52.

48 2 0
                                    

Ani o další 2 týdny to mezi mnou a Calvinem nebylo o nic moc lepší. Sotva jsme spolu pár slov. Když mu napíšu, odepíše buď po několika hodinách, nebo až další den. Pokud vůbec. Navíc to jsou konverzace úplně o ničem. Ze zoufalství se snažím pokaždé nahodit nějaké téma, které on však po chvíli stejně uzemní. 

Byl večer a já jako většinou seděla na posteli a projížděla různé citáty. Slzy, které mi stékaly po tvářích byly už na normální rutině dne. Ještě k tomu se přidávala  celkem větší hádka s April. 

Najela jsem zpět na domovskou stránku Instagramu, protože to neustálé opakování se stejných citátů už mě nudilo. 

Calvin měl novou story. Bez váhání jsem klikla na kolečko s jeho profilovkou. Naskytl se mi pohled na něho a jakousi neznámou dívku vedle něj. Menší brunetka s modrými očkami. Kamarádka?

Ani ne vteřinu na to mi píplo upozornění, že přidal příspěvek. Všichni už asi víme, že jsem se na tu fotku neměla koukat. 

Byl tam on....Calvin a neznámá bruneta. Vypadali šťastně. Za to mě klesla nálada na bod mrazu. V popisku měl (jako ostatně vždy) mnoho hashtagů. #superwomenandandman

Pod tím komentáře typu zlatíčka a tak dále. No....tak kamarádka asi ne no...

V tu chvíli se mi zhroutil celý svět. Byla jsem na dně. Kdy mi to jako hodlal říct? Chystal se k tomu vůbec? 

Rozhodla jsem se udělat tu největší blbost, kterou jsem kdy ve svém životě udělala. Do teď toho lituji. 

Došla jsem do koupelny. Potichu jsem otevřela šuplík a začala hledat. Našla jsem ji v celku rychle. Jak už to asi většině z vás dochází, byla to malá blýskavá věcička, zvaná žiletka. 

Pořád jsem přemýšlela, jestli to chci opravdu udělat. Chci. Na mé ruce se objevilo pár rudých čar. Omyla jsem to vodou a žiletku vrátila zpět na své původní místo. 

Nepozorovaně jsem se dostala zpět do svého pokoje. Neměla jsem to dělat. Byla to chyba. Ale....
Teď, jakoby ta tíha nejmíň z poloviny opadla. Byl to příjemný pocit klidu. I když ne úplného. Aspoň na chvíli se to tak zdálo. Pak to bylo zas stejné. 

Se slzami v očích jsem po chvíli usnula. I když vlastně ani nevím jak.


Dancing ViolettKde žijí příběhy. Začni objevovat