Dancing Violett

26.

Já : ,,Počkat, cože?!"

Doktorka : ,,Je mi to moc líto. Máte opravdu leukémii, neboli rakovinu krve."

Já : ,,Ne! Ne, ne, ne, ne, ne! T-to nemůže být pravda."

Rozbrečela jsem se. A to hodně. Naposledy jsem tak hodně brečela, když jsem přišla o rodiče....

Nemůžu tomu uvěřit. Ne, tohle není skutečné. Je to jen zlý sen z mé hlavy. Nic se neděje, tohle není realita. Za chvíli se vzbudím ve své posteli.

Já : ,,Řekněte mi, že je tohle jen sen."

Doktorka : ,,Je tl realita, i když krutá."

Já : ,,A-a co bude dál?"

Doktorka : ,,Musíme si vás nechat v nemocnici. Proběhne 1. terapie, pokud půjde všechno jak má, uzdravíte se. Většina lidí se dokáže s řádným léčením uzdravit."

Já : ,,To ne, to nepřipadá v úvahu. Nemůžu tady zůstat. Musím trénovat. Čeká mě mistrovství okresu!"

Doktorka : ,,A v čem?"

Já : ,,V latině! Nemůžu to jen tak všechno zahodit! Nemůžu tady zůstat!"

Doktorka : ,,Promiňte, ale jinak se nikdy nejzdravíte."

Já : ,,Klidně půjdu na terapii, ale až po mistrovství."

Doktorka : ,,A to je kdy?"

Já : ,,Za třičtvrtě roku."

Doktorka : ,,To nepůjde. Pokud se budete stále zatěžovat, všechno se jen zhorší. Musím vám připomenout, že leukémie je smrtelná nemoc!"

Já : ,,To mě nezajímá! Prostě to ten třičtvrtě roku zvládnu."

Doktorka : ,,Obávám se, že na to nebudete mít sílu."

Já : ,,Budu se šetřit."

Doktorka : ,,To je jedno."

Já : ,,Není."

Doktorka : ,,Navíc, musíme to říct vašemu zákonnému zástupci."

Já : ,,Jsem sirotek."

Doktorka : ,,A s kým tedy žijete?"

Já : ,,Se sestrou."

Doktorka : ,,Musíme o tom informovat aspoň ji."

Já : ,,Ne. Nechci, aby jste to někomu říkali. Je to jen a jen moje věc."

Doktorka : ,,Takže mi chcete říct, že se odmítáte léčit a nikomu o tom nechcete ani říct?"

Já : ,,Až nastane ta správná chvíle tak ano. Ale do té doby ne. A navíc to udělám sama."

Doktorka : ,,Moc nerada to dělám....ale pokud se odmítáte léčit, nemůžu vám v tom bránit."

Já : ,,Děkuji..."

Doktorka : ,,Ale škole to musíme nahlásit."

Já : ,,Ne, to ne. Chci si střední užít bez jakýchkoliv problémů."

Doktorka : ,,Musíme jim to oznámit."

Já : ,,Ne, to teda nemusíte.'

Doktorka : ,,Jinak to nejde. Stále nejste plnoletá."

Já : ,,To mi je jedno."

Doktorka : ,,Prostě jim to musíme oznámit."

Já : ,,Fajn....pod podmínkou, že mě nebudou v ničem omezovat. A nikomu o tom neřeknou. Ani rodině, ani přátelům."

Doktorka : ,,Dobrá tedy....Zařídíme to."

Oddychla jsem si.

Doktorka : ,,Ale nechte nás vám udělat aspoň další testy. Musíme zjistit, v jakém stádiu se rakovina nachází."

Já : ,,Jaké testy?"

Doktorka : ,,Vzorek kostní dřeně."

Já : ,,Počkat, takže operace?"

Doktorka : ,,Nebojte, nic to není."

Já : ,,Nepřipadá v úvahu."

Doktorka : ,,Je to pro vaše dobro."

Já : ,,To nedokážete aspoň od oka říct, v jakém je stádiu?"

Doktorka : ,,Podle všech příznaků je v pokročilém, ale nevím."

Já : ,,Tal vidíte."

Doktorka : ,,Sepíšu vám aspoň zprávu, předepíšu pár léků na posilnění imunity a vy mi podepíšete papíry."

Já : ,,Papíry o čem?"

Doktorka : ,,Že se nechcete léčit a že při pravděpodobných komplikacích za to nemůžeme my."

Přikývla jsem.

Všechno to papírování jsme vyřešili.

Doktorka : ,,Jo a radím vám, ostříhejte si vlasy. Bude to pak pro vás menší šok."

Přikývla jsem a odešla.