Dancing Violett

2.

Ráno mě probudil budík. Naštěstí je už pátek, takže zítra nastává víkend.

V sobotu vždy odpoledne od 13:00 do 19:00 vypomáhám sestře v práci. Pracuje v menší kavárně. Je to pro mě vlastně něco jako brigáda.

V neděli mám stejně jako dnes dvouhodinovku tance. Vždy se tím nejlépe odreaguji.

Vstala jsem z postele a následně ji i ustlala.

Žijeme v Orlandu, takže je tady teplo. Tudíž jsem si na sebe vzala fialový crop top s černými kraťasy.

Odešla jsem do koupelny. Své dlouhé fialové vlasy jsem si zapletla do dvou obrácených krokodýlů.

Na oči jsem nanesla trošek řasenky. Nijak moc se nemaluji.

V pokoji jsem si ještě vzala svůj vak a odešla do kuchyně pro něco k snědku.

Vzala jsem si jablko. Začala jsem jíst. Po chvilce přišla i Rose.

Já : ,,Dobré ráno."

Rose : ,,Dobré."

Já : ,,Zas jsi zaspala, co?" Uchcechtla jsem se

Rose : ,,Jen trochu. Stíhám to na pohodu."

Já : ,,Ok."

Rose se kolem mě ještě párkrát mihla, ale pak zmizela ze dveří. Utíkala totiž do práce.

Poslední dobou je toho na ni moc. Je skoro pořád unavená. Snaží se co nejvíce pracovat, aby jsme měli více peněz. Může se pro všechno strhat.

Hodila jsem si svačinu do vaku a vyrazila ke dveřím. Obula jsem si bílé tenisky a vyšla ven.

Zamkla jsem za sebou byt. Sešla jsem jedno patro a ocitla se venku.

Do školy chodím pěšky, protože to mám jen 5 minut odtud chůze.

Objevila jsem se před školou. Nádech, výdech.

V šatně jsem se přezula do fialových kroksů a vyšla po schodech zpátky nahoru do učebny fyziky.

Vstoupila jsem dovnitř a sedla si na své místo. Začala jsem si připravovat učení. Ale začali posměšky.

Lia : ,,Jé hele, fialová hlava dorazila!"

Já : ,,Drž hubu Lio." okřikla jsem ji otráveně

Lia : ,,Jak to se mnou mluvíš?!"

Já : ,,Tak jak si zasloužíš, Zlato."

Lia : ,,Tohle si vypiješ! Takhle mě tady schazovat!"

Já : ,,Zaprvý, né díky. Nemám žízeň. A zadruhý, stále stojíš, tak co děláš."

Zamračila se a začala mě pomlouvat se svou nejlepší kamarádkou Casidy.

Na to jsem si už ale zvykla.

Zanedlouho si ke mně přisedla má kamarádka Sasha.

Já : ,,Ahoj."

Sasha : ,,Ahoj. Tak co nového?"

Já : ,,Nic moc. U tebe?"

Sasha : ,,Hádej co!"

V prozrazování byla vždy jak malé dítě. V očích měla malé hvězdičky, které se vždycky rozzářily. Ale tohle jsem na ní měla ráda.

Sasha : ,,V neděli ti bude už 17!!!"

Já : ,,Už tuhle neděli? Já myslela, že mám narozeniny až ten další týden."

Sasha : ,,Ne hlupáčku. Tuhle neděli! Tak co? Plánuješ oslavu?"

Já : ,,Já ti ani nevím. Se sestrou si prostě dáme dárky a tím to asi hasne. Nechci narozeniny slavit a ty víš proč."

Sasha : ,,A jo vlastně.....ta nehoda tvých ro-"

Přerušila jsem ji.

Já : ,,Nepřipomínej mi to prosím."

Sasha : ,,Promiň." Špitla

Já : ,,To nic."

Objala mě.