Dále jsme tancovali bez nějakých komplikacích. Ale po tréninku mi nebylo zrovna nejlépe.
Calvin : ,,Není ti dobře, že jo?"
Já : ,,Není."
Calvin : ,,Doprovodím tě domů."
Já : ,,To není nutné."
Calvin : ,,Chci se ujistit, že se domů dostaneš v pořádku."
Já : ,,Vážně nemusíš."
Calvin : ,,Ale můžu."
Já : ,,Je to na tobě."
Calvin : ,,Takže tedy jdu."
Já : ,,Dobře."
Oba dva jsme si sbalili věci a vyšli ven z budovi. Vydali jsme se cestou, která vedla ke mně domů.
Calvin : ,,Je ti líp?"
Já : ,,Ani moc ne. Hrozně se mi motá hlava."
Calvin mě podepřel.
Já : ,,No zas tolik ne."
Calvin : ,,Nebudu riskovat." Pousmál se
Já : ,,Jsi strašně ustaranej."
Calvin : ,,Možná."
Já : ,,Mám štěstí, že mám takového skvělého kamaráda."
Calvin : ,,Jo to máš."
Já : ,,Čekala jsem také kompliment, ne ego up." Zasmála jsem se
Calvin : ,,No jo no."
Dovedl mě až k paneláku.
Calvin : ,,Zvládneš dojít nahoru sama?"
Já : ,,Ano, jasně."
Calvin : ,,Opravdu?"
Já : ,,Ano! Nic mi není. Jen na mě asi něco leze. Nějaká chřipka, nebo tak něco."
Calvin : ,,Dobře. Napiš, kdyby jsi něco potřebovala....či potřebovala společnost."
Já : ,,Neboj, kdyby něco, napíšu."
Calvin : ,,Jo a v neděli mi napiš, jestli přijdeš na trénink."
Já : ,,Snad půjdu. V neděli ti napíšu."
Calvin : ,,Tak zatím ahoj."
Já : ,,Ahoj."
Objali jsme se a já se následně vydala do bytu. Vstoupila jsem do výtahu. Odvezl mě do potřebného patra a já mohla vystoupit.
Odemkla jsem dveře a dobelhala se do svého pokoje. Lehla jsem si na postel a na chvíli si odpočinula.
Po půl hodině se ozvala Rose.
Rose : ,,Jsem doma!"
Já : ,,Já taky."
Vešla do mého pokoje.
Rose : ,,Tak co trénink?"
Já : ,,Jo, dobrý."
Rose : ,,Není ti nic? Vypadáš strašně."
Já : ,,Jen mi je trochu zle. Nic víc."
Rose : ,,Přinesu ti prášek."
Já : ,,To není třeba."
Rose : ,,Chceš snad jít v neděli na trénink, že jo?"
Já : ,,Samozřejmě, že ano."
Rose : ,,V tom případě ale musíš být zdravá."
Já : ,,Když myslíš."
Přinesla mi prášek, který jsem zapila sklenicí vody.
ČTEŠ
Dancing Violett
Teen FictionJsem Violett Berry, prostě obyčejná holka. Nebo jsem aspoň byla Život jsem nikdy neměla dost lehký, ani moje sestra Ale život je hold o překážkách, které musíme překonávat, ne snad?