NOLA ✔

15.

Archie

Přišel jsem unavený z práce, kde na mě po návratu z Hattiesburgu čekal stoh papírů k vyřízení a podpisu. Odpoledne jsem ještě musel s Mikem do nějaké nové posilovny, kterou otevřeli kousek od nás. Začali jsme spolu běhat a posilovna byla další krok. Je to fain chlap a bydlí jen čtyři ulice ode mě, což je super.

Tak konečně doma. S úlevou padnu do lehátka na terase a koukám na les, co mám hned za barákem. Včera jsem si na doporučení Elliotta koupil nový gril. Ne že by ten, co tu zůstal, byl nějak špatný, ale gril je pro chlapa po autu dalším bodem, co by si měl splnit sám. Koupil jsem pořádně velký, pro jednoho možná až dost. Jenže co kdyby, že jo? Myslet se má dopředu, co jen to jde. Vzpomínám, jak jsem chodíval na pravidelné grilovačky k Willovi a jeho ženě Holly, co umí nejlepší marinádu na maso, jakou jsem kdy jedl. Takže jí budu muset poprosit o recept, abych i já mohl sklízet pochvalu. Záviděl jsem jim, že mohli vytáhnout gril, kdy se jim zachtělo. Jejich dům s velkou zahradou je ke grilování přímo stvořený. To já se griloval akorát tak ve svém skromném příbytku, když byla velká vedra. Brr, už nikdy. Teď se tady budu rozvalovat a užívat si, co to jen půjde. Jen ta Kylie mi tady chybí. Kdyby jen Willi věděl, co mi tím přesunem způsobil. No, o kom se mluvívá, nebo teď spíš na koho se myslí...

„Nazdar Willi, to je dost, že si taky vzpomeneš!" zvolám do mobilu.
„Archie, chystej párty, přijedu ti zkolaudovat tvé nové bydlení!"
„Skvělá zpráva a kdy že bude ta tvá přepadovka?" Jak Willi řekne, že přijede, nikdy to není jen tak. Kolikrát takhle volal a stál za dveřma. Jenže to bylo v NY a my to k sobě neměli tak daleko. Teď nás dělí víc než 1300mil.
„Přesně za měsíc, můžeš začít odpočítávat." Chechtá se do telefonu a za ním slyším hlas Holly.
„Přijedeš za měsíc a voláš mi už teď? Nemám se jít raději podívat před barák?" Vstávám a jdu se doopravdy kouknout. Není tam, takže fakt volá z NY.
„Jo, já vím, že je to brzy, ale potřebuju od tebe ještě nějaké pracovní věci. Pošlu ti to všechno do mailu. Už se těším, v NOLE jsem nebyl dobrých osm, devět let. Hele musím končit, Holly mi nedá pokoj. Tak zatím!"

Za měsíc, to je co nevidět. Budu muset vyzkoušet ten gril. Ale teď už se budu muset jít osprchovat a převléct, protože musím do centra. Musel, opravdu musel jsem si dát "rande" s Erin z firmy, co sídlí dvě patra pod námi. Stála u nás Kylie, která to tak trochu domluvila a to mluví za všechno.
Mám jí vyzvednout u ní doma. Ještě že mám navigaci, protože mimo centrum a cestu sem domů se v NOLE stále nevyznám. A jsem tady už kolik, už čtvrtý měsíc? To bude asi tím, že mi jí Kylie ještě neukázala od A po Z, jak slibovala tu druhou noc, co jsem tu byl. Bože jak mě se tam nechce!


Je přesně 2:53 a já jsem dojel domů. Jsem unavený, oči mě pálí z nějakého kouře, co byl v baru, uši mě bolí od Erinina hlasu, má tak pisklavej, že se dívím, že vůbec ještě slyším a cítím se tak nějak divně, prázdně. Erin je sice hezká, ale já si s ní neměl o čem povídat. Tak povídala celý večer ona, ale vůbec nevím o čem. Jen jsem dělal, že poslouchám, kýval hlavou a přiblble se usmíval. Ze začátku jsem jí srovnával s Kylie, s tou se mám vždycky o čem bavit, ale potom jsem si to zakázal. Jen bych se zbytečně trápil, ale to jsem se trápil i tak. Doufám, že se to nebude opakovat. Vylezu po schodech nahoru,dám rychlou sprchu a jdu si lehnout.