NOLA ✔

53.

Kylie

Celý den dumám, zda je dnešek ten správný den. Vím, že jsem poslední dobou trošku nevrlá, už i Archie si toho všimnul, ale já vím proč.

Po poledním sexu, kdy nám kvůli tomu vystydnul oběd, jakoby to někoho zajímalo, jsem se na půl rozhodla. Pokud se do večera nic nestane, tak jdu s pravdou ven. Když jde Archie do bazénu, rychle vybíhám schody do ložnice a štrachám ve skříni důkladně schovanou krabičku. Otevřu jí, skontroluji, zda je vše na svém místě a po ujištění, že je vše, tak jak má být, jí zase schovám na dno skříně pod huňatý svetr. Sejdu dolů na terasu a jako správná partnerka podávám mokrému Archiemu ručník.

„Zlato, donesla jsem ti ručník, jsi mokrej jako kdybys vylezl z bazénu!"

„Jak je tohle možný?, právě jsem si byl zalyžovat!" Udiveně se na mě směje. Z vlasů mu kapou kapičky vody, které dopadají na jeho vypracovanou hruď a zářivě se lesknou v paprscích slunce. Je tak sexy, že se mi na něj sbíhají sliny a tam dole jsem stejně mokrá, jako on. Vezme si ode mě ručník, přejede si po obličeji, za krkem a celou tu dobu se na mě dívá. Mhouří u toho oči a má v nich něco schovaného. Lesknou se víc než kdy jindy a schovávají přede mnou něco, co ještě neznám. Koukám na něj s polootevřenou pusou a vůbec bych se nedivila, kdyby mi tekla slina. Já ho vážně zbožňuju! Jak mě takový štěstí vůbec potkalo? No, to jsem se neměla ptát, protože mi hned dochází, že za čtyři dny to bude rok, co zemřela Debra. Zavřu pusu a zamračím se, čehož si Archie okamžitě všimne.

„Stalo se něco?"

„Co?" Ptám se, neboť moje myšlenky hodně rychle změnily směr ze sexy Archieho na Debru.

„No, celou dobu na mě můžeš oči nechat a pak se najednou zamračíš, už se ti nelíbím?" Přejde ke mně a chytne mě za boky.

„Líbíš se mi čím dál víc, ale bude to rok, co Debra ..." Sklopím oči k zemi a slzy se mi nahrnou do očí. Pořád je to těžké.

„Pojď za mnou" přitáhne si mě do objetí. „Půjdeme na hřbitov a doneseme jí kytky jo? A vašim taky." Líbne mě do vlasů a já jen nepatrně kývnu hlavou na souhlas.

Odpoledne se přehouplo do večera, sluníčko stáhlo svou teplotu o pár stupňů níž a já začínám být čím dál víc nervóznější. Ale Archie se mi taky nezdá. Neustále se po mě dívá a když se kouknu já, uhne pohledem. Poklepává si prsty všude, kam je položí a pohledy na hodinky už jsem mu přestala počítat. Něco se děje!

„Archie? Můžeš se mnou prosím do ložnice?" Tak, odhodlala jsem se. Teď, nebo nikdy! Srdce mi buší jak o život a já se musím chytnout zábradlí, když kráčím po schodech nahoru. Archie se plazí, doslova plazí za mnou a netváří se dvakrát nadšeně. To bude ještě zajímavý.

Vejdu do ložnice, stoupnu si před skříň a otočím se na Archieho, který si sednul na postel, ale natočil se ke mně.

„Musím ti něco říct, teda dát. No, prostě obojí." Otevřu skříň a pomalu vytáhnu z pod svetru menší krabičku s mašlí nahoře. Otočím se k Archiemu, ale ten štrachá něco ve spodním šuplíku svého nočního stolku. Čekám, až skončí a mezi tím přejdu před postel. Zhluboka vydechnu, čímž nechám ramena padnout o pár pater níž a ruku s balíčkem dám za záda. Po chvilce vstane, jednu ruku za zády, stoupne si přede mě, volnou rukou mi přejede po tváři a zadívá se do mých očí.

„Kylie, ty jsi úžasná žena. Anděl, který dal mému životu smysl, chci tě milovat a chránit celý svůj život, a tak se tě teď ptám, vezmeš si mě? Staneš se mojí ženou?"

Slzy mi tečou po tvářích a já hledím dolů na klečícího Archieho. Kdy si stačil kleknout? Tohle jsem vůbec nečekala. Chci něco říct, ale ať otevírám pusu jak chci, hlas se někde ztratil. Tak jen několikrát kývnu a skočím již stojícímu Archiemu do náruče. Hladí mě po zádech a já konečně nacházím své hlasivky, tak několikrát za sebou řeknu - ano, ano, ano! Políbí mě a na prst mi pomalu navléká ten nejkrásnější prsten, jaký jsem kdy viděla.

„Děkuju Archie, je nádherný." Vzlykám. Natáhnu ruku před sebe a užívám si skrz slzy pohed na ozdobený prst zlatým kroužken s malými kamínky.

„Kylie?" Zašeptá mi do ucha, „ ty jsi taky něco chtěla."

„To počká, teď chci tebe!" Podávám mu krabičku, kterou odkládá na noční stolek a mě si přitahuje do objetí.

Archie

Kylie má položenou hlavu na mé nahé hrudi a já si své prsty vplétám do jejích vlasů. Včerejší noc byla náročná. Nenasyta jedna! Já měl dost po třetím kole, ale ona mě do rána přemluvila k dalším dvoum. Přemluvila, popravdě se mě na nic neptala. Prostě si mě vzala, když to šlo. Jo, s ní bude život jedno velké rodeo. Natočím hlavu na noční stolek, abych zjistil, kolik je hodin, ale výhled na digitální hodiny mi zakrývá malý balíček s mašlí nahoře. Usměju se na něj a opatrně ho beru do ruky. To je ten, co mi chtěla včera Kylie dát, ale po mé žádosti o ruku naznala, že to počká. Co tam může být? Zatáhnu za mašli, která se ihned rozváže a uvolní tak cestu k záhadnému dárku. Prohlédnu si krabičku ze všech stan, najdu skryté zavírání a pomalu jí otevřu. Okamžitě se mi nahrnou slzy do očí, polije mě vlna tepla, radosti a štěstí zároveň. Jak mi proboha mohla včera říct, že to počká? Podívám se na spící Kylie, pohladím jí po vlasech a zašeptám díky. Přesunu oči zpět na krabičku, zlehounka přejedu po malých botičkách, dudlíku a slzy se spustí v nové vlně. Já budu táta!