56.

53 6 0
                                    

Ve škole jsem se skoro celou dobu bavila s Jamiem. V poslední dobou se s ním celkem dost bavím. Spíš v posledních měsících. Dost jsme se sblížili.

Hannah a další nás popichovali s jejich hláškami co spolu máme a tak. Nebudu lhát, líbí se mi. Ale zatím jde opravdu čistě jen o přátelství. Nevím co bych dělala, kdyby mi nabídl vztah. Stále chovám city ke Calvinovi....

Sasha mě nechápe. Pořád na něj jen nadává. Jenže já ho vidím úplně jinak. A svůj názor na něj opravdu nebudu měnit.

S April jsme se na sebe ani jednou nepodívali. Ego nás obou hold vyhrálo nad omluvou.

V hodinách se opět nekonalo nic zajímavého. Matematiku jsem nechápala, nechápu a ani chápat nejspíš nikdy nebudu. K čemu mi to vlastně všechno je? Však tohle k životu nepotřebuji. A ani nebudu.

Na obědě jsme seděli v sestavení Já, Jamie, Hannah a Sasha. Divím se, že na to Sasha vůbec přistoupila a sedla si k nám. Ale co. Sice si těch pár nadávek neodpustila, ale pořád to bylo lepší než obvykle.

Všichni jsme se poté odebrali na zastavku. Tedy kromě Hanny. Ta autobusem nejezdí.

Autobus tu byl naštěstí co nevidět. Objala jsem Jamieho a nastoupila.

Celou cestu busem (takže asi 5 minut), jsem přemýšlela nad tím, jak to cítí on. Co si o mně myslí? To jsou nezodpovězené otázky. A taky asi zůstanou.

Doma jsem skoro nebyla. V podstatě jsem si jen vyměnila batohy a vydala se na trénink. Musím trénovat víc. Musím. Finále se už blíží a můj tanec není zcela dokonalý. Ne, že by na mně bylo vůbec něco dokonalého.

Bylo těžké se na Calvin jen podívat, ale zvládla jsem to. Celou hodinu jsem usmívala jakoby nic.

Po hodině za mnou přišel. Zadíval se mi do očí a vážným hlasem pronesl větu, při které mě zamrazilo.

Calvin :  ,,Neměla bys to dělat...."

Podíval se na moje ruce. Ty vole já jsem úplně blbá. Bylo mi vedro, tak jsem si vyhrnula rukávy. Bezva....

Dancing ViolettKde žijí příběhy. Začni objevovat