Zbytek dne jsem jen tak polehávala. Můj žaludek se přestal aspoň trochu převracet naruby.
Usnula jsem ani nevím kdy. Každopádně to nebylo někdy pozdě.
Rose jsem neslyšela přicházet. Je mi líto, že má práci navíc.
Ráno mě probudily paprsky prosvítající skrz záclony. Promnula jsem si oči. Pohlédla jsem na hodiny. Bylo pár minut po půl jedenácté.
Sedla jsem si na postel. Nevolnost mě již opustila, za což jsem byla moc ráda.
Vydala jsem se směrem do koupelny.
Začala jsem si rozčesávat své fialové vlasy. Po chvíli jsem pohlédla na hřeben. Byl plný mých vlasů, ale včera jsem jej čistila. Nějak moc mi vypadávají. Možná pomůže změna šampónu. Po tréninku se pro něj stavím.
Dále proběhla má každodenní ranní rutina.
Ze šatníku jsem vytáhla černé látkové kraťasy a volné fialové tílko.
Mé břicho si vyžádalo snídani.
V kuchyni jsem zahlédla Rose.
Já : ,,Ahoj."
Rose : ,,Ahoj Vio."
Já : ,,V kolik jsi včera přišla?"
Rose : ,,Kolem osmé, už jsi spala."
Já : ,,Aha, promiň. Příště ti to vynahradím."
Rose : ,,V pohodě. Je ti líp?"
Já : ,,Jojo, mnohem."
Rose : ,,To je dobře."
Já : ,,Mimochodem, včera tady byl Ryan."
Rose : ,,Vážně? Neříkal mi, že se staví."
Já : ,,Třeba tě chtěl překvapit?"
Rose : ,,Možná."
Já : ,,A jak to zatím mezi vámi klape?"
Rose : ,,Nemůžu si stěžovat."
Věnovala mi letmý úsměv a nadále se věnovala přípravě snídaně.
Já : ,,Jo mimochodem, po tréninku si skočím do obchodu."
Rose : ,,Proč?"
Já : ,,Nějak mi vypadávají vlasy. Koupím si nový šampón."
Rose : ,,Dobře."
Dál jsme si nijak moc nepovídali, protože jsme se pustili do snídaně, v podobě bílého jogurtu s kousky ovoce. Prostě klasická snídaně.
Poté jsem projížděla sociální sítě. Nakonec nastal čas se připravit na trénink.
Oblékla jsem si fialové šaty po kolena s černými balerýnkami. Do černého batohu jsem si naházela pité, taneční boty, klíče, peněženku a mobil. Nesmím zapomenout zaplatit za hodiny na tento měsíc.
ČTEŠ
Dancing Violett
Teen FictionJsem Violett Berry, prostě obyčejná holka. Nebo jsem aspoň byla Život jsem nikdy neměla dost lehký, ani moje sestra Ale život je hold o překážkách, které musíme překonávat, ne snad?