Jsem Violett Berry,
prostě obyčejná holka.
Nebo jsem aspoň byla
Život jsem nikdy neměla dost lehký, ani moje sestra
Ale život je hold o překážkách, které musíme překonávat, ne snad?
Bytem se rozezněl zvonek. Jako malé nedočkavé dítě jsem docupitala až k našim vchodovým dveřím a nahlédla do skleněného kukátka. (Výborně Vio. To by bez tebe ostatní nevěděli)
Po zjištění, že za dveřmi opravdu stojí pán s dodávkou jídla jsem ihned otevřela. Oba dva jsem se pozdravili. Nastala výměna. Tím myslím to, že jsem pánu dala určenou částku a já si za to přebrala to lahodné jídlo.
Ihned na to odešel.
Zaklapla jsem dveře a v dobré náladě došla až do kuchyně.
S Rose jsme se konečně pustili do jídla.
Sestra si na mně všimla mé radosti. Vyptávala se. Zkrátka tenhle den mi nikdo ani nic nemůže zkazit. Dnešek bude dokonalý.
Já : ,,Nemůžu se dočkat!"
Vypískla jsem, když jsme zrovna seděli v obývacím pokoji a dívali se na televizi.
Na obličeji jsem měla znovu pleťovou masku, takže jsem vypadala jako mimozemšťan. Hůř, strašidlo. Ale výsledek za to snad stojí.
Rose : ,,To ti věřím. Dnešek si pěkně užiješ."
Já : ,,V to doufám."
Halloweenský ples začíná v sedm večer, tedy v 19 : 00. Už se celkem brzy stmívá, takže bude tma už skoro od začátku. Další plus.
Celé to nějak rychle oběhlo. Zdá se, že pár filmů zabere víc než dost času. Aktuální čas byl totiž 16 : 23. Skoro půl páté.
V pět se začnu připravovat. Chci si totiž dát ještě sprchu. Asi to trochu až moc hrotím, ale co už.
Už za pět 17 : 00 jsem v koupelně ležela v napuštěné vaně. Jsem zatraceně nedočkavá.
Rozhodla jsem se, že si pro jistotu umyji i vlasy. Nechci je mít mastné.
Po dokončení celé koupele ukazoval můj mobil přesně půl šesté.
Vylezla jsem tedy z vany. Ručníkem jsem si otřela svou mokrou kůži a následně se oblékla měkoučkého županu.
Vlasy jsem si prozatím zamotala do turbanu.
Líčení mi zabralo zhruba 15 minut. Nebylo to těžké, ale záleželo mi na tom, aby to zkrátka bylo perfektní. A taky, že nakonec bylo. (viz. obrázek)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Celé jsem to zakončila tmavě fialovou rtěnkou.
Vrhla jsem se na vlasy. Sundala jsem si turban, který mezitím hezky vysušil mé vlasy. Nemusela jsem se tedy starat o zbytečné fénování.
Lehce jsem je navlnila. Ale ne moc, protože nechci přeci vypadat jako ovečka. Zkrátka takové přirozené vlny.
I to se podařilo.
Šla jsem si na chvilku ještě sednout k televizi. Stále mi zbývala necelá hodina. Řekněme tři čtvrtě hodina.
Ale neseděla jsem moc dlouho. Po chvíli jsem si šla navléknout svůj kostým.
Oblékla jsem si tedy šaty a přes ramena si hodila menší koženou bundičku. Kolem krku jsem si připnula dračí přívěšek.
Došla jsem zpět do koupelny. Nasadila jsem si korunku.
A málem bych zapomněla. Do očí jsem si nandala neonově zelené čočky.
Konečně nastal čas. Za pět minut pro mě měla přijet Sasha s Hannou.
Nazula jsem se do pohodlných kozaček ke kostýmu.
Ještě se přišla rozloučit Rose.
Rose : ,,Vypadáš úžasně."
Já : ,,Dík."
Rose : ,,A teď už běž. Nechceš přeci přijít pozdě."
