Netrvalo dlouho a já se ocitla před velkou budovou.
Vystoupala jsem do druhého patra.
Ze sálu se už linula rytmická hudba pro skupinu před námi.
Před mnou se tyčily jedny obří, staré, dřevěné dveře. Můj záměr byl potichu otevřít, ale ty se ihned rozvrzali. Ostatně jako vždycky.
Mávnutím ruky jsem pozdravila našeho trenéra Henryho. Opodál stála i Angelica, která zrovna učila na soukromé hodině. Poté se dál věnoval skupince menších dětí.
Odběhla jsem do šatny. Uvnitř už seděl Calvin.
Calvin : ,,Čau Borůvko."
Já : ,,Ahoj Calve."
Sedla jsem si na židli proti němu.
Calvin : ,,Dneska si nesedneš vedle mě? Máš tady zas borůvky a nechceš se dělit?"
Podíval se na mě podezíravím, ale zároveň pobaveným výrazem.
Já : ,,Možná."
Ušklíbla jsem se na něj naoplátku.
Calvin : ,,Poděl se!"
Já : ,,Nos si svoje!"
Calvin : ,,Violett Lio Berry, poděl se!"
S tím jsem se vám zatím nesvěřila.
Moje celé jméno je Violett Lia Berry. Zná ho jen on a Rose. Nemám totiž ráda, když mi tak někdo říká.
Než jsem stačila jakkoliv zareagovat, Calvin už seděl vedle mě a prohledával mi batoh.
Já : ,,Fuj je to! O borůvky se nedělím!"
Calvin : ,,Lhářko! Nic tady nemáš!"
Vyplázla jsem na něj jazyk.
Začal mě lechtat.
Já : ,,Hej! Nech toho!"
Calvin : ,,Omluv se!"
Já : ,,Omlouvám se."
Calvin : ,,A za co se omlouváš?"
Já : ,,Za to, že jsem lhala."
Konečně přestal. Dostali jsme záchvat smíchu.
Nakonec jsme se připravili.
Dveře do šatny se otevřeli. Stál v nich Henry.
Henry : ,,Tak jděte vy dva. Začínáme."
Zvedli jsme se a vešli do sálu.
Henry : ,,Dneska má být latina, je to tak?"
Já : ,,Ano."
Henry : ,,Tak začneme."
Odběhlo asi prvních 45 minut.
Henry : ,,Jde vám to skvěle. Teď to zkusíme na hudbu."
Odešel k reprákům a začal vybírat písničku.
Calvin : ,,Jde ti to."
Zas ten jeho zářivý úsměv.
Já : ,,Tobě taky."
Hudba se po chvilce spustila.
Chytili jsme se s Calvinem za ruce připraveni na sambu.
Jenže v tu chvíli se mi zatočila hlava. Podlomila se mi kolena. Ze vteřiny na vteřinu mé tělo zesláblo.
Calvin mě okamžitě chytil.
Calvin : ,,Borůvko! Jsi v pohodě?!"
Já : ,,Jo jasně, já jen....zamotalo se mi hlava."
Henry : ,,Jsi si jistá? Pojď se na chvilku posadit."
Odvedli mě do šatny, kde jsem se hned posadila.
Calvin : ,,Tady máš pití."
Napila jsem se krásně studené vody.
Já : ,,Dík."
Henry : ,,Je ti líp?"
Já : ,,Ano. Jen se mi zatočila hlava. Jsem v pořádku."
Calvin : ,,Jseš si jistá?"
Já : ,,Ano!"
Nastavil mi ruku a já se zvedla. Už mi bylo zas lépe.
Ale co tohle mělo znamenat? Netuším.
ČTEŠ
Dancing Violett
Teen FictionJsem Violett Berry, prostě obyčejná holka. Nebo jsem aspoň byla Život jsem nikdy neměla dost lehký, ani moje sestra Ale život je hold o překážkách, které musíme překonávat, ne snad?