Dancing Violett

51.

Ani ne minutu na to zazvonilo. Začali jsme se tedy věnovat učivu. Tím věnovat myslím to, že jsme dělali jakékoli píčoviny, kromě matematiky.

Učitelka, která prská až do zadních lavic vyvolávala žáky. Mně se to naštěstí vyhnulo. 

Stejně jsem celou dobu nedávala pozor, protože jsem musela přemýšlet nad tím, co jsem se právě o přestávce dozvěděla.

Nedávalo to smysl. Věděla jsem, že má April problémy. Ale až takové? 

Mé nepozornosti si nejspíš April všimla a tak do mě drkla. 

Já : ,,Co?"

April : ,,Vůbec nevnímáš!"

Debatu jsem zakončila pouhým promiň. Co jiného bych asi tak měla říct.

Tahle velmi zdlouhavá hodina naštěstí po chvíli skončila.

Se sbalenými věcmi jsme se odebrali do jídelny. K obědu byla jak jinak než nějaká hmota, která měla k normálnímu jídlu opravdu hodně daleko. K tématu, o kterém jsme se bavili, už nepřišla radši řeč. Myslím si, že to bylo pro obě lepší. Stejně mi to ale nedalo a já měla hlavu plnou myšlenek. 

Na autobusové zastávce jsme se se všemi holkami rozloučili. Sasha jak se zdá, se stala nejlepší kamarádkou Elen. Ale to není až zas taková novinka.

Autobus mě dovezl až skoro k mému paneláku. Jako pokaždé jsem vystoupala několik schodů.

V pokoji jsem si začala přehrávat celý dnešek od začátku. Ani jsem si to neuvědomovala a začal večer. 

Zašla jsem do koupelny s myšlenkou, že se vykoupu. 

Zastavila jsem se před zrcadlem. Prohrábla jsem si rukama vlasy, které nijak víc nerostly. V ruce mi zůstal chomáč vlasů. 

Povzdechla jsem si. 

Napustila jsem si vanu, vysvlékla se z oblečení a relaxovala. Pokud se to tak dá tedy vůbec nazvat. 

Má mysl se přenesla na Calvina. Poslední dobou jsme se hodně oddálili. A když myslím hodně, tak hodně. Už si skoro vůbec nepíšeme a na hodinách se baví spíše s Kristin, než se mnou. Bolí to. Hodně. 

O Kristin jsem se vlastně ještě nezmínila. Je o rok starší než já. Známe se z tábora, kde jsme mezi sebou neměli zrovna nejlepší vztahy. Ale i přesto jsme nakonec kamarádky.

Ani jsem si toho nevšimla, ale po tvářích se mi začali valit další a další slzy. 

Asi po půl hodině jsem se se stálými vzlyky zvedla, vypustila vanu a osušila se ručníkem. Navlékla jsem na sebe pyžamo, vyčistila si zuby a zalezla zpět do svého pokoje.

Do uší jsem si pustila písničky.