Dancing Violett

47.

Celý týden probíhal úplně v pořádku. Chodila jsem na tréninky, do školy a brala si pravidelně prášky. Všechno bylo zkrátka úplně v pořádku. Tedy až do pátku, kdy se to celé zvrtlo.

Zrovna jsem seděla ve své lavici a zapisovala si výpisky z tabule. Pár neposlušných pramínků vlasů mi překážely ve výhledu. Zastrčila jsem si je za ucho.

Už jsem měla vše skoro dodělané, když se ozvalo ťukání od dveří. 

Do učebny vešla ředitelka s tím, že si vypůjčí pár děvčat. Začala jmenovat. Elis, Lia, Casey a Violett. Zarazilo mě to. Co by zrovna ředitelka mohla chtít? 

Postupně si každou z nás samostatně zavolali na chodbu. Já jsem šla až jako poslední. 

Vyptávala jsem se Elis, co se dělo. Nechtěla mi to říct.

Zavolali mé jméno. Na chodbě jsem se posadila s mým třídním učitelem na lavičku. 

V ruce svíral desky a tužku. Letmo jsem zahlédla pár zápisků, které jsem však nestihla přečíst. 

Černovlasý muž se mi zadíval do očí s přísným pohledem na tváři. 

Učitel : ,,Co o tom víš?"

Nechápala jsem ani jedno slovo.

Já : ,,A o čem jako?"

Učitel : ,,Ty víš o čem."

Já : ,,To teda nevím. O co tu jde?"

Učitel : ,,Mluvím o tom smazaným Instagramu."

Hm....a jsme doma. A nebo v prdeli? Spíš asi ta druhá možnost. Buď se můžu rovnou složit a přiznat se, nebo zkrátka lhát. A co myslíte, že jsem si vybrala?

Já : ,,O čem to mluvíte? O ničem nevím."

Učitel : ,,Mluvím o tom smazaným Instagramu Casey. "

Já : ,,Opravdu nevím, o čem mluvíte."

Zapisoval si pár vět do svých desek. Jakože wtf?

Učitel : ,,Opravdu nic nevíte?"

Já : ,,Ne, nevím."

Učitel : ,,Tak v tom případě můžete jít."

Celá vyklepaná jsem se posadila zpět na své místo. Sasha na mě pohlédla starostlivým pohledem. 

Odbila jsem jí pouhým "neřeš to" a dál se věnovala učení. To mi však vůbec nešlo, protože jsem byla až moc vystresovaná.