,,Vio, jsi v pořádku?" ozvalo se přede mnou.
Zatřásla jsem hlavou a vzpamatovala se. Ne, neomdlela jsem. Řekla bych ale, že jsem k tomu neměla daleko.
Calvin se na mě díval velmi starostlivým pohledem.
Já : ,,Jo, jasně."
Calvin : ,,Opravdu?"
Já : ,,Opravdu. Jsem vpoho."
Ještě jednou na mě starostlivě pohlédl, ale nakonec přikývl.
Jak se tak na mě podíval, došla mi jedna věc. Mohla jsem se na něj podívat. Mohla jsem ho obejmout. Mohla jsem udělat cokoliv, ale už jsem k němu nic necítila.
A ano, bylo to tím, protože jsem chovala city k někomu jinému..a došlo mi také, že to co jsem cítila ke Calvinovi nikdy nebyla opravdová láska. Natož být do něj zamilovaná.
Zatřásla jsem nad tím hlavou, protože tohle bylo to poslední, co bych teď měla řešit.
Šli jsme dál směrem k hlavnímu sálu. U vchodu už bylo hodně lidí. Celkem námaha prorvat se dovnitř.
Až teď jsem si začala uvědomovat, že to každou chvíli začne. Každou chvílí budu vystupovat a půjde fakt o hodně. Musíme vyhrát.
Cítila jsem svůj zrychlený dech. Nebýt toho kraválu a hudby všude kolem, mohli by jste slyšet mé bušící srdce.
Klid.
Podle Calvinovi výrazu soudím, že není o nic méně nervózní než já. Tak jak jinak, že? Kdo by v tuhle situaci nebyl.
Ani ne do minuty se sálem rozezněl hlas oznamující jména dalších soutěžících. Zatajil se mi dech, když jsem uslyšela naše jména.
Calvin na mě pohlédl a s lehkým úsměvem pronesl : ,,Jdeme na to."
Jemně mě uchopil za ruku. Dali jsme se do kroku. Dovedl mě až na naše místa.
Dívalo se na nás tolik lidí. Mezi nimi jsem zahlédla Larissu a Rose. Rose vytahovala mobil. Doma pořád mlela o tom že si mě musí natočit. Hned na to ukázala vztyčený palec a ústy naznačila "zvládneš to".
Pán sedící u porotců ohlásil první tanec, sambu.
Tu mám nejradši a podle mě patří k těm lehčím tancům, i když se to o ní neříká. Ale i v tuto chvíli mi připadala jako ten nejtěžší tanec na světě.
Kroky přece umím. Tak dlouho jsem trénovala, že i kdyby jste mě vzbudili ve 4:00 ráno, klidně bych odtančila všechny tance.
Sálem se rozlehl potlesk a hned na to i první tóny hudby.
S Calvinem jsme se postavili do nejlepšího postavení, co jsme dokázali. Napočítal hudbu a my začali tančit.
Píseň byla dlouhá kolem 3 minut. Hned po dotančení jsme provedli úklonu.
Cítila jsem, že je tu něco špatně. Špatně něco se mnou. Svedla jsem to na nervozitu.
Znovu jsem uslyšela hlasitý potlesk a moderátorů hlas oznamující další tanec.
Odtančili jsme další 4 tance. Cítila jsem, jak slábnu. I přes to jsem však s velmi dobrým pocitem a za zvuku potlesku ruku v ruce s Calvinem opustila naše místa zpět do šatny.
Až zde jsem si konečně uvědomila že to mám konečně za sebou. Stejně tak i on. Oba jsme začali jásat a já ho hned objala. Měla jsem ohromnou radost z našeho výkonu.
Toto byla však jen první část. Ta 10 minut si musíme odtančit ještě standard.
Přiběhly za mnou Rose a Larissa. Obě mě pevné objaly. Opravdu ráda jsem to uvítala. Začali mě chválit. Na mysli jsem však měla pár drobných chybek. Ale co nadělám.
Holky mi pomohli se navléct do jiných šatů. Cítím se v nich jako princezna. I když k té mám opravdu daleko.
Ani jsem se nenadála a znovu stála v postavení pro tango na našich místech.
Tanec začal. Byla jsem již méně nervózní.
Čím déle jsme tančili, tím hůře se mi dýchalo. Chvilkami se mi zatmívalo před očima.
Co je to se mnou? Něco je hodně špatně.
Byli jsme v půlce, když se to stalo. Podlomili se mi kolena. Bývalá bych upadla, ale Calvin mě včas zachytil.
Vše bylo rozmazané. Uvědomovala jsem si pouze fakt, že mě pokládá někdo na zem a lidé se kolem mě sbíhají. Hudba ustala.
Slyšela jsem pouze spousty hlasů.
Ozývalo se něco jako pomocte jí nebo Vio slyšíš mě?!.
Slyšela jsem, ale i ty zvuky pomalu ustávali,stejně jako já ztrácela pojem o tom, co se kolem mě děje.
Už ani nevím, jestli jsem cítila nějakou bolest. Jestli ano, nesoustředila jsem se na ni.
Najednou však bylo ticho a kolem mě jen tma a nic víc.
Bohužel, tentokrát jsem se již neprobudila...
~The end~
Ahoj lidi,
Tohle je tedy konec celého příběhu💕
Doufám že se vám příběh aspoň trochu líbil💕Konec možná nebyl dle vašich představ, ale já měla konec vymyšlený již na začátku, a to smrt Violett.
Tak snad jsem vás moc nezklamala😅Toť vše💕
ČTEŠ
Dancing Violett
Teen FictionJsem Violett Berry, prostě obyčejná holka. Nebo jsem aspoň byla Život jsem nikdy neměla dost lehký, ani moje sestra Ale život je hold o překážkách, které musíme překonávat, ne snad?