na tři dny pracovně do Hattiesburgu, tak toho musím stihnout víc.

***

Cesta mi trvala kolem dvou hodin. Ubytoval jsem se v menším hotýlku a na šestou večerní vyrazil za panem Graingerem, vydavatelem místních novin na večeři. Zítra máme v jeho vydavatelství celý den jednání, tak si chtěl některé body projít v klidu předem. Elliott, jak se jmenuje, je o patnáct let starší a jak jsem poznal, i prima chlap. Probrali jsme toho daleko víc, než jen práci. Nakonec mě zatáhl do baru, že prý musím poznat místní noční život. Sedíme na baru a popíjíme, docela dost popíjíme. Elliott je tu asi hodně známý, protože se s ním každou chvíli přijde někdo pozdravit a střídá se tu i dost mladých pěkných holek. Takže se ani nedivím, že se kolem nás dvě točí nějak víc. Nakonec s nimi i odcházíme. Máme jí jak z praku a já jsem rád, že trefím k hotelu. Ti dva se někde odpojili, ani nevím kde a já s Violet jsme zakotvili na lavičce kousek od hotelu. Sedí mi na klíně a zuřivě líbá. Její ruce se mi snaží dostat do kalhot, kde už je pořádně plno, ale nepochopitelně mi to vadí. Potřebuji sex jako sůl, ale ne s touhle holkou. Překvapuje mě, že jsem v alkoholovém opojení schopný alespoň částečně rozumně uvažovat. Jenže co je rozumný? Místo toho, abych jí vojel a pořádně si to užil, myslím na Kylie, která se nemůže rozhodnout.

„Nejde to Violet, nemůžu. Promiň." Sundávám ze sebe její ruce i samotnou nechápající Violet. Zvednu se z lavičky a bez otáčení mířím do hotelu. Tam sebou plácnu na postel a po chvilce usínám s myšlenkou na Kylie.